12 C 105/2023-55 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě domáhal po žalovaném zaplacení celkové částky 14 820,83 Kč s příslušenstvím. Žalobce svůj žalobní nárok odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba] uzavřel s žalovaným [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr v konečné výši 14 820,83 Kč. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr prostřednictvím webové stránky [webová adresa]. Právní předchůdce žalobce zkoumal úvěruschopnost žalovaného tím, že porovnal dosažitelné příjmy a výdaje, kde ponechával rezervu ve výši 10 %. Tento úvěr měl být splacen nejpozději do [datum]. Žalovaný poskytnuté peněžní prostředky do uvedeného data nevrátil. Celková výše nároku žalobce po zohlednění případných dílčích plateb ze strany žalovaného činí celkem 14 820,83 Kč. Dne [datum] byla žalovanému odeslána předžalobní upomínka. Dne [datum] se žalobce vyjádřil na výzvu soudu tak, že prověřování úvěruschopnosti žalovaného prováděl právní předchůdce prostřednictvím lustrace různých databází. 2. Poskytovatel spotřebitelského úvěru společnost [právnická osoba] postoupil pohledávku vyplývající z výše uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru včetně příslušenství se všemi právy s nimi spojenými žalobci, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. 3. Vzhledem k tomu, že právní předchůdce žalobce má sídlo na území Malty, zkoumal soud nejprve, zda je rozhodování v této věci v jeho pravomoci. Závěr soudu o tom, že rozhodování sporu je v jeho pravomoci, resp. že je k rozhodování sporu mezinárodně příslušný má oporu v ustanovení čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť podepsaný soudu je soudem místa bydliště žalovaného [příjmení] příslušnost Okresního soudu v Náchodě je dána ustanovením § 9 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“)„ a contrario“, jeho místní příslušnost, jakožto obecného soudu žalovaného, je dána ustanovením § 84 ve spojení s § 85 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s konstantní judikaturou. Právní vztah se pak řídí právním řádem České republiky dle ustanovení § 4 odst. 1 a odst. 2 tzv. Římské úmluvy (Úmluva o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, otevřené k podpisu v Římě dne [datum], zveřejněna pod [číslo] Sb. m. s.), neboť nárok má oporu v právním řádu České republiky (v souladu s čl. 13 odst. 1 obchodních podmínek poskytovatele úvěru) a pohledávka vznikla v České republice. <b>4. Soud provedl v projednávané věci dokazování a to:</b> 5. Smlouvou o revolvingovém úvěru ze dne [datum] a Standardními informacemi o spotřebitelském úvěru, má soud za prokázané, že žalovanému byl poskytnut revolvingový úvěr až do výše 13 000 Kč. Strany si sjednaly pevnou úrokovou sazbu 0,4026 % denně (odpovídá 146,95 % ročně). RPSN činila 299,98 %. Nedílnou součástí byly obchodní podmínky společnosti [právnická osoba] a Standardní informace o spotřebitelském úvěru. 6. Listinou„ loan application“ má soud za prokázané, že žalovaný požádal o úvěr. 7. Platební informací vystavenou právním předchůdcem žalobce má soud za prokázané, že k datu splatnosti činila aktuální celková dlužná částka 14 889,57 Kč. 8. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum], má soud za prokázané, že žalovaný byl informován o tom, že jeho pohledávka ve výši 14 820,83 Kč byla postoupena z právního předchůdce žalobce na žalobce. Současně byla žalovanému zaslána výzva k úhradě tohoto dluhu před podáním žaloby. Podacím poštovním lístkem má soud za prokázané, že žalovanému bylo oznámení a výzva zaslána. 9. Přehledem vyplacených částek (č.l. 29) má soud za prokázané, že žalovaný vybral dne [datum] od právního předchůdce žalobce částku 10 000 Kč a dne [datum] žalovaný uhradil žalobci částku 1 651,76 Kč. 10. [právnická osoba] ze dne [datum] má soud za prokázané, že majitelem bankovního účtu č. [bankovní účet] je [jméno] [příjmení], [datum narození]. 11. Sdělením žalobce ze dne [datum], má soud za prokázané, že obecně byla zkoumána úvěruschopnost spotřebitele nahlédnutím do databází, a to insolvenčního rejstříku, do centrální evidence exekucí, dále lustraci dokladu totožnosti v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra ČR. 12. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] má soud za prokázané, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na ze společnosti [právnická osoba] na žalobce. 13. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav: Právní předchůdce žalobce se žalovaným uzavřel dne [datum] revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem do 13 000 Kč. Úvěr byl uzavírán přes dálkový způsob komunikace, úvěruschopnost nebyla nijak prokazatelně ověřována. Od doby uzavření této smlouvy byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky v celkové výši 10 000 Kč, a to na bankovní účet vedený na jméno žalovaného. Žalovaný od doby uzavření smlouvy uhradil žalobci celkem 1 651,76 Kč. 14. Soud vyzval žalovaného, aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalovaný se nevyjádřil a žalobce s tímto postupem souhlasil, soud rozhodl podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. 15. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 16. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 17. Podle § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 18. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též„ ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 19. Podle ustanovení § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 20. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných ustanovení. Pokud se týče aktivní věcné legitimace žalobce, pak tuto má soud ve vztahu k žalovanému za osvědčenou, a to vzhledem ke skutečnosti, že žalovanému bylo postoupení pohledávek postupiteli oznámeno, a to dopisem ze dne [datum] (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Dále soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobce s žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 o. z., která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ustanovení § 1 a násl. ZoSÚ. Právní předchůdce žalobce jednal při jejím uzavření jako poskytovatel spotřebitelského úvěru ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 písmeno d) ZoSÚ, zatímco žalovaný při uzavření smlouvy vystupoval jako spotřebitel. Uplatní se tedy právní úprava zakotvená v § 86 odst. 1 ZoSÚ, podle něhož poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 21. Princip odpovědného úvěrování zahrnující ochranu spotřebitele před neúměrným zadlužováním a zároveň ochranu věřitele před nedobytností pohledávky je