8 C 81/2024-45 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit mu částku , částka, s příslušenstvím a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši , částka, . Žalobce žalobu odůvodnil tím, že dne , datum, byla mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřena Smlouva o úvěru č. , tel. číslo, , na základě které byly žalovanému poskytnuty bankovním převodem peněžní prostředky ve výši , částka, , které se žalovaný zavázal vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, formou 12 měsíčních splátek po , částka, . Žalovaný však úvěr řádně nesplácel, čímž mu v důsledku prodlení s úhradou splátek a zesplatnění úvěru vznikla žalovanému povinnost zaplatit právnímu předchůdci žalobce smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení. Tvrdil, že pohledávka za žalovaným byla následně na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností ke dni , datum, převedena na žalobce, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem s tím, že celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení , částka, a skládala se z nesplacené jistiny ve výši , částka, , nesplaceného úroku ve výši , částka, , nesplacené smluvní pokuty ve výši , částka, , neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši , částka, . Uzavřel, že žalovaný ode dne postoupení pohledávky na svůj dluh ničeho neuhradil.2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.3. Ze smlouvy o úvěru č. , tel. číslo, soud zjistil, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce byla prostředky komunikace na dálku dne , datum, uzavřena smlouva, na základě které byly žalovanému poskytnuty bankovním převodem peněžní prostředky ve výši , částka, , které se žalovaný zavázal vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, prostřednictvím 12 měsíčních splátek po , částka, .4. Výpisem z bankovního účtu č. , hodnota, vedeného u , právnická osoba, . má soud za prokázané, že na bankovní účet žalovaného uvedený ve smlouvě o úvěru č. , č. účtu, byla dne , datum, odeslána částka v celkové výši , částka, .5. Z předžalobní výzvy k okamžité úhradě dluhu z , datum, soud zjistil, že žalovaný byl žalobcem vyzván k okamžitému zaplacení částky , částka, .6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z , datum, soud zjistil, že ke dni , datum, byla pohledávka za žalovaným převedena na žalobce.7. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne , datum, a podacím archem z , datum, soud zjistil, že právní předchůdce žalobce oznámil žalovanému skutečnost, že jeho pohledávka byla postoupena žalobci.8. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci. Dne , datum, byla mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřena Smlouva o úvěru č. , tel. číslo, , na základě které byly žalovanému poskytnuty bankovním převodem peněžní prostředky ve výši , částka, , které se žalovaný zavázal vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, prostřednictvím 12 měsíčních splátek po , částka, . Součástí smlouvy bylo ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,1 % z dlužné částky pro případ prodlení se splácením závazku. Žalovaný úvěr řádně nesplácel, když na svůj dluh uhradil pouze , částka, . Právní předchůdce žalobce následně pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, převedl ke dni , datum, na žalobce, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne , datum, s tím, že celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení , částka, a skládala se z nesplacené jistiny ve výši , částka, , nesplaceného úroku ve výši , částka, , nesplacené smluvní pokuty ve výši , částka, , neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši , částka, . Ode dne postoupení žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil.9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen jako „o.z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrované poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.11. Podle § 1 odst. 2 o. z. nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.12. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.13. Podle ust. § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen jako „s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.15. Podle § 87 odst. 1 s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.16. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je důvodný pouze částečně. Pro své rozhodnutí soud považoval za významné zodpovězení otázky, zda se v případě smlouvy o úvěru, která byla mezi účastníky uzavřena, jedná o platný smluvní závazek.17. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalovaný a právní předchůdce žalobce uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z., která je neplatná, neboť právní předchůdce žalobce neprovedl šetření dle § 87 odst. 1 s. ú. Pokud právní předchůdce žalobce přesto poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr, byla smlouva od počátku neplatná ve smyslu § 86 odst. 1 s. ú. Na danou neplatnost není možné pohlížet jako na neplatnost relativní. Neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní vzhledem k tomu, že dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně zjevně porušuje veřejný pořádek, neboť v případě porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není neplatnost uzavřené úvěrové smlouvy stanovena jen na ochranu úvěru neschopného spotřebitele, ale také společnosti jako celku, jelikož předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného.18. Dle smlouvy o úvěru právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému dne , datum, částku , částka, , kterou měl žalovaný žalobci vrátit nejpozději do , datum, společně s úrokem. Jelikož žalovaný ve sjednané lhůtě ani později žalobci poskytnuté peněžní prostředky v plné výši nevrátil, když dle předložených důkazů na svůj dluh uhradil pouze , částka, (tj. rozdíl jistiny a úroku dle smlouvy o úvěru ve výši , částka, a jistiny a úroku dle předžalobní upomínky, resp. bodu V. žaloby ve výši , částka, ), na úkor žalobce se bezdůvodně obohatil (§ 2991 o. z.). Soud proto uložil žalovanému povinnost zbývající část dlužné jistiny ve výši , částka, představující bezdůvo