15 C 107/2023-21 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou domáhal na žalované zaplacení částky ve výši v celkové výši 11 118,93 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku II. tohoto rozsudku. Uvedl, že žalovaná byla smluvním partnerem dodavatele/obchodníka s plynem [právnická osoba], se kterým uzavřela smlouvu o sdružených službách dodávky plynu pro odběrné místo [adresa žalované] - [část obce]. Jelikož tento původní dodavatel/obchodník s plynem žalované pozbyl oprávnění nebo schopnost dodávat plyn a žalovaná si v následujících třech dnech nezvolila jiného dodavatele/obchodníka s plynem, v souladu s platnou právní úpravou ode dne [datum] zajišťoval dodávky plynu a další související služby žalobce jako dodavatel poslední instance. O této skutečnosti žalobce žalovanou informoval přípisem ze dne [datum], jehož přílohou byl ceník plynu, ceník služeb a plán záloh. Dodavatelem poslední instance je dodavatel plynu, který má za určitých podmínek zákonnou povinnost dodávat plyn domácnostem a maloodběratelům za ceny regulované Energetickým regulačním úřadem. Závazkový vztah mezi zákazníkem a dodavatelem poslední instance vzniká ze zákona (ex lege). Základní právní rámec dodavatele poslední instance je upraven v § 12a zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů. Institut dodavatele poslední instance je ochranným právním nástrojem a pojistkou pro domácnosti a malé zákazníky, kteří mají právo na volbu svého dodavatele plynu, avšak z různých možných příčin svého dodavatele plynu nemají. Povinnost dodávat plyn v režimu dodavatele poslední instance vzniká dnem, kdy operátor trhu oznámí dodavateli poslední instance registrační číslo odběrného místa dotčeného zákazníka, v němž nikdo neodpovídá za odchylku, trvá nejdéle 6 měsíců a nevztahuje se na zákazníka, jehož spotřeba plynu za posledních 12 měsíců byla vyšší než 630 MWh. Žalobce dne [datum] vyúčtoval žalované fakturou [variabilní symbol] na částku ve výši 13 538,93 Kč včetně DPH, splatnou dne [datum], následující: 13 538,93 Kč představující cenu odebraného plynu a souvisejících služeb, a to za 458,18 m3 odebraného plynu ve fakturačním období [datum] [datum]. Tato faktura, obsahující informace o době, ceně a množství odebraného plynu, s detailem stanovení spotřeby, detailní strukturou vyúčtování, přehledem plateb zahrnutých do vyúčtování a s odkazem, kde lze nalézt ceníky zemního plynu, byla žalobcem zaslána a doručena žalované poštovní zásilkou na korespondenční adresu žalované sdělenou žalobci. Na fakturu [variabilní symbol] provedeny následující částečné úhrady: Dne [datum] ve výši 200,00 Kč, Dne [datum] ve výši 2.220,00 Kč. K úhradě zbývá částka 11 118,93 Kč. Výzvou ze dne [datum] a [datum] zaslanou doporučeně na adresu [adresa žalované], byla žalovaná vyzývána k úhradě dlužné částky. Odeslání této výzvy prokazuje žalobce dokladem o odeslání zásilky ze dne [datum] a [datum] Výzvou ze dne [datum] zaslanou doporučeně na adresu [adresa žalované], byla žalovaná vyzývána k úhradě dlužné částky. Odeslání této výzvy prokazuje žalobce dokladem o odeslání zásilky ze dne [datum]. Podle aktuální judikatury Nejvyššího soudu lze mít za to, že tyto zásilky se dostaly do sféry dispozice žalované a ta měla možnost se s jejich obsahem seznámit (sp.zn. 26 Cdo 4074/2009 z 22.09.2010, sp.zn. 29 Odo 805/2006 z 08.01.2008). Na výpise z knihy odeslané pošty je jako odesílatel uvedena společnost innogy [právnická osoba], [ulice a číslo], [PSČ] [obec], která pro žalobce zajišťovala odesílání korespondence, jakožto zmocněnec obchodníka (žalobce) v souladu s obchodními podmínkami. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporovala. 3. Soud vyzval žalobce a žalovanou, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaná a žalobce ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Vzhledem k tomu, že žalobce soudu sdělil, že s navrhovaným postupem souhlasí a žalovaná ve stanovené lhůtě k navrhovanému postupu soudu nevyjádřila, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. 