8 C 183/2022-70 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 12.596,94 Kč s příslušenstvím. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že dne [datum] byla mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] s produktovým názvem [ulice] půjčka v hotovosti týdenní [číslo], na základě které byly žalovanému poskytnuty v hotovosti při uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit společně s poplatkem ve výši 8.917 Kč. Tuto celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal právnímu předchůdci žalobce vrátit v 60 týdenních splátkách po 316 Kč. Žalobce dále tvrdil, že žalovaný nehradil splátky řádně a včas, když na svůj dluh uhradil pouze 14.720,06 Kč, přičemž poslední splátku uhradil dne [datum] a právnímu předchůdci žalobce vzniklo v souladu se smlouvou právo na zaplacení celé zbývající dlužné částky, která na zbývající část dlužné půjčky činila 2.550,19 Kč, na poplatku za poskytnutí a správu úvěru 1.646,75 Kč, na kapitalizované smluvní pokuty 5.000 Kč a na sankční poplatky 3.400 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek z [datum] právní předchůdce žalobce pohledávku za žalovaným postoupil na žalobce, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem z [datum]. 2. K otázce posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobce tvrdil, že jeho právní předchůdce ověřil žalovaného v evidenci Bankovní registr klientských informací (BRKI) s tím, že v daném případě právní předchůdce žalobce zjistil, že žalovaný nemá žádný negativní záznam. Dále prověřil osobu žalovaného v evidenci Nebankovní registr klientských informací (NRKI) a v evidenci Zájmové sdružení právnických osob na ochranu leasingu, úvěrů a dalších služeb ([příjmení]) s tím, že v daném případě žalobce zjistil, že u žalovaného není veden žádný negativní záznam. Právní předchůdce dále prověřil osobu žalovaného v Interní databázi právního předchůdce žalobce s tím, že o žalovaném nezjistil žádné negativní informace, dále v Insolvenčním rejstříku, ve kterém právní předchůdce žalobce zjistil, že proti žalovanému nebylo zahájeno insolvenční řízení, dále v Centrální evidenci exekucí ([příjmení]), ve které zjistil, že proti žalovanému nebyla v době uzavření Smlouvy [číslo] tj. dne [datum], vedena žádná exekuce. Dále osobu žalovaného prověřil v databázi Neplatné doklady Ministerstva vnitra České republiky, dle které zjistil, že dlužníkem předložený průkaz totožnosti nebyl evidovaný v databázi neplatných dokladů. Dále v Evidenci adres obecních/městských úřadů, dle které se trvalé bydliště žalovaného se nenacházelo na adrese obecního nebo městského úřadu. Dále tvrdil, že právní předchůdce žalobce dostatečně ověřil příjem žalovaného, kdy skóringovým modelem provedl zhodnocení úvěruschopnosti žalovaného z hlediska demografických dat (typ zaměstnání, rodinný stav, věk, bytové poměry atd.) a behaviorálních dat. Žalovaný v rámci toho předložil pracovní smlouvu, z níž je patrné, že žalovaný byl v dané době zaměstnán u společnosti [právnická osoba], se sídlem [adresa], kdy uvedl pravidelný čistý měsíční příjem částku 21.676 Kč, přičemž deklarovaný příjem byl ověřen pověřeným vázaným zástupcem právního předchůdce žalobce z doložených výplatních pásek. Dále právní předchůdce žalobce provedl podrobnou analýzu výdajů a příjmů žalovaného, přičemž právní předchůdce žalobce zároveň využil i skóringového systému. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval. K jednání soudu se bez řádné a včasné omluvy nedostavil. 4. Ze Zákaznické karty - žádosti o spotřebitelský úvěru z [datum] soud zjistil, že žalovaný ke dni žádosti o zápůjčku uvedl, že žije s rodiči, má středoškolské vzdělání, je svobodný, nemá vyživovací povinnost, pracuje na plný úvazek jako skladník u zaměstnavatele [právnická osoba] s čistým příjmem ve výši 21.676 Kč, jeho ostatní příjmy jsou ve výši 6.000 Kč, další příjmy domácnosti jsou ve výši 16.000 Kč, měsíční výdaje činí 5.600 Kč, nemá žádné jiné externí ani interní splátky, nemá kreditní kartu, nemá zápůjčku u jiné společnosti. K žádosti měl žalovaný doložit pracovní smlouvu. 