14 C 49/2024-171 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem zapsaným na LV č. , hodnota, v obci , adresa, pro k. ú. , adresa, , sestávajícím z pozemku parc. č. , Anonymizováno, se stavbou , Anonymizováno, a pozemku , Anonymizováno, Žalobce a pan , jméno FO, byli spoluvlastníky v rozsahu ideálních 1/2. Spoluvlastnictví vzniklo v rámci dědického řízení po otci účastníků, v němž původní žalovaný jako zmocněnec žalobce souhlasil s oceněním nemovitostí znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, na částku , Anonymizováno, , což bylo potvrzeno usnesením Okresního soudu v , adresa, sp. zn. , Anonymizováno, . Žalobce uvedl, že mezi účastníky došlo k zásadnímu rozkolu ohledně správy a budoucího nakládání s nemovitostmi. Opakované pokusy o dohodu – zachování společného vlastnictví, pronájem či odkoupení podílu původního žalovaného – ztroskotaly. Původní žalovaný projevil vůli nemovitosti prodat, a to i za částku výrazně převyšující ocenění z pozůstalosti. Později si nechal vypracovat nové ocenění stanovující hodnotu na , Anonymizováno, , a požadoval vyplacení , Anonymizováno, . Žalobce toto ocenění považuje za účelové a nadhodnocené. Žalobce dále navrhoval rozdělení domu na dvě bytové jednotky, odpovídající faktickému užívání. Původní žalovaný tento návrh opakovaně odmítl bez věcných protiargumentů. V posledním stanovisku právní zástupkyně původního žalovaného bylo oznámeno, že původní žalovaný hodlá prodat svůj podíl třetí osobě, což dle žalobce hrozí závažným zásahem do jeho oprávněného zájmu na zachování rodinného majetku. Žalobce uvedl, že nemovitosti dlouhodobě udržuje, část domu obývá a má k nim osobní i rodinný vztah. Předestřel, že prodej třetí osobě by pro něj znamenal újmu a komplikoval další užívání i správu společné věci. S ohledem na vyčerpání všech možností dohody žalobce navrhuje, aby soud zrušil spoluvlastnictví, přikázal nemovitosti do jeho výlučného vlastnictví a uložil mu povinnost vyplatit původnímu žalovanému , Anonymizováno, což odpovídá polovině hodnoty podle ocenění použitých v dědickém řízení.2. Na základě prodeje svého podílu na předmětných nemovitostech vstoupil na místo původního žalovaného , jméno FO, žalovaný , Jméno žalovaného, .3. Dne , datum, žalobce soudu sdělil, že od žalovaného koupil spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitostech a je tak výlučným vlastníkem. Splynutím obou spoluvlastnických podílů tak předmět řízení odpadl.4. Toto podání žalobce soud v souladu s § 41 odst. 2 o. s. ř. vyhodnotil jako zpětvzetí žaloby. Žalovaný se zpětvzetím žaloby souhlasil a navrhl, aby soud řízení zastavil.5. Usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, soud řízení pro zpětvzetí žaloby zastavil.6. Proti tomuto usnesení podal žalobce odvolání s tím, že zpětvzetí žaloby neučinil a z jeho podání ze dne , datum, nelze nijak dovodit, že by se mělo jednat o zpětvzetí návrhu. Toto usnesení napadl odvoláním i žalovaný pro nesouhlas s rozhodnutím soudu o náhradě nákladů řízení.7. Usnesením Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , krajský soud rozhodl tak, že se usnesení Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , zrušuje a věc se okresnímu soudu vrací k dalšímu řízení. Krajský soud souhlasil s žalobcem, že z jeho podání ze dne , datum, nijak nevyplývá, že by jím mínil učinit zpětvzetí žaloby.8. Při jednání soudu dne , datum, zástupce žalobce uvedl, že na svém žalobním návrhu trvá s tím, že dle jeho názoru by měl soud řízení zastavit pro neexistenci předmětu řízení.9. