5 C 63/2023-42 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce podal proti žalované žalobu o zaplacení částky 10 880 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že mezi společností [právnická osoba], [IČO] uzavřel se žalovanou smlouvu o půjčce, úvěru, na základě které poskytl žalované částku 7 000 Kč. Žalovaná se zavázala za poskytnutou půjčku zaplatit poplatek a včetně poplatku splácet v 58 týdenních splátkách po 210 Kč, počínaje [datum]. Žalovaná splátky řádně a včas nehradila. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek se stal věřitelem žalované žalobce. Žalovaná žalobci dluží jistinu půjčky 7 000 Kč a úhrady za služby celkem 3 880 Kč. 2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Uvedla, že si není vědoma uzavření smlouvy o půjčce, kterou jí soud jako listinný důkaz předložený žalobcem dal při soudním jednání k nahlédnutí. Neví o tom, že by takovou smlouvu uzavřela, že by obdržela finanční prostředky od společnosti [právnická osoba]. 3. Žalobce soudu jako jediné důkazy předložil písemnou smlouvu o půjčce ze dne [datum]. Na základě této smlouvy měla být žalované právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] poskytnuta v hotovosti částka 7000 Kč a žalovaná se měla za půjčku zavázat zaplatit poplatek 5 180 Kč. Vše měla žalovaná splácet ve splátkách po 210 Kč týdně. Žalovaná podpis zákazníka„ [celé jméno žalované]“ na této listině nepotvrdila, převzetí hotovosti ve výši 7 000 Kč nepotvrdila. 4. Podle § 3028 odst. 3 Občanského zákoníku se právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti Občanského zákoníku, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinnosti z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti Občanského zákoníku, řídí dosavadními právními předpisy, v daném sporu tedy Zákonem [číslo] Sb.. 5. Podle § 657 Zákona č. 40/1964 Sb., smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 6. V souzeném případě se žalobce po žalované domáhá podle shora citovaného ustanovení vrácení poskytnutých finančních prostředků a zaplacení úroků. Žaloba není důvodná. 7. Žalobce soudu nepředložil žádné další důkazy (kromě shora citované Smlouvy o půjčce), které by prokazovaly skutečné poskytnutí půjčky. Žalobce nepředložil soudu žádný důkaz o tom, že částka 7 000 Kč byla žalované žalobcem skutečně předána. Žalovaná zpochybnila uzavření smlouvy o půjčce. Vzhledem k tomu, že podpis zákazníka„ [celé jméno žalované]“ na předložené smlouvě není úředně ověřen, nepostačuje k prokázání tvrzení, že jde skutečně o podpis žalované, pokud není podpořen dalšími dostatečnými důkazy. 8. Žalobce se nezúčastnil soudního jednání, proto mu soud nemohl poskytnout poučení o důkazní povinnosti podle § 118a odst. 3 o.s.ř., neboť toto poučení lze poskytnout pouze při soudním jednání a důkazy musí účastníci navrhnout nejpozději do skončení prvního jednání tak, aby nedošlo k porušení zásady koncentrace řízení (§ 118b odst. 1 o.s.ř.). Soud neshledal důvod pro odročení jednání a poskytnutí lhůty žalobci k dodatečnému navržení důkazy, neboť žalobce nedoložil, že se jednání nemohl zúčastnit z důležitého důvodu. Navíc, lhůtu k dodatečnému navržení důkazů, může soud účastníkům poskytnout pouze při soudním jednání (viz ustanovení § 118b odst. 1). 9. Podle § 120 odst. 1 o.s.ř., účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede. 10. Rozsah důkazního břemene, tedy okruh skutečností, které musí ten který účastník prokázat, zásadně určuje hmotněprávní norma, z níž vyplývá, kdo je nositelem důkazního břemene. Důkazní břemeno ohledně určitých skutečností leží na tom účastníku řízení, který z existence těchto skutečností vyvozuje pro sebe příznivé právní následky, jde o toho účastníka, který existenci těchto skutečností také tvrdí (rozsudek NS 25 Cdo 3737/2009). Protože se žalobce domáhá splnění závazku ze smlouvy o půjčce podle shora citovaného ustanovení § 657 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., bylo povinností žalobce prokázat svá tvrzení o tom, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy a že žalované byla půjčka skutečně poskytnuta. 11. Důkazy předložené žalobcem podle názoru soudu dostatečně neprokazují tvrzení žalobce o tom, že žalobce žalované půjčku skutečně poskytl. Smyslem důkazního břemene je umožnit soudu rozhodnout o věci i v takových případech, kdy určitá skutečnost významná pro rozhodnutí o věci, pro nečinnost účastníka (v důsledku nesplnění povinnosti uložené účastníku ustanovením § 120 odst. větou první) nebo vůbec (vzato objektivně) nemohla být prokázána (rozs. NS 23 Cdo 1722/2012). Na základě zhodnocení žalobcem předložených důkazů nelze učinit závěr ani o pravdivosti tvrzení žalobce ani o tom, že by bylo nepravdivé. 12. Žalobce z výše uvedených důvodů nese nepříznivé následky neunesení důkazního břemene v podobě zamítnutí žaloby. 13. O nákladech řízení účastníků soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Náklady vznikly v tomto řízení pouze žalobci, kterému je však z důvodu neúspěchu ve věci nemůže soud přiznat. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.