8 C 185/2022-63 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 51.989 Kč s příslušenstvím. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že dne [datum] byla mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] s produktovým názvem [anonymizována dvě slova] [příjmení] v hotovosti týdenní [číslo], na základě které byly žalovanému poskytnuty v hotovosti peněžní prostředky ve výši 30.000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit společně s poplatkem ve výši 20.533 Kč. Tuto celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal právnímu předchůdci žalobce vrátit v 60 týdenních splátkách po 843 Kč. Žalobce dále tvrdil, že žalovaný nehradil splátky řádně a včas, když na svůj dluh uhradil pouze 17.844 Kč, přičemž poslední splátku uhradil dne [datum] a právnímu předchůdci žalobce vzniklo v souladu se smlouvou právo na zaplacení celé zbývající dlužné částky, která na zbývající část dlužné půjčky činila 20.596,87 Kč, na poplatku za poskytnutí a správu úvěru 12.092,13 Kč, na kapitalizované smluvní pokuty 15.000 Kč a na sankční poplatky 4.300 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek z [datum] právní předchůdce žalobce pohledávku za žalovaným postoupil na žalobce, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem z [datum]. 2. K otázce posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobce tvrdil, že jeho právní předchůdce ověřil žalovaného v evidenci Bankovní registr klientských informací (BRKI) s tím, že v daném případě právní předchůdce žalobce zjistil, že žalovaný nemá žádný negativní záznam. Dále prověřil osobu žalovaného v evidenci Nebankovní registr klientských informací (NRKI) a v evidenci Zájmové sdružení právnických osob na ochranu leasingu, úvěrů a dalších služeb ([příjmení]) s tím, že v daném případě žalobce zjistil, že u žalovaného není veden žádný negativní záznam. Právní předchůdce dále prověřil osobu žalovaného v Interní databázi právního předchůdce žalobce s tím, že o žalovaném nezjistil žádné negativní informace, dále v Insolvenčním rejstříku, ve kterém právní předchůdce žalobce zjistil, že proti žalovanému nebylo zahájeno insolvenční řízení, dále v Centrální evidenci exekucí ([příjmení]), ve které zjistil, že proti žalovanému nebyla v době uzavření Smlouvy [číslo] tj. dne [datum], vedena žádná exekuce. Dále osobu žalovaného prověřil v databázi Neplatné doklady Ministerstva vnitra České republiky, dle které zjistil, že dlužníkem předložený průkaz totožnosti nebyl evidovaný v databázi neplatných dokladů. Dále v Evidenci adres obecních/městských úřadů, dle které se trvalé bydliště žalovaného se nenacházelo na adrese obecního nebo městského úřadu. Dále tvrdil, že právní předchůdce žalobce dostatečně ověřil příjem žalovaného, kdy skóringovým modelem provedl zhodnocení úvěruschopnosti žalovaného z hlediska demografických dat (typ zaměstnání, rodinný stav, věk, bytové poměry atd.) a behaviorálních dat. Žalovaný v rámci toho předložil doklad o rodičovském příspěvku, ve kterém uvedl pravidelný příjem 8.079 Kč, který byl ověřen vázaným zástupcem právního předchůdce žalobce ze dvou doložených bankovních výpisů žalovaného. Dále právní předchůdce žalobce provedl podrobnou analýzu výdajů a příjmů žalovaného, přičemž právní předchůdce žalobce zároveň využil i skóringového systému. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval. K jednání soudu se bez řádné a včasné omluvy nedostavil. 4. Ze Zákaznické karty - žádosti o spotřebitelský úvěru z [datum] soud zjistil, že žalovaný ke dni žádosti o zápůjčku uvedl, že žije jako spolubydlící, má učňovské vzdělání, je svobodný, má jednu vyživovací povinnost, nevlastní automobil, je v domácnosti (na mateřské dovolené), jeho čistý příjmem byl doložen výpisy z bankovního účtu ve výši 8.079 Kč, další příjmy jeho domácnosti byly ve výši 20.500 Kč, měsíční výdaje činily 7.500 Kč, neměl žádné jiné externí ani interní splátky, neměl kreditní kartu, neměl zápůjčku u jiné společnosti, měl bankovní účet na své jméno. Při sjednávání žádosti byly žalovaným doloženy a ověřeny 2 výpisy z bankovního účtu. 5. Z výpisu z Centrální evidence exekucí z [datum] soud zjistil, že žalovaný neměl evidovanou zahájenou exekuci. 