4. Dne [datum] vzal žalobce žalobu co do částky jistiny ve výši 6 000 Kč zpět, když žalovaná dne [datum] uhradila částku [částka] a dne [datum] uhradila částku 3 000 Kč. 5. Podle ustanovení § 96 odst. 1 může vzít žalobce za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle § 2 věty prvé stejného zákonného ustanovení je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. 6. Jelikož vzal žalobce žalobu zpět co do částky jistiny 6 000Kč soud řízení do této části zastavil. 7. Z oznámení žalobce ze dne [datum], plánu záloh a plateb na budoucí období a ceníků plynu soud zjistil, že žalobce informoval žalovanou, že její stávající dodavatel plynu společnost [právnická osoba] pozbyl oprávnění/schopnost dodávat žalované zemní plyn v souladu s její smlouvou. V těchto případech zajišťuje dodávku tzv. dodavatel poslední instance za podmínek stanovených zákonem. Od [datum] tedy spadá dodávka zemního plynu do odběrného místa žalované do režimu dodavatele poslední instance a žalobce se tedy stává dodavatelem žalované. Současně žalovanou upozornil, že v režimu dodavatele poslední instance může žalovaná zůstat po dobu 6 měsíců, proto jí žalobce doporučuje neodkládat uzavření nové smlouvy. Žalobce žalované současně zaslal ceník plynu, ceník služeb a rozpis záloh. 8. Z faktury [číslo] má soud za prokázané, že žalobce vyúčtoval žalované nedoplatek ceny za dodaný plyn do odběrného místa na adrese [adresa žalované], v období od [datum] do [datum] ve výši 13 538,93 Kč. Termín splatnosti byl stanoven na [datum]. 9. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] a poštovního podacího archu má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě výše uvedené dlužné pohledávky. 10. Z předžalobní upomínky ze dne [datum], poštovního podacího archu, předžalobní upomínky ze dne [datum] a poštovního podacího archu má soud za prokázané, že žalovaná v mezidobí uhradila na dlužnou pohledávku částku v celkové výši 2 420 Kč. [příjmení] dluhu žalovaná ani po výzvě neuhradila. 11. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutkový závěr. Žalobce jakožto dodavatel poslední instance (poté co stávající dodavatel plynu společnost [právnická osoba] pozbyl oprávnění/schopnost dodávat žalované zemní plyn) dodával žalované plyn do odběrného místa na adrese [adresa žalované] O tomto byla žalovaná informována, byl jí zaslán ceník plynu žalobce, ceník služeb a plán záloh. Žalovaná byla povinna hradit žalobci cenu za dodaný plyn. Žalovaná za období od [datum] do [datum] dlužila za dodaný plyn do výše uvedeného odběrného místa částku ve výši 13 538,93 Kč. Termín splatnosti byl stanoven na [datum]. Žalovaná na pohledávku po lhůtě splatnosti následně uhradila částku v celkové výši 2 420 Kč. [příjmení] dluhu ve výši 11 118,93 Kč neuhradila ani po výzvě žalobce. Až po podání žaloby žalovaná na dlužnou pohledávku uhradila částku 6 000 Kč. [příjmení] dluhu neuhradila. 12. Podle § 12a odst. 2 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon) dodavatel poslední instance je povinen dodávat elektřinu nebo plyn zákazníkovi, jehož dodavatel pozbyl oprávnění nebo možnost dodávat elektřinu nebo plyn. 13. Podle § 12b odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon) zákazník a provozovatel distribuční soustavy jsou povinni hradit dodavateli poslední instance platbu za dodanou elektřinu nebo plyn, včetně záloh na dodávku elektřiny nebo plynu stanovených dodavatelem poslední instance, a dodržovat ostatní podmínky dodávky elektřiny nebo plynu stanovené dodavatelem poslední instance. Četnost zálohové platby pro zákazníka v postavení spotřebitele je měsíční a splatnost zálohové platby činí nejméně 14 kalendářních dní. 14. Podle § 12c odst. 5 zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon) okamžikem zahájení dodávky elektřiny nebo plynu, nebo odběru elektřiny dodavatelem poslední instance dochází k zániku závazků založených smlouvami sjednanými mezi zákazníkem nebo výrobcem a původním dodavatelem nebo obchodníkem, jejichž předmětem byla dodávka elektřiny nebo plynu. Tím nejsou dotčena práva a povinnosti plynoucí z plnění nebo porušení z tohoto závazku. 15. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012, Sb. Občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. 17. Soud má za to, že žaloba byla podána po právu, a proto jí v