8 C 243/2023-52 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 58.226,28 Kč s příslušenstvím. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že dne [datum] byla mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byly žalovanému v den uzavření smlouvy poskytnuty v hotovosti peněžní prostředky ve výši 22.000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit společně s poplatkem ve výši 24.873 Kč. Tuto celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal právnímu předchůdci žalobce vrátit v 24 pravidelných měsíčních splátkách po 1.954 Kč. Žalobce dále tvrdil, že žalovaný nehradil splátky řádně a včas, když poslední splátku uhradil dne [datum] a právnímu předchůdci žalobce vzniklo v souladu se smlouvou právo na zaplacení celé zbývající dlužné částky, která na zbývající část dlužné půjčky činila 22.000 Kč a na dlužném poplatku částku 22.038 Kč. Žalobce dále tvrdil, že dne [datum] byla mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na základě které byly žalovanému v den uzavření smlouvy poskytnuty v hotovosti peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit společně s poplatkem ve výši 10.702 Kč. Tuto celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal právnímu předchůdci žalobce vrátit v 18 pravidelných měsíčních splátkách po 1.151 Kč. Žalobce dále tvrdil, že žalovaný nehradil splátky řádně a včas, přičemž poslední splátku uhradil dne [datum] a právnímu předchůdci žalobce vzniklo v souladu se smlouvou právo na zaplacení celé zbývající dlužné částky, která na zbývající část dlužné půjčky činila 7.265,23 Kč a na dlužném poplatku částku 6.923,05 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek z [datum] právní předchůdce žalobce pohledávky za žalovaným postoupil na žalobce, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem. Žalovaný však přes výzvy žalobce na své dluhy ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval. K jednání soudu se bez řádné a včasné omluvy nedostavil. 3. Smlouvou o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] a smluvními podmínkami Smlouvy o úvěru má soud za prokázané, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] smlouvu o zápůjčce, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 22.000 Kč předané v hotovosti při podpisu smlouvy. Smluvní strany si dále sjednaly souhrnný poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 21.777 Kč. Ve smlouvě se žalovaný zavázal, že zápůjčku spolu s poplatkem právnímu předchůdci žalobce vrátí, a to v 24 pravidelných měsíčních splátkách po 1.954 Kč, počínaje 5. kalendářním dnem následujícím po datu uzavření smlouvy. 4. Smlouvou o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] a smluvními podmínkami Smlouvy o zápůjčce má soud za prokázané, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] smlouvu o zápůjčce, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč předané v hotovosti při podpisu smlouvy. Smluvní strany si dále sjednaly souhrnný poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 8.380 Kč. Ve smlouvě se žalovaný zavázal, že zápůjčku spolu s poplatkem právnímu předchůdci žalobce vrátí, a to v 18 pravidelných měsíčních splátkách po 1.151 Kč, počínaje 7. kalendářním dnem následujícím po datu uzavření smlouvy. 5. Ze zákaznické karty k žádosti o spotřebitelský úvěr z [datum] soud zjistil, že žalovaný ke dni žádosti o zápůjčku žil v nájmu, měl základní vzdělání, byl svobodný, neměl vyživovací povinnost, měl příjem od zaměstnavatele [právnická osoba] ve výši 16.853 Kč, ostatní příjmy měl ve výši 6.000 Kč, jeho měsíční výdaje činily 9.000 Kč, měl externí závazky ve výši 2.500 Kč měsíčně. K žádosti měl žalovaný doložit 2 výplatní pásky. 6. Ze zákaznické karty k žádosti o spotřebitelský úvěr z [datum] soud zjistil, že žalovaný ke dni žádosti o zápůjčku žil v nájmu, měl základní vzdělání, byl svobodný, neměl vyživovací povinnost, měl příjem od zaměstnavatele [právnická osoba] ve výši 17.983 Kč, ostatní příjmy měl ve výši 15.000 Kč, jeho měsíční výdaje činily 9.500 Kč, měl externí závazky ve výši 2.000 Kč měsíčně, interní ve výši 1.151 Kč měsíčně. K žádosti měl žalovaný doložit 2 výplatní pásky. 7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamem postupovaných pohledávek má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce postoupil na žalobce mimo jiné i pohledávku za žalovaným z výše uvedených smluv o zápůjčce. 8. Oznámením o postoupení pohledávek z [datum] a podacím lístkem z [datum] má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce oznámil žalovanému, že postoupil pohledávky za žalovaným z titulu smluv o zápůjčce na žalobce. 9. Výzvou k plnění z [datum] a podacím lístkem ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné pohledávky ze smluv o zápůjčce ve výši 76.909,81 Kč. 10. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci. Dne [datum] uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobce smlouvu o úvěru [číslo] na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 22.000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky společně se smluvním poplatkem ve výši 21.777 Kč vrátit formou 24 měsíčních splátek, každé ve výši 1.954 Kč. Žalovaný však dluh řádně nesplácel, když na svůj dluh uhradil pouze 2.835 Kč, přičemž poslední splátku uhradil dne [datum], a žalovaný tak ke dni splatnosti zápůjčky dlužil žalobci částku v celkové výši 44.038 Kč sestávající se z jistiny ve výši 22.000 Kč a dlužného poplatku ve výši 22.038 Kč. Dne [datum] uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobce smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 10.000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky společně se smluvním poplatkem ve výši 8.380 Kč vrátit formou 18 měsíčních splátek, každé ve výši 1.151 Kč. Žalovaný však dluh řádně nesplácel, když na svůj dluh uhradil pouze 6.513,72 Kč, přičemž poslední splátku uhradil dne [datum], a žalovaný tak ke dni splatnosti zápůjčky dlužil žalobci částku v celkové výši 14.188,28 Kč sestávající se z jistiny ve výši 7.265,23 Kč a smluvního poplatku ve výši 6.923,05 Kč. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávky ze smluv o zápůjčce na žalobce. Žalobce následně vyzval žalovaného k úhradě částky 76.909,81 Kč, žalovaný však žalobci dosud ničeho neuhradil. 11. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: 12. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen jako „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 13. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 14. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Podle ust. § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 16. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále též jen jako„ s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 17. Podle § 86 odst. 2 s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 18.