8 C 186/2022-84 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 49.240 Kč s příslušenstvím. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že dne [datum] byla mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] uzavřena smlouva [číslo] s produktovým názvem [anonymizováno 5 slov] [číslo], na základě které byly žalovanému poskytnuty v bezhotovostním převodem peněžní prostředky ve výši 20.000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit společně s poplatkem ve výši 22.000 Kč. Tuto celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal právnímu předchůdci žalobce vrátit v 78 pravidelných týdenních splátkách po 539 Kč. Žalobce dále tvrdil, že žalovaný nehradil splátky řádně a včas, když na svůj dluh uhradil pouze 4.300 Kč, přičemž poslední splátku uhradil dne [datum] a právnímu předchůdci žalobce vzniklo v souladu se smlouvou právo na zaplacení celé zbývající dlužné částky, která na zbývající část dlužné půjčky činila 18.635,78 Kč, na poplatku za poskytnutí a správu úvěru 17.804,22 Kč, na kapitalizované smluvní pokuty 10.000 Kč a na sankční poplatky 2.800 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek z [datum] právní předchůdce žalobce pohledávku za žalovaným postoupil na žalobce, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem z [datum]. 2. K otázce posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobce tvrdil, že jeho právní předchůdce ověřil žalovaného v evidenci Bankovní registr klientských informací (BRKI) s tím, že v daném případě právní předchůdce žalobce zjistil, že žalovaný nemá žádný negativní záznam. Dále prověřil osobu žalovaného v evidenci Nebankovní registr klientských informací (NRKI) a v evidenci Zájmové sdružení právnických osob na ochranu leasingu, úvěrů a dalších služeb ([příjmení]) s tím, že v daném případě žalobce zjistil, že u žalovaného není veden žádný negativní záznam. Právní předchůdce dále prověřil osobu žalovaného v Interní databázi právního předchůdce žalobce s tím, že o žalovaném nezjistil žádné negativní informace, dále v Insolvenčním rejstříku, ve kterém právní předchůdce žalobce zjistil, že proti žalovanému nebylo zahájeno insolvenční řízení, dále v Centrální evidenci exekucí ([příjmení]), ve které zjistil, že proti žalovanému nebyla v době uzavření Smlouvy [číslo] tj. dne [datum], vedena žádná exekuce. Dále osobu žalovaného prověřil v databázi Neplatné doklady Ministerstva vnitra České republiky, dle které zjistil, že dlužníkem předložený průkaz totožnosti nebyl evidovaný v databázi neplatných dokladů. Dále v Evidenci adres obecních/městských úřadů, dle které se trvalé bydliště žalovaného se nenacházelo na adrese obecního nebo městského úřadu. Dále tvrdil, že právní předchůdce žalobce dostatečně ověřil příjem žalovaného, kdy skóringovým modelem provedl zhodnocení úvěruschopnosti žalovaného z hlediska demografických dat (typ zaměstnání, rodinný stav, věk, bytové poměry atd.) a behaviorálních dat. Žalovaný v rámci toho předložil pracovní smlouvu, z níž je patrné, že žalovaný byl v dané době zaměstnán u [jméno] [příjmení], [IČO], se sídlem [adresa], na pozici dělník, kdy uvedl pravidelný čistý měsíční příjem ve výši 12.350 Kč, přičemž deklarovaný příjem byl ověřen pověřeným vázaným zástupcem právního předchůdce žalobce z doložených výplatních pásek. Dále právní předchůdce žalobce provedl podrobnou analýzu výdajů a příjmů žalovaného, přičemž právní předchůdce žalobce zároveň využil i skóringového systému. 3. Žalovaný, který u jednání soudu nebyl schopen svoji totožnost prokázat dokladem totožnosti, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval. Uvedl, že při sjednání smlouvy měl nízký výdělek, nebyl vyučen jako zedník, má základní vzdělání, neměl kreditní kartu, neměl žádnou půjčku, pracovní smlouvu i výplatní pásky předložil, o exekuci, která je na něj vedena, nic neví. 4. Ze Zákaznické karty k žádosti o spotřebitelský úvěr z [datum] soud zjistil, že žalovaný ke dni žádosti o úvěr uvedl, že žije s rodiči, má učňovské vzdělání, je svobodný, nemá vyživovací povinnost, nevlastní automobil, pracuje jako dělník u zaměstnavatele [jméno] [příjmení], [adresa] s čistým příjmem ve výši 12.350 Kč, jeho měsíční výdaje činí 3.000 Kč, nemá žádné externí ani interní splátky, nemá kreditní kartu, nemá zápůjčku u jiné společnosti. K žádosti měl žalovaný doložit pracovní smlouvu a 2 výplatní pásky, které měl ověřit vázaný zástupce právního předchůdce žalobce [jméno] [jméno]. 