6. Smlouvou o zápůjčce – [ulice] v hotovosti [číslo] ze dne [datum] a smluvními podmínkami Smlouvy o zápůjčce má soud za prokázané, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] smlouvu o úvěru, na základě které byly žalovanému poskytnuty v hotovosti peněžní prostředky ve výši 30.000 Kč Smluvní strany si dále sjednaly poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 20.533 Kč. Ve smlouvě se žalovaný zavázal, že zápůjčku spolu s poplatkem právnímu předchůdci žalobce vrátí, a to v 60 pravidelných týdenních splátkách po 843 Kč splatných vždy ke konci splátkového období. 7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamem postupovaných pohledávek má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce postoupil na žalobce mimo jiné i pohledávku za žalovaným z výše uvedené smlouvy o zápůjčce. 8. Oznámením o postoupení pohledávek z [datum] a podacím lístkem z [datum] má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce oznámil žalovanému, že postoupil pohledávku za žalovaným z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] na žalobce. 9. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 18. 1. 2022 č. j. [číslo jednací] soud mimo jiné zjistil, že soud se zabýval otázkou neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru pro porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele), kdy judikoval, že„ žalobkyně se nespolehla na informace předložené úvěrovanou, ale její schopnost úvěr ve sjednaných splátkách splácet prověřila jak z (interních) údajů vyplývajících z vedení běžného účtu, jehož byla majitelkou dlužnice, tak z externí databáze.“ 10. Z rozhodnutí Vrchního soudu ze dne 2. 11. 2020 č. j. [číslo jednací] soud mimo jiné zjistil, že je zcela dostatečné, pokud věřitel ověřuje příjmy a výdaje prostřednictvím ekonomických modelů. 11. Soud jako nadbytečný vyhodnotil důkaz výslechem svědkyně [jméno] [příjmení], vázané zástupkyně právního předchůdce žalobce, která dle tvrzení žalobce s žalovaným vyplňovala žádost o úvěr (zákaznickou kartu) a ověřovala příjmy žalovaného na základě dokumentů specifikovaných v zákaznické kartě, tedy dva výpisy z bankovního účtu a dále ověřovala pravidelné měsíční výdaje žalovaného. Soud považoval výslech svědkyně za nadbytečný, neboť i kdyby bylo její výpovědí prokázáno, že skutečně ověřovala dva bankovní výpisy, na závěrech soudu o nedostatečném posouzení schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet by to nemohlo ničeho změnit (viz níže). [jméno] skutečnost, že žalovaný byl v době žádosti o zápůjčku na rodičovské dovolené a měl z titulu rodičovského příspěvku příjem 8.079 Kč, je uvěřitelný, ze zákaznické karty ani z tvrzení žalobce však nevyplývá, že [jméno] [příjmení] ověřila další příjmy domácnosti žalovaného ve výši 20.500 Kč, které rozhodly o poskytnutí úvěru žalovanému. 12. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci. Dne [datum] uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobce smlouvu o zápůjčce (resp. o spotřebitelském úvěru) [číslo] na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 30.000 Kč, aniž provedl řádné šetření stran úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky společně se smluvním poplatkem v celkové výši 20.533 Kč vrátit formou 60 týdenních splátek, každé ve výši 843 Kč. Žalovaný však dluh řádně nesplácel, když na svůj dluh uhradil 17.844 Kč, přičemž poslední splátku uhradil dne [datum], a žalovaný tak ke dni splatnosti úvěru dlužil žalobci částku v celkové výši 51.989 Kč tvořenou zbývající částí dlužného úvěru ve výši 20.596,87 Kč, poplatkem za poskytnutí a správu úvěru ve výši 12.092,13 Kč, kapitalizovanou smluvní pokutou ve výši 15.000 Kč a sankčními poplatky ve výši 4.300 Kč. Žalobce následně vyzval žalovaného k úhradě částky 53.092,30 Kč, žalovaný však žalobci dosud ničeho neuhradil. 13. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: 14. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen jako „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 15. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 16. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 17. Podle ust. § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úrok