10 C 128/2023-40 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení dlužné částky spolu s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně uvedla, že žalovaná dne [datum] v 15:00 hodin způsobila v obci [obec] dopravní nehodu. K dané dopravní nehodě došlo v důsledku toho, že žalovaná při couvání z parkoviště narazila do jiného osobního automobilu ve vlastnictví poškozené. Jak však vyplývá ze Zápisu o poškození motorového vozidla, tak žalovaná nesplnila svoji zákonnou povinnost setrvat na místě dopravní nehody, sepsat společný záznam o dopravní nehodě, resp. vznik Dopravní nehody oznámit policejnímu orgánu a vyčkat do jeho příjezdu. Poškozená v době Dopravní nehody byla v obchodě, tudíž nehodu přímo neviděla, avšak nehodu viděl svědek, který si zapsal [registrační značka], a to následně sdělil poškozené, která se obrátila na policii. Policie pomohla poškozené zjistit vlastníka vozidla, přičemž k žalované přijeli domů a vysvětlili jí, že danou situaci mohou řešit jako ujetí od dopravní nehody. Žalobkyně je na základě pojistné smlouvy o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [číslo] odpovědnostním pojistitelem vozidla. Dopravní nehodu ze dne [datum] a nároky z ní vyplývající žalobkyně ve svém informačním systému eviduje jako pojistnou událost č. 2021 [číslo]. Žalobkyně tedy v souladu s § 6 a § 9 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vyplatila poškozené: dne [datum] částku ve výši 2 438 Kč, představující náhradu nákladů za opravu vozidla a dne [datum] částku ve výši 8 013 Kč představující dodatečnou náhradu nákladů na opravu vozidla. Právní zástupce žalobkyně zaslal dne [datum] žalovanému předžalobní upomínku, ten však ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. 3. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř. zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila. Proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasila. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání. 4. Skutkový stav je zjištěn z nesporných tvrzení účastníků a z listinných důkazů – pojistnou smlouvou, záznamem o dopravní nehodě, zápisem o poškození vozidla, informacemi o vyřízení pojistné události a kalkulací opravy. O zaplacení byla žalovaná upomínána. 5. Mezi provedenými důkazy nevznikl rozpor a zcela podporují skutková tvrzení žaloby. 6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto. 7. Dle § 3 odst. 2, věty první, zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) ve znění pozdějších předpisů (dále také jen„ zákon č. 168/1999 Sb.“), uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. 8. Podle § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 168/1999 Sb. má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co8 za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody. 9. Podle § 47 odst. 2 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., který měl účast na dopravní nehodě, je povinen neprodleně zastavit vozidlo. 10. Podle § 2910 zákona č. 89/2012, Sb. občanského zákoníku (dále jen,, o. z.) škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. 11. Podle § 2917 o. z. kdo je povinen k náhradě škody způsobené jinou osobou, má proti ní postih. 12. Podle [číslo] odst. 1 o. z., škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. 13. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 15. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. Po posouzení prokázaných žalobních tvrzení, tj. po posouzení uvedeného skutkového stavu věci, učinil soud takový závěr o skutkovém stavu, že žalovaná způsobila dopravní nehodu, od které ujela a poškodila tak vozidlo poškozené, které škodu jako pojistné plnění vyplatila na základě zmíněné pojistné smlouvy žalobkyně. 16. Po kvalifikaci zjištěného skutkového stavu, resp. uvedeného skutkového závěru má soud za to, že žalobkyně má, jako pojistitel proti žalované, právo na náhradu toho, co za ni plnila, neboť žalovaná způsobila dopravní nehodu, od které odjela. Soud dále vyhověl požadavku žalobkyně, a žalované uložil z dlužných částek zaplatit úrok z prodlení. 17. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O lhůtě plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 věta první před středníkem o. s. ř. a tuto stanovil v souladu se shora citovaným ustanovením jakožto lhůtu obecnou třídenní. 18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšná žalobkyně má proti žalované právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 252 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 800 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (500 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 1 500 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobkyně ve výši 3 x 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobkyně, tj. 300 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 378 Kč, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobkyně představují částku 2 252 Kč. Soud se při svém rozhodování řídil § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. V dané věci bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.