5. Z výpisu z Centrální evidence exekucí z [datum] soud zjistil, že žalovaný měl ke dni [datum] evidovánu jednu nařízenou exekuci. 6. Z výpisu zahájených exekucí z [datum] soud zjistil, že na osobu žalovaného je evidováno celkem 7 záznamů zahájených exekucí, kdy ke dni poskytnutí zápůjčky byly na žalovaného zahájeny již 4 exekuce, a to sp.zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka]. 7. Smlouvou o zápůjčce – zelená v hotovosti [číslo] ze dne [datum] a smluvními podmínkami Smlouvy o zápůjčce má soud za prokázané, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] smlouvu o zápůjčce, na základě které byly žalovanému poskytnuty v hotovosti peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč Smluvní strany si dále sjednaly poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 8.917 Kč. Ve smlouvě se žalovaný zavázal, že zápůjčku spolu s poplatkem právnímu předchůdci žalobce vrátí, a to v 60 pravidelných týdenních splátkách po 316 Kč splatných vždy ke konci splátkového období. 8. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamem postupovaných pohledávek má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce postoupil na žalobce mimo jiné i pohledávku za žalovaným z výše uvedené smlouvy o zápůjčce. 9. Oznámením o postoupení pohledávek z [datum] a podacím lístkem z [datum] má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce oznámil žalovanému, že postoupil pohledávku za žalovaným z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] na žalobce. 10. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 18. 1. 2022 č. j. [číslo jednací] soud mimo jiné zjistil, že soud se zabýval otázkou neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru pro porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele), kdy judikoval, že„ žalobkyně se nespolehla na informace předložené úvěrovanou, ale její schopnost úvěr ve sjednaných splátkách splácet prověřila jak z (interních) údajů vyplývajících z vedení běžného účtu, jehož byla majitelkou dlužnice, tak z externí databáze.“ 11. Z rozhodnutí Vrchního soudu ze dne 2. 11. 2020 č. j. [číslo jednací] soud mimo jiné zjistil, že je zcela dostatečné, pokud věřitel ověřuje příjmy a výdaje prostřednictvím ekonomických modelů. 12. Soud jako nadbytečný vyhodnotil důkaz výslechem svědkyně [jméno] [příjmení], vázané zástupkyně právního předchůdce žalobce, která dle tvrzení žalobce s žalovaným vyplňovala žádost o úvěr (zákaznickou kartu) a ověřovala příjmy žalovaného na základě dokumentů specifikovaných v zákaznické kartě, kdy měla ověřit i skutečnost, že další příjmy domácnosti činí 22.000 Kč. Ze zákaznické karty však toto nevyplývá. Dle zákaznické karty jediným dokumentem, který byl [jméno] [příjmení] ověřen, byla pracovní smlouva. Soud tedy považoval výslech svědkyně za nadbytečný, neboť potvrzení toho, že žalovaný předložil pracovní smlouvu, by na závěrech soudu o nedostatečném posouzení schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet nemohlo ničeho změnit (viz níže). 13. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci. Dne [datum] uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobce smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 10.000 Kč, aniž provedl řádné šetření stran úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky společně se smluvním poplatkem v celkové výši [částka] vrátit formou 60 měsíčních splátek, každé ve výši 316 Kč. Žalovaný však dluh řádně nesplácel, když na svůj dluh uhradil 14.720,06 Kč, přičemž poslední splátku uhradil dne [datum], a žalovaný tak ke dni splatnosti zápůjčky dlužil žalobci částku v celkové výši 12.666,93 Kč tvořenou zbývající částí dlužné půjčky ve výši 2.550,19 Kč, poplatkem za poskytnutí a správu úvěru 1.646,75 Kč, kapitalizovanou smluvní pokutou 5.000 Kč a sankčními poplatky 3.400 Kč. Žalobce následně vyzval žalovaného k úhradě částky 12.666,93 Kč, žalovaný však žalobci dosud ničeho neuhradil. 14. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: 15. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen jako „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 16. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 17. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše