8 C 156/2022-26 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 1.214,45 EUR s příslušenstvím z titulu neuhrazené ceny přepravy osobních automobilů, kterou žalobce vyúčtoval žalovanému fakturou č. [anonymizováno] ze dne [datum] splatnou [datum] znějící na částku 1.815 EUR, na kterou žalovaný dle dohody o splátkách ze dne [datum] částečně uhradil dne [datum] 10.000 Kč, dne [datum] 5.000 Kč a dne [datum] 5.000 Kč, a ke dni podání žaloby dlužil žalovaný žalobci částku 1.214,45 EUR. 2. Soud rozhodl o žalobě dne [datum] elektronickým platebním rozkazem, který byl žalovanému doručen dne [datum] do datové schránky. Součástí elektronického platebního rozkazu byla výzva, ve které soud žalovanému uložil, aby se v případě, že podá odpor, ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu písemně vyjádřil ve věci samé k žalobě s tím, že je povinen ve vyjádření uvést, zda uplatněný nárok uznává, popř. zda ho uznává jen zčásti nebo co do základu a v důsledku toho, že soud rozhodne rozsudkem pro uznání. Dále byl poučen, že je povinen v případě, že žalovaný nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčit rozhodující skutečnosti o věci samé, na nichž staví svoji obranu proti žalobě a označit důkazy k prokázání svých tvrzení, popř. připojit listiny, na něž se ve vyjádření odvolává. Dále byl žalovaný poučen o tom, že podá-li proti elektronickému platebnímu rozkazu včas odpor a jestliže se bez vážného důvodu ve věci samé včas písemně nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, bude mít soud za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává, a soud proto rozhodne rozsudkem pro uznání podle § 153a odst. 1 a 3 o.s.ř. 3. Dne [datum] podal žalovaný proti elektronickému platebnímu rozkazu odpor, aniž se vyjádřil k žalobě ve věci samé. Lhůta k podání odporu žalovanému uplynula dne [datum], což byl pátek, přičemž dnem následujícím žalovanému začala běžet lhůta 30 dnů k vyjádření ve věci samé, která žalovanému uplynula dne [datum], což bylo pondělí. Žalovaný však ve stanovené 30 denní lhůtě od uplynutí lhůty k podání odporu nepostupoval tak, jak byl poučen, tj. nevyjádřil se k žalobě a nevylíčil rozhodující skutečnosti o věci samé, na nichž by stavěl svoji obranu proti žalobě, neoznačil důkazy k prokázání svých tvrzení a nepřipojil listiny, jichž by se ve vyjádření dovolával. Rovněž ve stanovené 30 denní lhůtě soudu nesdělil, jaký vážný důvod mu brání v tom, že se písemně včas k žalobě nevyjádřil. 4. Na základě shora uvedených skutečností rozhodl soud o žalobě bez jednání rozsudkem pro uznání v souladu s ustanovením § 114b odst. 5 a § 153a odst. 3 a 4 o.s.ř., přičemž žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku z titulu neuhrazené ceny přepravy dle § 2555 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s uhrazením svého závazku, vznikl žalobci nárok na přiznání úroku z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 o. z. a ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a přiznal mu i právo na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč. 5. V posuzovaném případě je soud toho názoru, že povaha věci – nárok na zaplacení přepravného - umožňuje, aby si účastníci svá vzájemná práva a povinnosti upravili svými právními úkony. Proto tato povaha věci rovněž umožňuje, aby skončili řízení soudním smírem. Protože soud dospěl k závěru, že v předmětné věci mohl být schválen smír ve znění žalobou požadovaného petitu, neboť není v rozporu s právními předpisy (ve smyslu § 99 odst. 2 o.s.ř.), bylo žalobě rozsudkem pro uznání vyhověno. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 9.370,50 Kč Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 1.203 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 5.850 Kč (tj. za tři úkony právní služby po 2.340 Kč, tj. převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, a předžalobní výzva k plnění, kdy odměnu za tento úkon je potřeba počítat v poloviční výši), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 900 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce po 300 Kč, a dále z daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovené ze základu ve výši [částka] částkou 1.417,50 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobce.