6 C 236/2022-43 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení dlužné částky z titulu uzavřené smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] a žalovaným, když žalovaný byl povinen uhradit jednak půjčenou částku 9 000 Kč a dále 7 524 Kč, která představuje souhrnný poplatek. Žalovaný se zavázal splácet celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 279 Kč, poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný dluh splácel nepravidelně, naposledy zaplatil dne [datum]. Ke dni [datum] činila dlužná jistina částku 5 531,05 Kč a souhrnný dlužný poplatek částku 4 623,95 Kč. Po tomto datu již nebyla uhrazena žádná částka. Žalovaný celkem uhradil do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek částku 6 369 Kč. 2. Pohledávka z výše uvedené smlouvy byla včetně příslušenství se všemi právy s ní spojenými postoupena žalobci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a to s účinností ke stejnému dni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. 3. Ke dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávek činila výše pohledávky bez příslušenství částku 10 155 Kč, příslušenství tvoří zákonné úroky z prodlení. Za období od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek do podání žaloby neuhradil žalovaný žádnou další částku. Žalobce požaduje zaplacení částky 10 155 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 5 531,05 Kč a dlužného souhrnného poplatku ve výši 4 623,95 Kč. Dále je žádán kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 294,67 Kč za dobu od [datum] (tj. od data marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným) do [datum]. 4. K návrhu žalobce byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalovanému řádným způsobem doručit. Platební rozkaz soud zrušil. 5. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Soudní zásilky - žalobu i výzvy k vyjádření a k postupu dle § 115a o.s.ř. považuje soud za doručené s odkazem na usnesení Ústavního soudu ČR sp.zn. II. ÚS 1308/10 Ústavní soud v nálezu uvedl, že ustanovení § 49 o. s. ř., které upravuje doručování písemností do vlastních rukou, nezasahuje do ústavně chráněných práv, vyjádřených zejména v čl. 38 odst. 2 Listiny. Tato úprava od základu mění pojetí doručování podle dosavadní úpravy tím, že opouští paternalistický přístup, který jí dominoval, a naopak vychází ze zásady, že každý si má svá práva střežit především sám. Tato zásada je vyjádřena abstraktním vymezením adresy pro doručování v § 46b písm. a) o. s. ř., ze kterého vyplývá, že není principiálně významné, zda se adresát na adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Současně z tohoto ustanovení vyplývá, že je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena. Tím má také možnost eliminovat problém související s tím, že na ohlašovně nebo v místě bydliště hlášeném v CEO nelze zanechat výzvu k převzetí zásilky. Jde o legitimní tlak na adresáta, aby soudu ohlásil adresu pro doručování, tedy adresu, kam lze zásilku spolehlivě doručit. Žalovanému bylo také doručeno vyvěšením. Doručováno bylo na adresu dle centrálního registru. 6. Smluvní vztah vznikl za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., soud tedy posuzuje uplatněný nárok podle tohoto zákona (dále jen obč. zák.). 7. Žalobce se domáhal zaplacení dlužné částky z titulu uzavřené smlouvy o půjčce, když součástí ujednání byl i závazek uhradit poplatek z půjčky, což je obsaženo ve smlouvě i ve všeobecných obchodních podmínkách. Žalobní tvrzení prokazuje smlouva a smluvní podmínky. Žalovaný zůstal nečinný. K žalobnímu tvrzení se nevyjádřil, netvrdil žádné skutečnosti na obranu proti uplatněnému nároku, ačkoliv byl soudem k vyjádření vyzván. Listiny byly žalovanému doručeny v souladu s občanským soudním řádem, dostali se do sféry vlivu žalovaného. Žalovaný žádné námitky, tedy ani námitku promlčení, nevznesl. 8. Aktivní legitimace žalobce je dána smlouvou o postoupení pohledávky, k důkazu byla předložena také kopie oznámení o postoupení pohledávky adresovaná žalovanému. 9. Po právní stránce posuzuje soud žalobu podle následujících ustanovení. 10. Podle § 559 odst. 1,2 obč.zák. splněním dluh zanikne. Dluh musí být splněn řádně a včas. 11. Podle § 657 obč.zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 12. Podle § 658 odst. 1 obč.zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 13. Podle § 517/2 obč.zák. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 14. Žalobce prokázal svá tvrzení důkazy shora uvedenými. Žalovaný zůstal zcela nečinný. Smlouvy jsou podle § 657, § 658 obč.zák. Žalovaný dluh nesplnil, je tedy povinen uhradit jak dlužnou částku včetně smluvně sjednaného poplatku, dále zákonný úrok z prodlení ve výši sazby platné v okamžiku prodlení, tedy 7,75% ročně. Kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení je vypočten za dobu do postoupení pohledávky. 15. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142/1o.s.ř., neboť účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení a to zaplacený SOP 800 Kč, náhradu nákladů za zastoupení advokátem, když odměna je vypočtena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Podle § 14b odst. 1 cit. vyhl. je odměna advokáta za tři úkony po 300 Kč, tedy 900 Kč, náhrada nákladů – režijní paušál podle § 14b odst.5 je za tři úkony po 100 Kč, tedy 300 Kč a dále 21% DPH z odměny a náhrady nákladů advokáta. Celkem jsou tedy náklady řízení, které je žalovaný povinen zaplatit ve výši 2 252 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobce. 16. Soud přiznal odměnu podle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb. z následujících důvodů: Žaloba je považována za žalobu“ formulářovou“, neboť žalobce podává obdobné žaloby opakovaně, na formulářovém ustáleném vzoru, ve kterém uvádí shodná skutková tvrzení, lišící se pouze konkrétními údaji o žalované osobě, údajích o uzavření smlouvy, výši dlužné částky a výši poplatku. Žaloby se týkají právně obdobných věcí. Tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Nejedná se o žalobu, která by byla individuálně koncipovaným návrhem vždy novým pro konkrétní právně a skutkově odlišnou věc. Použití uvedeného ustanovení citované vyhlášky nevede ve svých důsledcích k porušení listiny základních práv a svobod a není rozporu s ústavou garantovaným právem na právní pomoc.