8 C 130/2024-29 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou u zdejšího soudu dne , datum, domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 21.080,11 Kč s příslušenstvím. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že dne , datum, byla mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, . uzavřena smlouva o podnikatelském úvěru č. , hodnota, , na základě které byly žalovanému v den podpisu smlouvy poskytnuty v hotovosti peněžní prostředky ve výši 20.000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit společně s příslušenstvím úvěru ve výši 17.184 Kč prostřednictvím 14 pravidelných měsíčních splátek po 2.656 Kč. Žalobce dále tvrdil, že žalovaný nehradil splátky řádně a včas, když na svůj dluh uhradil pouze 14.556 Kč. Dnem následujícím po marném uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky právnímu předchůdci žalobce vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dlužné částky, která je tvořena zbývající částí jistiny úvěru ve výši 12.580,11 Kč a smluvní pokutou ve výši 8.500 Kč, na kterou mu vzniklo právo v souladu s čl. 4 odst. 1 smlouvy. Žalobce dále tvrdil, že jeho právní předchůdce společnost na základě smlouvy ze dne , datum, postoupil pohledávku za žalovaným na žalobce, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn. Uzavřel, že žalovaný po postoupení pohledávky na svůj dluh ničeho neuhradil, proto mu nezbylo, než se svého nároku domáhat soudní cestou.2. Soud rozhodl o žalobě dne , datum, elektronickým platebním rozkazem č.j. , Anonymizováno, který byl žalovanému doručen dne , datum, . Součástí elektronického platebního rozkazu byla výzva, ve které soud žalovanému uložil, aby se v případě, že podá odpor, ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu písemně vyjádřil ve věci samé k žalobě s tím, že je povinen ve vyjádření uvést, zda uplatněný nárok uznává, popř. zda ho uznává jen zčásti nebo co do základu a v důsledku toho, že soud rozhodne rozsudkem pro uznání. Dále byl poučen, že je povinen v případě, že žalovaný nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčit rozhodující skutečnosti o věci samé, na nichž staví svoji obranu proti žalobě a označit důkazy k prokázání svých tvrzení, popř. připojit listiny, na něž se ve vyjádření odvolává. Dále byl žalovaný poučen o tom, že podá-li proti platebnímu rozkazu včas odpor a jestliže se bez vážného důvodu ve věci samé včas písemně nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, bude mít soud za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává, a soud proto rozhodne rozsudkem pro uznání podle § 153a odst. 1 a 3 o.s.ř.3. Dne , datum, podal žalovaný proti elektronickému platebnímu rozkazu odpor, aniž se vyjádřil k žalobě ve věci samé. Uvedl pouze: „Odůvodnění pošlu zvlášť v termínu pro to určeném okresním soudem v , adresa, .“4. Lhůta k podání odporu žalovanému uplynula dne , datum, , přičemž dnem následujícím žalovanému začala běžet lhůta 30 dnů k vyjádření ve věci samé, která žalovanému uplynula dne , datum, . Žalovaný však ve stanovené 30 denní lhůtě od uplynutí lhůty k podání odporu nepostupoval tak, jak byl poučen, tj. nevyjádřil se k žalobě a nevylíčil rozhodující skutečnosti o věci samé, na nichž by stavěl svoji obranu proti žalobě, neoznačil důkazy k prokázání svých tvrzení a nepřipojil listiny, jichž by se ve vyjádření dovolával. Rovněž ve stanovené 30 denní lhůtě soudu nesdělil, jaký vážný důvod mu brání v tom, že se písemně včas k žalobě nevyjádřil.5. Na základě shora uvedených skutečností rozhodl soud o žalobě bez jednání rozsudkem pro uznání v souladu s ustanovením § 114b odst. 5 a § 153a odst. 3 a 4 o.s.ř., přičemž žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku z titulu smlouvy o úvěru a smluvní pokuty dle § 2048 a § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s uhrazením svého závazku, vznikl žalobci nárok na přiznání úroku z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 o. z. a ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.6. V posuzovaném případě je soud toho názoru, že povaha věci – nárok na zaplacení dlužné jistiny úvěru a smluvní pokuty - umožňuje, aby si účastníci svá vzájemná práva a povinnosti upravili svými právními úkony. Proto tato povaha věci rovněž umožňuje, aby skončili řízení soudním smírem. Protože soud dospěl k závěru, že v předmětné věci mohl být schválen smír ve znění žalobou požadovaného petitu, neboť není v rozporu s právními předpisy (ve smyslu § 99 odst. 2 o.s.ř.), bylo žalobě rozsudkem pro uznání vyhověno.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 2.295 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 843 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (300 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 900 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. 300 Kč. Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 252 Kč, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobce představují částku 2.295 Kč. Soud se při svém rozhodování řídil ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. V dané věci bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50.000 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobce.8. Lhůtu k plnění soud určil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. jako třídenní.