8 C 141/2022-34 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 4.201 Kč s příslušenstvím z titulu zákonného příspěvku do garančního fondu za nepojištěné období od [datum] do [datum] u osobního vozidla [registrační značka] se zdvihovým objemem válců motoru nad [číslo] cm3 do [číslo] cm3 s tím, že žalovaný toto vozidlo v rozhodné době provozoval bez pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. 2. Soud rozhodl o žalobě dne [datum] elektronickým platebním rozkazem, který byl žalovanému doručen dne [datum]. Součástí elektronického platebního rozkazu byla výzva, ve které soud žalovanému uložil, aby se v případě, že podá odpor, ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu písemně vyjádřil ve věci samé k žalobě s tím, že je povinen ve vyjádření uvést, zda uplatněný nárok uznává, popř. zda ho uznává jen zčásti nebo co do základu a v důsledku toho, že soud rozhodne rozsudkem pro uznání. Dále byl poučen, že je povinen v případě, že žalovaný nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčit rozhodující skutečnosti o věci samé, na nichž staví svoji obranu proti žalobě a označit důkazy k prokázání svých tvrzení, popř. připojit listiny, na něž se ve vyjádření odvolává. Dále byl žalovaný poučen o tom, že podá-li proti platebnímu rozkazu včas odpor a jestliže se bez vážného důvodu ve věci samé včas písemně nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, bude mít soud za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává, a soud proto rozhodne rozsudkem pro uznání podle § 153a odst. 1 a 3 o.s.ř. 3. Dne [datum] podal žalovaný proti elektronickému platebnímu rozkazu odpor, aniž se vyjádřil k žalobě ve věci samé. Uvedl pouze, že se nachází ve velmi tíživé finanční situaci, je nezaměstnaný a pobírá pouze rodičovský příspěvek, ze kterého platí nájemné ve výši 10.000 Kč. Požádal o uložení plnění formou splátkového kalendáře. Lhůta k podání odporu žalovanému uplynula dne [datum], což byl pátek, přičemž dnem následujícím žalovanému začala běžet lhůta 30 dnů k vyjádření ve věci samé, která žalovanému uplynula dne [datum], což bylo pondělí. Žalovaný však ve stanovené 30 denní lhůtě od uplynutí lhůty k podání odporu nepostupoval tak, jak byl poučen, tj. nevyjádřil se k žalobě a nevylíčil rozhodující skutečnosti o věci samé, na nichž by stavěl svoji obranu proti žalobě, neoznačil důkazy k prokázání svých tvrzení a nepřipojil listiny, jichž by se ve vyjádření dovolával. Rovněž ve stanovené 30 denní lhůtě soudu nesdělil, jaký vážný důvod mu brání v tom, že se písemně včas k žalobě nevyjádřil. Z obsahu jeho podání však lze dovodit, že žalovaný nárok na zaplacení žalované částky v podstatě uznává. 4. Na základě shora uvedených skutečností rozhodl soud o žalobě bez jednání rozsudkem pro uznání v souladu s ustanovením § 114b odst. 5 a § 153a odst. 3 a 4 o.s.ř., přičemž žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku z titulu neuhrazeného zákonného příspěvku do garančního fondu dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s uhrazením svého závazku, vznikl žalobci nárok na přiznání úroku z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 o. z. a ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 5. V posuzovaném případě je soud toho názoru, že povaha věci – nárok na zaplacení zákonného příspěvku do garančního fondu - umožňuje, aby si účastníci svá vzájemná práva a povinnosti upravili svými právními úkony. Proto tato povaha věci rovněž umožňuje, aby skončili řízení soudním smírem. Protože soud dospěl k závěru, že v předmětné věci mohl být schválen smír ve znění žalobou požadovaného petitu, neboť není v rozporu s právními předpisy (ve smyslu § 99 odst. 2 o.s.ř.), bylo žalobě rozsudkem pro uznání vyhověno. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 1.489 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (200 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 600 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. 300 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 189 Kč, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobkyně představují částku 1.489 Kč. Soud se při svém rozhodování řídil ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. V dané věci bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50.000 Kč. 7. S ohledem na osobní, majetkové a výdělkové poměry žalovaného rozhodl soud o tom, že dlužné plnění včetně nároku na náhradu nákladů řízení lze v daném případě učinit ve splátkách, když výši přiměřené měsíční splátky soud s ohledem na celkovou výši dluhu shledal v případě jistiny ve výši 350 Kč a v případě nákladů řízení ve výši 200 Kč. [příjmení] nyní záležet především na žalovaném, zda v řádných termínech uložené měsíční splátky žalobci uhradí, aby tak předešel nedobrovolnému výkonu rozhodnutí. Soud má za to, že stanovení splátek je v daném případě i v zájmu žalobce, který by velmi obtížně v rámci vykonávacího řízení dosáhl dřívějšího uspokojení své pohledávky.