Žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení dlužné částky spolu s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Uvedla, že s žalovaným , datum, smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny. Žalobkyně se na základě této smlouvy zavázala dodávat žalovanému elektřinu na adresu odběrného místa. Součástí smlouvy byly i obchodní podmínky dodávky elektřiny žalobkyně. Za období , datum, – , datum, žalobkyně provedla vyúčtování poskytnutých služeb a uhrazených záloh žalovaného. Vyúčtování skončilo nedoplatkem ve výši 30 553,88 Kč. Splatnost dlužné částky byla žalobcem stanovena na , datum, . Žalovaný částku neuhradil a od , datum, je v prodlení. Za období , datum, – , datum, žalobkyně provedla vyúčtování poskytnutých služeb a uhrazených záloh žalovaného. Vyúčtování skončilo nedoplatkem ve výši 43 102,33 Kč. Splatnost dlužné částky byla žalobcem stanovena na , datum, . Žalovaný částku neuhradil a od , datum, je v prodlení. Žalobkyně odeslala žalovanému 1 x upomínku k uhrazení dlužných částek za sdružené služby dodávky elektřiny. Za poplatky za upomínky žalobkyně v souladu s Podmínkami žalovanému účtuje celkem , hodnota, Kč. Žalobkyně žalovanému dne , datum, zaslala předžalobní výzvu.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval.3. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř. zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil. Proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasila již v návrhu. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání., právnická osoba, průběhu řízení soud učinil následující skutková zjištění:5. Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne , datum, , Všeobecnými obchodními podmínkami žalobkyně, má soud za prokázané, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu, na základě které se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa. Součástí smlouvy byly i Obchodní podmínky žalobkyně. Žalovaný se za dodanou elektřinu zavázal hradit žalobkyní vyúčtovanou cenu.6. Fakturou č. , hodnota, má soud za prokázané, že dodanou elektřinu za období , datum, – , datum, žalobkyně žalovanému vyúčtovala fakturou znějící na částku 30 553,88 Kč splatnou dne , datum, . Faktura obsahuje i detailní vyúčtování spotřeby elektrické energie.7. Fakturou č. , hodnota, má soud za prokázané, že dodanou elektřinu za období , datum, – , datum, žalobkyně žalovanému vyúčtovala fakturou znějící na částku 43 102,33 Kč splatnou dne , datum, . Faktura obsahuje i detailní vyúčtování spotřeby elektrické energie.8. Předžalobní výzvou ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalobkyně vyzývala žalovaného k uhrazení dlužné částky před podáním žaloby, a to bezodkladně. Žalovaný byl obesílán prostřednictvím doručovatele poštovních služeb na adresu odběrného místa, kterou ve smlouvě o sdružených dodávkách elektřiny označil rovněž jako adresu korespondenční.9. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Provedené důkazy pak nebyly žádnými jinými důkazními návrhy ze strany žalované co do jejich pravosti a pravdivosti zpochybňovány. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný.10. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:11. Účastníci řízení uzavřeli smlouvy o dodávce elektřiny. Žalobkyně se na základě této smlouvy zavázala dodávat žalovanému elektřinu na adresu odběrného místa. Součástí smlouvy byly i obchodní podmínky dodávky elektřiny žalobkyně. Dodané energie žalobkyně žalovanému vyúčtovala, avšak žalovaný na žalobou požadovanou částku dosud ničeho neuhradil, byť byl k uhrazení dlužné a žalobou uplatněné pohledávky upomínán.12. Podle § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje dodavatel dodávat elektřinu vymezenou výkonem, množstvím a časovým průběhem jinému účastníkovi trhu s elektřinou a tento jiný účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni dohodnutou cenu, nebo jedná-li se o chráněného zákazníka nebo konečného zákazníka využívajícího dodavatele poslední instance cenu regulovanou. Smlouva o dodávce elektřiny musí obsahovat dobu trvání smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy o dodávce elektřiny domácnostem a malým zákazníkům jsou obchodní podmínky, které musí obsahovat podrobnosti k zahájení, průběhu a ukončení dodávky elektřiny, k měření spotřeby elektřiny, k vyúčtování a způsobu úhrady a postupu pro řešení sporů.13. Podle § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně.14. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.15. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na shora citovaná zákona ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná.16. V řízení provedenými důkazy bylo prokázáno, že mezi žalobkyní jakožto dodavatelem a žalovaným jakožto odběratelem byla uzavřena smlouva na dodávku elektřiny, a to v souladu s energetickým zákonem. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému do odběrného místa elektrickou energii, což splnila, žalovaný však povinnost k zaplacení ceny za dodanou a odebranou elektřinu za shora uvedené období nesplnil, když vyfakturované částky za dodanou elektřinu a plyn ve stanovené lhůtě splatnosti nezaplatil. V dané procesní situaci bylo na žalovaném, aby tvrdil a následně taktéž i důkazně prokázal, že žalobkyni žalobní pohledávku, byť částečně, uhradil. Žalovaný byl v řízení zcela pasivní, tuto skutečnost netvrdil a ani z provedeného dokazování toto nevyplývá. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil svou povinnost vyplývající ze sjednané smlouvy, soud rozhodl tak, že žalovaného zavázal k zaplacení dlužné a žalobkyní vyfakturované částky za spotřebovanou elektrickou energii v celkové výši 73 896,21 Kč Žalobkyni vznikl rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné a za dodanou elektřinu vyfakturované částky, jehož výši a počátek prodlení soud shledává v souladu se smluvním ujednáním stran ve smyslu § 1970 o. z.17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšná žalobkyně má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 19 328 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 2 956 Kč, dále odměna advokáta dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (4 060 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 12 180 Kč (tj. za 3 úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění,) dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobkyně ve výši 3 x 450 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. 1 350Kč. Náklady soudního řízení jsou zvyšovány o DPH, neboť zástupce žalobkyně doložil, že je jejím plátcem ve smyslu § 137 o. s. ř. Celkem tedy náklady řízení žalobkyně představují částku 19 328 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.