65 C 27/2023-44 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou domáhal po žalovaných zaplacení částky , částka, s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku, a to z titulu dluhu za nájemné vyplývající z nájemní smlouvy , datum, . Žalobce uvedl, že je vlastníkem bytu ve , Anonymizováno, . nadzemním podlaží domu č.p. , Anonymizováno, v , adresa, . Žalovaní tento byt společně užívali na základě nájemní smlouvy ze dne , datum, , avšak řádně neplatili žalobci ujednané nájemné. Dne , datum, žalovaní byt vyklidili a předali žalobci. Současně žalovaná , Anonymizováno, . uznala svůj dluh vůči žalobci ve výši , částka, za nezaplacené nájemné a služby spojené s užíváním pronajatého bytu v domě č.p. , Anonymizováno, v , adresa, . Tento svůj dluh se žalovaná , Anonymizováno, . zavázala uhradit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, , vždy k 25. dni v měsíci počínaje měsícem únorem , Anonymizováno, až do úplného splacení dluhu, pod ztrátou výhody splátek. Předmětný splátkový kalendář však dodržen nebyl a zbylá dlužná částka ve výši , částka, nebyla uhrazena ani na základě písemné upomínky ze dne , datum, .2. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř. zda účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se účastníci nevyjádřili. Proto má soud za to, že tito s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání.3. Doručení žaloby i výzvy k vyjádření a k postupu dle § 115a o.s.ř. považuje soud za doručené s odkazem na usnesení Ústavního soudu ČR sp.zn. II. ÚS 1308/10. Ústavní soud v nálezu uvedl, že ustanovení § 49 o. s. ř., které upravuje doručování písemností do vlastních rukou, nezasahuje do ústavně chráněných práv, vyjádřených zejména v čl. , Anonymizováno, odst. , Anonymizováno, Listiny. Tato úprava od základu mění pojetí doručování podle dosavadní úpravy tím, že opouští paternalistický přístup, který jí dominoval, a naopak vychází ze zásady, že každý si má svá práva střežit především sám. Tato zásada je vyjádřena abstraktním vymezením adresy pro doručování v § 46b písm. a) o. s. ř., ze kterého vyplývá, že není principiálně významné, zda se adresát na adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Současně z tohoto ustanovení vyplývá, že je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena. Tím má také možnost eliminovat problém související s tím, že v místě bydliště evidovaného v centrální evidenci obyvatel nelze zanechat výzvu k převzetí zásilky. Jde o legitimní tlak na adresáta, aby soudu ohlásil adresu pro doručování, tedy adresu, kam lze zásilku spolehlivě doručit. Žalovanému č. , hodnota, byly písemnosti doručeny vhozením do domovní schránky po marném uplynutí lhůty dle výzvy k vyzvednutí zásilky, žalované č. , hodnota, byly písemnosti vyvěšeny na úřední desce.4. Skutkový stav je zjištěn z listinných důkazů – smlouvy o nájmu bytu na dobu určitou ze dne , datum, , rozpisu nájemného a služeb ze dne , datum, , zápisu o předání a převzetí pronajatého bytu ze dne , datum, , dohody o uznání dluhu, splátkovém kalendáři a dohody o zaplacení dluhu ze dne , datum, , upomínky ze dne , datum, spolu s podacím lístkem. K úhradě pohledávky byli žalovaní vyzváni předžalobní výzvou.5. Mezi provedenými důkazy nevznikl rozpor a zcela podporují skutková tvrzení žaloby.6. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný – v rozsahu odpovídajícím žalobním tvrzením.7. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Žalovaní si pronajali na základě nájemní smlouvy od žalobce byt ve , Anonymizováno, . nadzemním podlaží domu č.p. , Anonymizováno, v , adresa, . Žalovaní tento byt společně užívali na základě nájemní smlouvy ze dne , datum, , avšak řádně neplatili žalobci ujednané nájemné ve výši , částka, měsíčně a zálohy na energie ve výši , částka, měsíčně. Dne , datum, žalovaní byt vyklidili a předali žalobci. Současně žalovaná , Anonymizováno, . uznala svůj dluh vůči žalobci ve výši , částka, za nezaplacené nájemné a služby spojené s užíváním pronajatého bytu. Tento svůj dluh se žalovaná , Anonymizováno, . zavázala uhradit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, , vždy k 25. dni v měsíci počínaje měsícem únorem , Anonymizováno, až do úplného splacení dluhu, pod ztrátou výhody splátek. Předmětný splátkový kalendář však dodržen nebyl a zbylá dlužná částka ve výši , částka, nebyla uhrazena ani na základě písemné upomínky ze dne , datum, .8. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.9. Podle § 2246 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, strany ujednají nájemné pevnou částkou.10. Podle § 2247 odst. 4 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, strany si ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby.11. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v účinném znění, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nař. vl. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od , datum, , výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.12. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.13. Podle § 1872 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, je-li několik dlužníků zavázáno plnit společně a nerozdílně, jsou povinni plnit jeden za všechny a všichni za jednoho. Věřitel může požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část na všech spoludlužnících, jen na některých, nebo na kterémkoli ze spoludlužníků.14. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když dospěl k závěru, že jednáním žalobce a žalovaných došlo k platnému uzavření smlouvy o nájmu bytu. Žalovaní však nesplnili vůči žalobci svou povinnost řádně hradit ujednané nájemné a zálohy na služby. Dluh žalovaných činí , částka, s příslušenstvím a tento dluh žalovaná č. , hodnota, uznala ve smyslu § 2053 občanského zákoníku a má se tedy za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trval. Ačkoli ze strany žalovaného č. , hodnota, k písemnému uznání dluhu nedošlo, z provedeného dokazování vyplynulo, že je žaloba v plném rozsahu důvodná.15. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z nájmu, měl žalobce jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že s žalovanými jako dlužníky byla uzavřena smlouva o nájmu, že byl dle této smlouvy žalovaným přenechán k užívání byt, a že žalovaní jako dlužníci své povinnosti z nájemní smlouvy spočívající v řádné úhradě nájemného a záloh na služby nesplnili. Žalovaní přitom soudu netvrdili, že by dluh vůči žalobci již uhradili.16. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobce průběh nájemního vztahu mezi žalobcem a žalovanými, když dospěl k závěru, že žalovaní jsou ve vztahu k žalobci v prodlení s úhradou nájemného a záloh na služby. V neposlední řadě vznikl žalobci nárok na zákonný úrok z prodlení od , datum, , jehož výši a počátek prodlení soud hodnotí jako neodporující skutkovým zjištěním soudu. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že jsou žalovaní povinni k úhradě společně a nerozdílně. O lhůtě plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 věta první před středníkem o. s. ř. a tuto stanovil v souladu se shora citovaným ustanovením jakožto lhůtu obecnou třídenní.17. S ohledem na výše uvedené tak bylo na žalovaných v rámci tohoto řízení tvrdit a taktéž důkazně prokázat, že vztah z titulu smlouvy o nájmu vůbec nevznikl, popřípadě, že již došlo, byť částečně, k uhrazení žalované částky žalovanými.18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovaným právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši , částka, . Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši , částka, , a jelikož byl žalobce ve věci plně úspěšný, má dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve sp