8 C 247/2022-62 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 23.520 Kč s příslušenstvím z titulu nesplacené jistiny ze smlouvy o úvěru, který účastníci uzavřeli dne [datum] a na jehož základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 15.000 Kč. Tvrdil, že žalovaný úvěr řádně nesplácel, když na svůj dluh zaplatil 2 Kč a tudíž žalovaný dluží žalobci neuhrazenou jistinu ve výši 14.998 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč, poplatek za bezpečnou splátku ve výši 396 Kč, poplatek za SMS servis ve výši 196 Kč, poplatek za prodloužení splatnosti„ korunovým odkladem“ v celkové výši 2.970 Kč, úroky v celkové výši 2.205 Kč, účelně vynaložené náklady ve výši 760 Kč a smluvní pokuty v celkové výši 1.500 Kč. Tvrdil, že žalovaný přes opakované výzvy na svůj dluh ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval. K jednání soudu se bez řádné a včasné omluvy nedostavil. 3. Z výpisu zahájených exekucí soud zjistil, že na osobu žalovaného jsou evidovány celkem 2 záznamy zahájených exekucí, a to sp.zn. [spisová značka] a [spisová značka]. 4. Z úvěrové smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že účastníci uzavřeli prostředky komunikace na dálku smlouvu o úvěru, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet] Smluvní strany si dále sjednaly poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč. Ve smlouvě se žalovaný zavázal, že zápůjčku spolu s poplatkem právnímu předchůdci žalobce vrátí, a to v 24 splátkách. 5. Výpisem z účtu soud zjistil, že bankovní účet č. [bankovní účet] je bankovním účtem žalovaného. 6. Výpisem z účtu žalobce soud zjistil, že na bankovní účet č. [bankovní účet] byla dne [datum] byla zaslána částku 15.000 Kč. 7. Z potvrzení o ověření bonity klienta a z připojené úvěrové zprávy z [datum] soud zjistil, že žalobce provedl ověření úvěruschopnosti žalovaného tak, že zjistil, že žalovaný nemá dítě, je zaměstnancem s příjmem 20.000 Kč, jiné splátky nemá. Dne [datum] zjistil, že rodné číslo žalovaného není v registru ISIR, v evidenci Nebankovní registr klientských informací (NRKI) je OK, že není v sezamu evidence Zájmové sdružení právnických osob na ochranu leasingu, úvěrů a dalších služeb ([příjmení]), nemá exekuci v evidenci CRIBIS. 8. Výzvou z [datum] a podacím archem z [datum] má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného ke splácení úvěru. 9. Výzvou z [datum] a podacím archem z [datum] má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného ke splácení úvěru. 10. Předžalobní výzvou z [datum] a podacím archem z [datum] má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. 11. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalobce dne [datum] převodem na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet] poskytl žalovanému na základě smlouvy o úvěru ze dne [datum] peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč Smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetových stránek společnosti [právnická osoba], [webová adresa] v chráněném internetovém prostředí přístupném na základě zvoleného hesla, případně v mobilní aplikaci společnosti [právnická osoba] k tomu určené. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit prostřednictvím 24 splátek společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč. Žalovaný poskytnutý úvěr však nehradil řádně a včas, když na svůj dluh zaplatil pouze 2 Kč, proto žalobce využil svého práva a vyzval žalovaného dne [datum] k úhradě dlužné částky 23.390 Kč, která představuje neuhrazenou jistinu ve výši 14.998 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč, poplatek za bezpečnou splátku ve výši 396 Kč, poplatek za SMS servis ve výši 196 Kč, poplatek za prodloužení splatnosti„ korunovým odkladem“ v celkové výši 2.970 Kč, úroky v celkové výši 2.205 Kč, účelně vynaložené náklady ve výši 760 Kč a smluvní pokuty v celkové výši 1.500 Kč. Žalobce opakovaně vyzval žalovaného k vrácení dlužné částky, žalovaný však žalobci dosud ničeho neuhradil. 12. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: 13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen jako „o.z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrované poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 15. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. Podle ust. § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 17. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen jako„ s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 18. Podle § 86 odst. 2 s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 19. Podle § 87 odst. 1 s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 20. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je důvodný pouze částečně. Pro své rozhodnutí soud považoval za významné zodpovězení otázky, zda se v případě smlouvy o úvěru, která byla mezi účastníky uzavřena, jedná o platný smluvní závazek. 21. V daném případě nelze smlouvu o úvěru považovat za platnou vzhledem k tomu, že v řízení nebylo prokázáno, zda ze strany právního předchůdce žalobce došlo k posouzení schopnosti spotřebitelský úvěr splácet, když žalobce v tomto směru soudu nepředložil žádné relevantní důkazy. Skutečnost, že prováděl řádné šetření v databázích BRKI, NRKI a [příjmení], zůstala pouze v rovině tvrzení. Právní předchůdce žalobce vycházel pouze z údajů, které mu poskytl žalovaný před sjednáním smlouvy, kdy se v zásadě omezil na zhodnocení příjmových poměrů žalovaného, aniž ověřoval skutečný rozsah jeho závazků. Právní předchůdce žalobce tedy při poskytnutí zápůjčky nemohl nemít důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 22. Pokud právní předchůdce žalobce přes shora uvedené zjištění poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr, byla smlouva od počátku neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 z. s. ú. Neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní vzhledem k tomu, že dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně zjevně porušuje veřejný pořádek, neboť v případě porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není neplatnost uzavřené úvěrové smlouvy stanovena jen na ochranu úvěru neschopného spotřebitele, ale také společnosti jako celku, jelikož předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného. 23. Dle smlouvy o úvěru právní předc