5. Z Centrální evidence exekucí z [datum] soud zjistil, že na osobu žalovaného byla dne [datum] zahájena jedna exekuce. 6. Smlouvou o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] a smluvními podmínkami Smlouvy o zápůjčce má soud za prokázané, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] smlouvu o úvěru, na základě které byly žalovanému poskytnuty v hotovosti peněžní prostředky ve výši 20.000 Kč Smluvní strany si dále sjednaly poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 19.660 Kč a doplňkové pojištění ve výši 2.340 Kč. Ve smlouvě se žalovaný zavázal, že zápůjčku spolu s poplatkem právnímu předchůdci žalobce vrátí, a to v 78 pravidelných týdenních splátkách po 539 Kč, počínaje 5. kalendářním dnem následujícím po datu uzavření smlouvy. 7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamem postupovaných pohledávek má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce postoupil na žalobce mimo jiné i pohledávku za žalovaným z výše uvedené smlouvy o úvěru. 8. Oznámením o postoupení pohledávek z [datum] a podacím lístkem z [datum] má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce oznámil žalovanému, že postoupil pohledávku za žalovaným z titulu smlouvy o úvěru [číslo] na žalobce. 9. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 18. 1. 2022 č. j. [číslo jednací] soud mimo jiné zjistil, že soud se zabýval otázkou neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru pro porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele), kdy judikoval, že„ žalobkyně se nespolehla na informace předložené úvěrovanou, ale její schopnost úvěr ve sjednaných splátkách splácet prověřila jak z (interních) údajů vyplývajících z vedení běžného účtu, jehož byla majitelkou dlužnice, tak z externí databáze.“ 10. Z rozhodnutí Vrchního soudu ze dne 2. 11. 2020 č. j. [číslo jednací] soud mimo jiné zjistil, že je zcela dostatečné, pokud věřitel ověřuje příjmy a výdaje prostřednictvím ekonomických modelů. 11. Soud jako nadbytečný vyhodnotil důkaz výslechem svědka [jméno] [jméno], obchodního zástupce právního předchůdce žalobce, který dle tvrzení žalobce s žalovaným vyplňoval žádost o úvěr (zákaznickou kartu) a ověřoval příjmy žalovaného na základě dokumentů specifikovaných v zákaznické kartě (dvou výplatních pásek), kdy měl ověřit i pravidelné měsíční výdaje žalovaného. Ze zákaznické karty však toto nevyplývá. Dle zákaznické karty jediné, co bylo [jméno] [jméno] ověřeno, byla pracovní smlouva a dvě výplatní pásky. Soud tedy považoval výslech svědka za nadbytečný, neboť potvrzení toho, že žalovaný předložil pracovní smlouvu a výplatní pásky, by na závěrech soudu o nedostatečném posouzení schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet, nemohlo ničeho změnit (viz níže). 12. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci. Dne [datum] uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobce smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 20.000 Kč, aniž provedl řádné šetření stran úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky společně se smluvním poplatkem v celkové výši 22.000 Kč vrátit formou 78 týdenních splátek, každé ve výši 539 Kč. Žalovaný však dluh řádně nesplácel, když na svůj dluh uhradil 4.300 Kč, přičemž poslední splátku uhradil dne [datum], a žalovaný tak ke dni splatnosti úvěru dlužil žalobci částku v celkové výši 49.240 Kč sestávající se ze zbývající části dlužného úvěru ve výši 18.635,78 Kč, z poplatku za poskytnutí a správu úvěru ve výši 17.804,22 Kč, z kapitalizované smluvní pokuty ve výši 10.000 Kč a sankčních poplatků ve výši 2.800 Kč. Žalobce následně vyzval žalovaného k úhradě částky 50.470 Kč, žalovaný však žalobci dosud ničeho neuhradil. 13. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: 14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen jako „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 15. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 16. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku