8 C 192/2022-77 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že rozvázání pracovního poměru výpovědí z pracovního poměru ze strany zaměstnavatele (žalovaného) ze dne [datum] bylo neplatné, neboť nebyly splněny důvody upravené v § 52 písm. c) zákoníku práce pro existenci důvodu zákazu podání výpovědi v ochranné době. 2. Žalovaný s žalobou souhlasil a navrhl vyhovění návrhu s tím, že výpověď, kterou s žalobkyní rozvázal pracovní poměr dle § 52 písm. c) zákoníku práce je neplatná pro existence ochranné doby dle § 6 odst. 1 písm. d) zákoníku práce pro těhotenství žalobkyně. Navrhl však, aby soud žalobkyni uložil povinnost nahradit žalovanému náklady řízení, neboť žalobkyně zavinila, že byla podána žaloba, když existenci ochranné doby žalovanému neprokázala a omezila se pouze na informování o těhotenství na konci výpovědní doby, načež již žalovaný neměl možnost reagovat. 3. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobkyně pracovala u žalovaného na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] jako servírka, pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou. [příjmení] bylo i to, že dne [datum] žalovaný vyhotovil podání, jehož obsahem byla výpověď z pracovního poměru, kterou žalobkyně osobně převzala dne [datum]. Účastníci učinili nesporným, že žalobkyně byla těhotná od [datum], a v době podání výpovědi její těhotenství trvalo. Účastníci se dále shodli na tom, že výpověď ze dne [datum], která byla podána z důvodu § 52 písm. c) zákoníku práce pro nadbytečnost, je neplatná pro existenci ochranné doby. Účastníci dále učinili nesporným, že žalobkyně oznámila žalovanému skutečnost, že je těhotná, prostřednictvím dopisu ze dne [datum], který byl žalovanému doručen dne [datum], kdy obsahem tohoto dopisu nebylo potvrzení lékaře o tom, že žalobkyně je těhotná. [příjmení] bylo i to, že žalovaný vyzval dopisem ze dne [datum] žalobkyni k doložení skutečnosti, že je těhotná. 4. Po provedeném řízení dospěl soud k následujícím závěrům o skutkovém stavu věci. Žalobkyně pracovala u žalovaného na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] jako servírka, pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou. Žalovaný dne [datum] vyhotovil podání, jehož obsahem byla výpověď z pracovního poměru dle § 52 písm. c) zákoníku práce pro nadbytečnost žalobkyně, kterou žalobkyně osobně převzala dne [datum] v době, kdy byla těhotná (od [datum]) a v době podání výpovědi její těhotenství trvalo. Žalobkyně oznámila žalovanému skutečnost, že je těhotná, prostřednictvím dopisu ze dne [datum], který byl žalovanému doručen dne [datum]. Žalovaný vyzval žalobkyni dopisem ze dne [datum] k doložení skutečnosti, že je těhotná. Dopis byl zaslán do datové schránky právního zástupce žalobkyně dne [datum], dne [datum] byl doručen. Písemnost s těhotenským průkazem byla žalovanému doručena dne [datum] do datové schránky právního zástupce žalovaného. 5. S ohledem na výše uvedený skutkový stav se žalobkyně domáhá prohlášení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru ze strany zaměstnavatele ze dne [datum]. Soud proto posuzoval věc podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění účinném do 19. 8. 2022 (dále jen„ zák. práce“). 6. Podle § 52 písm. c) zák. práce zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z těchto důvodů: stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách. 7. Podle § 53 odst. 1 písm. d) zák. práce se zakazuje dát zaměstnanci výpověď v ochranné době, to je v době, kdy je zaměstnankyně těhotná nebo kdy zaměstnankyně čerpá mateřskou dovolenou nebo kdy zaměstnankyně nebo zaměstnanec čerpají rodičovskou dovolenou. 8. Podle § 72 zák. práce neplatnost pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním. 9. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Pro posouzení uplatněného nároku žalobkyně bylo klíčové zodpovězení otázky, zda výpověď z pracovního poměru byla učiněna v souladu se zákonem a zda ji lze považovat za platné právní jednání. 10. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že výpověď z pracovního poměru ze dne [datum], kterou žalovaný s žalobkyní rozvázal pracovní poměr, je neplatná, neboť žalovaný tento právní úkon učinil v ochranné době, ve které je dle § 53 odst. 1 písm. d) zákoníku práce zakázáno dát zaměstnanci výpověď, neboť žalobkyně byla v době převzetí výpovědi dne [datum] těhotná (od [datum]). Ostatně mezi účastníky nebylo stran neplatnosti výpovědi sporu, a proto soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. 11. O nákladech řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšná žalobkyně má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k uplatnění svého nároku. Tyto náklady v celkové výši 21.969,84 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2.000 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna advokáta ve výši 19.969,84 Kč stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bod 5, § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky MS č. 177/1996 Sb. (dále též jen jako„ vyhláška“), kdy tarifní hodnotu představuje částka 35.000 Kč a odměna za jeden úkon právní služby činí 2.500 Kč. Soud přiznal žalobkyni nárok na odměnu advokáta za celkem 4,5 úkonů právní služby v celkové výši 11.250 Kč, tj. 1 x převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky; 2 x písemné podání ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky (žaloba z [datum], vyjádření ve věci samé ze dne [datum]), 1,5 x účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g), odst. 2 písm. g) vyhlášky, kdy odměnu za účast na přípravném jednání dne [datum] je třeba počítat v poloviční výši. Soud dále přiznal žalobkyni nárok na paušální náhradu hotových výdajů za 5 úkonů právní služby popsaných shora po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky v celkové výši 1.500 Kč. Žalobkyně má dále právo na náhradu cestovních nákladů ve výši 2.954 Kč vynaložených na jednu cestu právního zástupce k jednání soudu na trase [obec] – [obec] a zpět ([datum]) uskutečněných vozidlem [příjmení] [příjmení] [jméno], [registrační značka] při ujeté vzdálenosti 308,8 km, průměrné spotřebě benzínu 10,6 l [číslo] km, vyhláškové ceně 41,20 Kč a amortizaci 5,20 Kč/km. Soud dále přiznal žalobkyni právo na náhradu za ztrátu času cestou k jednání ve výši 800 Kč za celkem 8 započatých půlhodin po 100 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 3.465,84 Kč ze základu 16.504 Kč, neboť právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH. 12. Pokud žalovaný požadoval přiznání práva na náhradu nákladů řízení vůči žalobkyni postupem dle § 143 o. s. ř. pak soud připouští, že skutečnost, že žalobkyně oznámila žalovanému, že v době podání výpovědi byla těhotná až v rámci dopisu ze dne [datum], který byl žalovanému doručen dne [datum], tedy den před podáním žaloby, aniž žalovanému poskytla možnost vzít svou výpověď zpět, by za jiných okolností mohla být hodnocena jako důvod pro přiznání práva na náhradu nákladů řízení žalovanému. V daném případě se však soud s tvrzením žalovaného o tom, že svým chování nezavdal příčinu k podání žaloby, neztotožnil a ve svém rozhodnutí o nákladech řízení přihlédl ke kontextu dané věci, zejména k soudnímu řízení vedenému mezi týmiž účastníky u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]. 13. Z obsahu spisu sp. zn. [spisová značka] se podává, že rozsudkem ze dne 6. 4. 2022 č. j. [číslo jednací] bylo žalobě, kterou se žalobkyně domáhala určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne [datum] vyhověno. Rozsudek byl žalovanému doručen dne [datum]. Žalovaný dne [datum] podal proti rozsudku blanketní odvolání, které doplnil až dne [datum] na základě výzvy soudu z [datum]. Dne [datum] byl žalovaný vyzván k zaplacení soudního poplatku za odvolání. Jelikož žalovaný soudní poplatek za podané odvolání nezaplatil, soud usnesením ze dne 31. 8. 2022 č. j. [číslo jednací] odvolací řízení zastavil. Usnesení o zastavení řízení bylo žalobkyni doručeno dne [datum] a žalovanému dne [datum], právní moci nabylo dne [datum]. 14. S ohledem na shora uvedené je zřejmé, že žalovaný předal žalobkyni výpověď z pracovního poměru dne [datum], tedy v době, kdy řízení o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením nebylo pro odvolání žalovaného pravomocně skončeno. Žalovaný přitom již v tomto okamžiku věděl, že soudní poplatek za podané odvolání nezaplatí a v odvolacím řízení nebude pokračovat, to však žalobkyně nemohla tušit. Pokud nyní žalovaný tvrdí, že svým chováním nezavdal příčinu pro podání žaloby, pak soud je opačného názoru, neboť tím, že v rámci řízení o ukončení pracovního poměru okamžitým zrušením, podal výpověď z téhož pracovního poměru