6 C 154/2022-90 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené ve výroku rozsudku. K odůvodnění žaloby tvrdila, že uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka]. Žalobkyně před poskytnutím úvěru ověřila úvěruschopnost žalovaného a to individuálně, na základě výpisů z účtůp, jeho aktuálních životních nákladů, výši příjmů. Po posouzení a vyhodnocení byl shledán jako úvěruschopný. Úvěrovou částku žalovaný vyčerpal v plné výši. Žalovaný se zavázal splatit úvěr s příslušenstvím v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 6 123 Kč a to počínaje říjnem 2020. Úroková sazba byla sjednána ve výši 7,99¨% ročně. Ve smlouvě bylo sjednáno, že v případě nezaplacení splátky v dohodnuté lhůtě nebo stane-li se úvěr splatným, je žalobkyně oprávněna požadovat z nezaplacených částek úrok z prodlení. 2. Žalovaný neplnil řádně povinnosti dohodnuté ve smlouvě a proto byl dne [datum] upozorněn na povinnost uhradit dlužný nedoplatek ve výši 20 265 Kč do [datum] s tím, že pokud nebude uvedený nedoplatek v daném termínu uhrazen, může žalobkyně prohlásit úvěr za splatný. Žalovaný na výzvu nereagoval. Úvěr se stal splatným ke dni [datum] O zesplatnění úvěru byl žalovaný informován písemně téhož dne. Dne [datum] byla žalovanému zaslána předžalobní upomínka. 3. Ke dni [datum] činil zůstatek úvěru částku 483 333,01 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 459 698,33 Kč, dlužného řádného úroku ve výši 12 067,41 Kč a dlužného zákonného úroku z prodlení ve výši 11 567,27 Kč. 4. Ve věci byl vydán platební rozkaz, který byl následně soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo v souladu s občanským soudním řádem doručit žalovanému. 5. Soud nařídil ve věci jednání na [datum]. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, svoji neúčast žádným způsobem neomluvil. K jednání byl řádně předvolán, předvolání mu bylo doručeno do vlastních rukou [datum] v místě trvalého bydliště a [datum] v místě zjištěného bydliště, podle § 49 odst. 4 o.s.ř, Písemnosti byly žalovanému vhozeny do schránky a vyvěšeny na úřední desku. 6. Podle § 153b odst. 1 o.s.ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 45a) žaloba a předvolání k jednání nejméně 10 dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se sporu za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. 7. Podle § 153b odst. 4 o.s.ř. zmešká-li žalovaný z omluvitelných důvodů první jednání ve věci, při němž byl vynesen rozsudek pro zmeškání, soud na návrh žalovaného tento rozsudek zruší a nařídí jednání. Takový návrh může účastník podat nejpozději do dne právní moci rozsudku pro zmeškání. 8. V daném případě bylo žalovanému doručeno (do vlastních rukou), i když postupem podle § 49/4 o.s.ř. předvolání k jednání včetně poučení o následcích zmeškání jednání. Předvolání k prvnímu jednání, při kterém může být vydán rozsudek pro zmeškání, lze jako písemnost určenou do vlastních rukou adresáta doručit žalovanému též uložením. Při řádném náhradním doručení písemnosti uložením platí, že účastník řízení, který si zásilku do dne, kdy nastala fikce doručení, nevyzvedl, byl s jejím obsahem seznámen dnem, kdy fikce doručení nastala (Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24.9.2003, sp.zn. 29 Odo 166/2002). Žalovanému byla následně písemnost vhozena do schránky v místě zjištěného bydliště a také byly písemnosti doručeny vyvěšením na úřední desku s adresou trvalého bydliště. 9. Žalobce navrhl vydání rozsudku pro zmeškání. Tvrzení obsažená v žalobě považuje soud za nesporná. Soud rozhodl podle ustanovení § 2395 až § 2399 o.z., a s přihlédnutím k ustanovení § 1815 o.z. a § 1813 o.z. a § 1970 o.z. Soud rozhodl rozsudkem pro zmeškání podle § 153b odst. l o.s.ř., neboť byly splněny podmínky pro jeho vydání a to ve znění podané žaloby. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože žalobce byl v tomto sporu plně úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 18 388 Kč podle položky 2 bod 1 sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb.), dále je žalobci přiznáno právo na náhradu paušálních nákladů za 3 úkony po 300 Kč a to dle § 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. Jiné náklady řízení (cestovné) žalobkyně nepožadovala.