15 C 256/2022-20 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] na žalované domáhal zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobce uvedl, že společnost [právnická osoba], [IČO] se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] (dále jen "Věřitel") a žalovaný spolu uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen " Smlouva), na základě které Věřitel poskytl žalovanému dne [datum] částku ve výši 400. Na základě smluv o postoupení pohledávek došlo k postoupení pohledávky, která je předmětem tohoto řízení, z Původního věřitele na žalobce. Po nabytí pohledávky ze Smlouvy žalobcem tento zjistil, že Původním věřitelem nebyla v souladu s ustanovením zák. č. 145/2010 Sb., resp. zák. č. 257/2016 Sb., řádně zkoumána úvěruschopnost žalovaného, kdy na základě této skutečnosti dopěl k závěru, že Smlouva je z daného důvodu neplatná. S ohledem na neplatnost Smlouvy se však žalovaný bezdůvodně obohatil na Původním věřiteli, resp. na žalobci, neboť získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu a je z tohoto důvodu povinen vydat žalobci bezdůvodné obohacení spočívající ve vydání částky, která mu byla Původním věřitelem poskytnuta na základě Smlouvy. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporovala. 3. Jelikož žalobce již v žalobě samé souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, vyzval soud žalovanou, aby sdělila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaná ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Vzhledem k tomu, že se žalovaná ve stanovené lhůtě k navrhovanému postupu soudu nevyjádřila, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. 4. Žalobce svá tvrzení prokázal listinami - potvrzením o platbě, smlouvami o postoupení pohledávky, předžalobní výzvou a podacím archem. Tyto listiny prokazují, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované dne [datum] na její účet částku [částka]. Žalovaná tuto pohledávku právnímu žalobci nevrátila. Pohledávka byla postoupena na žalobce. Žalovaná dlužnou pohledávku neuhradila ani po výzvě žalobce. 5. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 25.2.2013, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 6. Podle ustanovení § 451 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. 7. Podle ustanovení § 451 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. 8. Podle ustanovení § 517 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. Občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle odst. 2 tohoto ustanovení jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 9. Podle ustanovení § 1 nařízení vlády 142/1994 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. 10. Žaloba je důvodná. Soud má za prokázané, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované dne [datum] částku ve výši 4 000 Kč, a to na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo]. Žalovaná tuto částku doposud nevrátila. Pohledávka byla postoupena žalobci. Žalobce přitom není schopen doložit, že právní předchůdce žalobce řádně zkoumal před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru úvěryschopnost žalované. S ohledem na tuto skutečnost je nutné uzavřít, že smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná. Žalované tedy vznikla povinnost vydat žalobci bezdůvodné obohacení, tedy vrátit částku 4 000 Kč. Žalovaná však tuto částku žalobci nevrátila ani po výzvě žalobce. V dané procesní situaci bylo na žalované, aby tvrdila a následně taktéž i důkazně prokázala, že žalobci žalobní pohledávku, byť částečně, uhradila. Žalovaná byla v řízení zcela pasivní, tuto skutečnost netvrdila a ani z provedeného dokazování toto nevyplývá. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. 11. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože byl žalobce ve věci plně úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč dle položky 2 písm. a) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb., odměny za zastupování advokátem v celkové výši 600 Kč, tj. za 3 úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. – převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a sepis žaloby, 3 režijních paušálů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč a 21% DPH, celkem tedy 1 489 Kč. Soud považuje žalobu za formulářovou, neboť u podepsaného soudu je podáno více obdobných žalob. Tyto žaloby je možné považovat za formulářové, neboť se v podstatě liší pouze údaji o konkrétním žalovaném a údaji týkajících se výše žalované poskytnuté částky. Dle názoru soudu jsou tedy splněna kritéria stanovená v ustanovení § 14b odst. l vyhl. 177/96 Sb. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalované povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce účastníka.