6 C 146/2022-53 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se domáhá zaplacení částky uvedené ve výroku rozsudku. V žalobním tvrzení uvedl, banka uzavřela se žalovaným dne [datum] Smlouvu o úvěru č [číslo] označenou Expres půjčka (dále jen„ Smlouva“), na základě níž se [příjmení] zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 70 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných 72 měsíčních splátkách ve výši 1 680,76 Kč a to počínaje dnem [datum], přičemž anuitní splátka byla složena z platby jistiny, úroku a poplatků. Strany se ve smlouvě dohodly, že úvěr bude úročen sazbou 20,10% p.a. Nedílnou součástí Smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky [příjmení] (dále jen„ VOP“), Produktové podmínky a sazebník [příjmení]. [příjmení] svůj závazek splnila, úvěr žalovanému poskytla dne [datum] a to bezhotovostně převodem na účet žalovaného 2. Žalovaný svoji povinnost nesplnil, poskytnutý úvěr řádně a včas nesplácel. [příjmení] tedy využila svého práva a prohlásila úvěr poskytnutý žalovanému dopisem ze dne [datum] za okamžitě splatný v celé výši, neboť žalovaný byl v prodlení se splácením úvěru s více než dvěma splátkami zároveň. Žalovaný nezaplatil po zesplatnění úvěru žádnou částku. 3. Žalovaný tak nadále dluží žalobci na jistině částku 41 319,81 Kč úrok z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 41 319,81 Kč od [datum] do zaplacení smluvní úrok ve výši 20,10 % p.a. z částky 41 319,81 Kč od [datum] do zaplacení 4. Žalobce pohledávku odkoupil a to smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi postupitelem [právnická osoba] a žalobcem v pozici postupníka ze dne [datum]. 5. K návrhu žalobce byl vydán elektronický platební rozkaz, který byl následně zrušen. 6. Žalovaný se k žalobě nevyjádřila, zůstal nečinná, konkludentně tedy také souhlasila s rozhodnutím věci na základě listin. Doručení žaloby i výzvy k vyjádření k postupu dle § 115a o.s.ř. považuje soud za realizované s odkazem na usnesení Ústavního soudu ČR sp.zn. II. ÚS 1308/10 Ústavní soud v nálezu uvedl, že ustanovení § 49 o. s. ř., které upravuje doručování písemností do vlastních rukou, nezasahuje do ústavně chráněných práv, vyjádřených zejména v čl. 38 odst. 2 Listiny. Tato úprava od základu mění pojetí doručování podle dosavadní úpravy tím, že opouští paternalistický přístup, který jí dominoval, a naopak vychází ze zásady, že každý si má svá práva střežit především sám. Tato zásada je vyjádřena abstraktním vymezením adresy pro doručování v § 46b písm. a) o. s. ř., ze kterého vyplývá, že není principiálně významné, zda se adresát na adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Současně z tohoto ustanovení vyplývá, že je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena. Tím má také možnost eliminovat problém související s tím, že v místě bydliště evidovaného v centrální evidenci obyvatel nelze zanechat výzvu k převzetí zásilky. Jde o legitimní tlak na adresáta, aby soudu ohlásil adresu pro doručování, tedy adresu, kam lze zásilku spolehlivě doručit. Žalovanému bylo doručeno vyvěšením. 7. Žalobce navrhoval rozhodnutí ve věci na základě předložených listinných důkazů. Žalovaný dal souhlas konkludentně. 8. Žalobní tvrzení je doloženo a prokázáno smlouvou o úvěru, základními produktovými podmínkami, sazebníkem poplatků a všeobecnými produktovými podmínkami. Ve smlouvě jsou srozumitelně uvedeny částky, které byl žalovaný povinen zaplatit, jsou tam uvedeny i částky, které má uhradit v případě, že by řádně nesplácel sjednané splátky. Žalobce doložil listinu obsahující oznámení o prohlášení úvěru za splatný dnem [datum], s datem [datum]. Žalobce dále doložil smlouvu o postoupení pohledávek se seznamem postoupených pohledávek. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno, jak dokládá kopie oznámení z [datum]. 9. Právní poměry mezi žalobcem a žalovanou se řídí ustanovením § 2395 a následující zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 2665 o.z. ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. 11. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrované poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle § 1815 o.z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. 13. Podle § 1813 o.z. má se za to, že zakázána jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 14. Podle § 1751 o.z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 15. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako potupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 16. Podle § 1970 zákona č. 89/2012, Sb. Občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 17. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 18. Soud uzavřel, že žaloba byla podána po právu. Žalobní tvrzení je v logickém souladu s předloženými listinnými důkazy, tvoří logický celek. Strany sjednaly smlouvu o úvěru, žalovanému byl úvěr poskytnut a žalovaný byl povinen úvěr splácet společně se sjednaným úrokem a dalšími poplatky. Podmínky poskytnutí úvěru jsou ve smlouvě uvedeny srozumitelně. Byly sjednány podmínky, za kterých je žalobce (právní předchůdce) oprávněn zesplatnit úvěr. Ujednání nelze považovat za nepřiměřená. Žalovaný nesplnil svoji povinnost splácet dluh tak, jak se zavázal ve smlouvě a dluh se stal splatným. Aktivní legitimace žalobce je doložena smlouvou postoupení pohledávek. 19. Žalovaný žádné námitky proti uplatněné žalobě ani důkazy, které by vedly k zamítnutí návrhu, neučinil, nevznesl a nepředložil. Žalovaný zůstal nečinný. K jeho tíži jde i fakt, že si nezajistí vyzvedávání soudních písemností v místě trvalého pobytu. Žalovaný byl vyzván k vyjádření, bylo mu doručeno vyvěšením, ale žalovaný zůstal nečinný. 20. Z výše uvedených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, včetně požadavku na zaplacení zákonného úroku z prodlení, jehož výše je v souladu s platným právním předpisem. Úrok z prodlení požaduje žalobce ode dne následujícího po postoupení pohledávky. Lhůta k plnění je dle § 160 odst. 1 o.s.ř. 21. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142/1o.s.ř., neboť účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení a to zaplacený SOP 1 653 Kč, náhradu nákladů za zastoupení advokátem, když odměna je vypočtena podle vyhlášky číslo 177/1996 Sb. Podle § 14b odst. 1 cit. vyhl. je odměna advokáta za tři úkony po 500 Kč, tedy 1500 Kč, náhrada nákladů – režijní paušál podle § 14b odst.5 je za tři úkony po 100 Kč, tedy 300 Kč a dále 21% DPH z odměny a náhrady nákladů advokáta. Celkem jsou tedy náklady řízení, které je žalovaný povinen zaplatit ve výši 3 831 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobce. 22. Soud přiznal odměnu podle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb. z následujících důvodů: Žaloba je považována za žalobu“ formulářovou“, neboť žalobce podává obdobné žaloby opakovaně, na formulářovém ustáleném vzoru, ve kterém uvádí shodná skutková tvrzení, lišící se pouze konkrétními údaji o osobě žalovaného, odběrném místě a údajích o fakturaci. Žaloby se týkají právně obdobných věcí. Tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50.000 Kč. Nejedná se o žalobu, která by byla individuálně koncipovaným návrhem vždy novým pro konkrétní právně a skutkově odlišnou věc. Použití uvedeného ustanovení citované vyhlášky nevede ve svých důsledcích k porušení listiny základních práv a svobod a není rozporu s ústavou garantovaný