5 C 348/2023-42 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce podala proti žalovanému žalobu o zaplacení částky 42 302,44 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 110,72 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 121,93 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 19 821,54 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem 23,43 % ročně z částky 19 821,54 Kč od [datum] do zaplacení. Dále podal žalobu o zaplacení částky 61 889,59 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 395,44 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 26 700 Kč od [datum] do zaplacení, úrok 22,62 % ročně z částky 26 700 Kč od [datum] do zaplacení. V žalobě uvedl, že právní předchůdce žalobce společnosti [právnická osoba], [IČO] poskytla žalovanému úvěr 20 000 Kč, úvěr se žalovaný zavázal splácet včetně poplatku za poskytnutí úvěru a dohodnutého úroku ve 21 měsíčních splátkách. Žalovaný dosud z poskytnutého úvěru vrátil 1 909 Kč. Dále právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, úvěr se žalovaný zavázal splácet včetně poplatku za poskytnutí úvěru a dohodnutého úroku ve 21 měsíčních splátkách. Žalovaný dosud z poskytnutého úvěru vrátil 1 909 Kč. Z poskytnutého úvěru žalovaný dosud vrátil pouze 3 800 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K soudnímu jednání se bez omluvy nedostavil. Žalobce svoji neúčast u soudního jednání omluvil, souhlasil, aby jednání proběhlo v jeho nepřítomnosti. 3. Ze žádosti o úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný v souvislosti se žádostí o úvěr uvedl příjem z dohody o provedení práce 12 811 a další příjmy domácnosti 14 800 Kč. Další příjmy domácnosti ničím nedoložil, 16 000 Kč a měsíční výdaje 4 910 Kč. Příjmy žalovaný ničím nedoložil. Měsíční výdaje uvedl ve výši 4 000 Kč, příjem z dohody o provedení práce doložil dvěma výplatními páskami. 4. Ze žádosti o úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný v souvislosti se žádostí o úvěr uvedl příjem z dohody o provedení práce 24 683 a další příjmy domácnosti 14 500 Kč. Další příjmy domácnosti ničím nedoložil, 16 000 Kč a měsíční výdaje 4 910 Kč. Příjmy žalovaný ničím nedoložil. Měsíční výdaje uvedl ve výši 4 500 Kč, příjem z dohody o provedení práce doložil dvěma výplatními páskami. 5. Smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], a žalovaným považuje soud za prokázané, že dne [datum] poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému úvěr 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr včetně poplatku 36 669 Kč vrátit ve 21 měsíčních splátkách po 3 175 Kč. 6. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] a žalovaným považuje soud za prokázané, že dne [datum] poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému úvěr 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr včetně poplatku 24 946 Kč vrátit ve 21 měsíčních splátkách po 2 141 Kč. 7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen jako „o.z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrované poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 6. 2017 (dále též jen jako„ s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Podle § 86 odst. 2 s. ú., poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je důvodný pouze částečně. Pro své rozhodnutí soud považoval za významné zodpovězení otázky, zda se v případě smlouvy o úvěru, která byla mezi účastníky uzavřena, jedná o platný smluvní závazek. 12. V daném případě nelze smlouvy o úvěru považovat za platné vzhledem k tomu, že v řízení nebylo prokázáno, že ze strany právního předchůdce žalobce došlo k pečlivému posouzení schopnosti úvěr splácet, když žalobce v tomto směru soudu nepředložil dostatečné důkazy. Žalobce se bez důležitého důvodu nezúčastnil soudního jednání, proto jej soud nemohl poučit o důkazní povinnosti podle § 118a odst. 3 o.s.ř.. Z uvedeného je tak zřejmé, že žalobce neprokázal, že před uzavřením smlouvy při posouzení úvěruschopnosti žalovaného postupoval jeho právní předchůdce s odbornou péčí. Žalobce sice předložil listinu, ve které žalovaný uvádí, že má příjem 12 811 Kč (resp. v případě druhé úvěrové smlouvy 24 683 Kč měsíčně), avšak tyto skutečnosti, tedy výši příjmu žalovaného ničím věrohodným nedoložil. Nedoložil také ostatní příjmy žadatele ve výši 14 500 Kč měsíčně. Nelze také přehlédnout skutečnost, že žalovaný byl v době poskytnuté úvěr zaměstnán pouze formou dohody o provedení práce. Úvěry byly uzavřeny na dobu 21 měsíců. Doba, po kterou měly být úvěry spláceny, znamenala vzhledem k formě zaměstnání žalovaného nejistotu trvání jeho pravidelných měsíčních příjmů. Žalobce tedy neprokázal, že pečlivě, v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru, jeho právní předchůdce zjišťoval schopnosti žalovaného úvěry ve stanovené lhůtě vrátit. 13. Pokud žalobce přesto poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému úvěry, byly smlouvy od počátku neplatné ve smyslu § 87 odst. 1 z. s. ú.. Neplatnost smlouvy je důsledkem porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní vzhledem k tomu, že dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně zjevně porušuje veřejný pořádek, neboť v případě porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není neplatnost uzavřené úvěrové smlouvy stanovena jen na ochranu úvěru neschopného spotřebitele, ale také společnosti jako celku, jelikož předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného. 14. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému na základě neplatné smlouvy částku 20 000 Kč. Žalovaný neprokázal, že vrátil více než 1 919 Kč. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému na základě neplatné smlouvy částku 30 000 Kč. Žalovaný neprokázal, že vrátil více než 3 800 Kč. 15. Protože žalovaný ve sjednané lhůtě ani později žalobci poskytnuté peněžní prostředky zcela nevrátil, na úkor právního předchůdce žalobce se bezdůvodně obohatil (§ 2991 o. z.). Výše bezdůvodného obohacení žalovaného je rovna částce, kterou z poskytnutých částek žalovaný dosud žalobci nevrátil, tj. částce 18 081 Kč a částce 26 200 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek je k vrácení plnění aktivně legitimován žalobce. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci zbývající část dlužné jistiny ve výši 18 091 Kč, představující bezdůvodné obohacení a dále částku 26 200 Kč, představující rovněž bezdůvodné obohacení žalovaného. Žaloba tedy není důvodná co do částky 24 221,44 Kč (42 302,44 Kč – 18 081 = 24 221,44) a dále co do částky 35 689,59 Kč (61 889,59 Kč - 26 200 = 35 689,59). 16. S ohledem na shora uvedené závěry o neplatnosti smlouvy o úvěru soud uplatněný nárok žalobce ve zbývajícím rozsahu zamítl. Žalobce z důvodu neplatnosti smlouvy nemá nárok na zaplacení poplatků za poskytnutí úvěru, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ani na zaplacení smluvní pokuty. Z důvodu neplatnosti smlouvy soud žalobci nepřiznal ani úroky z prod