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:10. Výpisem z katastru nemovitostí na č. l. 164 spisu má soud za prokázané, že jediným vlastníkem nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví č. , hodnota, , konkrétně , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , je žalobce.11. Po provedeném dokazování listinnými důkazy učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:12. Žalobce se žalobou domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem zapsaným na listu vlastnictví č. , hodnota, v obci , adresa, pro k. ú. , adresa, , sestávajícím z pozemku , Anonymizováno, se stavbou , Anonymizováno, a , Anonymizováno, Spoluvlastníky nemovitostí byli žalobce a pan , jméno FO, , který po zahájení řízení prodal svůj podíl žalovanému. Po prodeji podílu žalovaného na předmětných nemovitostech žalobci se žalobce stal výlučným vlastníkem nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví č. , hodnota, v obci , adresa, pro k. ú. , adresa, , konkrétně , Anonymizováno13. Po právní stránce posuzuje soud žalobu podle následujících ustanovení:14. Podle § 79 odst. 1 věty první o. s. ř. se řízení zahajuje na návrh.15. Podle § 96 odst. 1 o. s. ř. žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela.16. Podle § 96 odst. 2 o. s. ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí.17. Podle § 103 o. s. ř. kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení).18. Podle § 104 odst. 1 o. s. ř. jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví. Nespadá-li věc do pravomoci soudů nebo má-li předcházet jiné řízení, soud postoupí věc po právní moci usnesení o zastavení řízení příslušnému orgánu; právní účinky spojené s podáním žaloby (návrhu na zahájení řízení) zůstávají přitom zachovány.19. Podle § 104 odst. 2 o. s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní soud k tomu vhodná opatření. Přitom zpravidla může pokračovat v řízení, ale nesmí rozhodnout o věci samé. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.20. Soud posoudil zjištěný skutkový stav v souladu se shora citovanými právními předpisy a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.21. S ohledem na výše uvedené je v tomto řízení žalobcem žalováno na vypořádání podílového spoluvlastnictví za situace, kdy již žalobce nabyl podíl žalovaného a je tak jediným výlučným vlastníkem původně vypořádávaných nemovitých věcí. Mezi stranami tak není sporu o tom, že předmět řízení odpadl.22. Žalobce při jednání dne , datum, uvedl, že na žalobě trvá a zároveň odmítl žalobu vzít zpět, když soud nepřistoupil na jeho právní názor, že by měl v takovém případě řízení (v zásadě z úřední povinnosti) zastavit.23. Občanský soudní řád zná dva hlavní důvody pro zastavení řízení soudem. V prvním případě jde o úplné či částečné zastavení řízení po úplném či částečném zpětvzetí žalobního návrhu žalobcem podle § 96 o. s. ř. Druhým případem je pak zastavení řízení soudem pro nedostatek podmínky řízení podle § 103 a § 104 o. s. ř.24. V daném případě žalobce žalobu ani částečně zpět nevzal, což ostatně vyplynulo i ze zrušujícího rozhodnutí Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, .25. Pokud jde o podmínky řízení, tak mezi ně lze řadit civilní pravomoc, věcnou příslušnost, místní příslušnost, způsobilost být účastníkem řízení, procesní způsobilost, překážku litispendence, překážku věci rozhodnuté, náležité zahájení řízení, správné obsazení soudu či zaplacení soudního poplatku. Z ustanovení občanského soudního řádu zabývajících se zkoumáním podmínek řízené (§ 103 a násl. o. s. ř.) se však z ničeho nepodává, že by podmínkou řízení byl i existující a způsobilý předmět řízení.26. Takový závěr soudu ostatně vyplývá i ze samotné dispoziční zásady jakožto stěžejní zásady sporného občanskoprávního řízení. Tato zásada není v občanském soudním řádu výslovně vyjádřena, nicméně implicitně vyplývá z celé řady ustanovení, když je to právě žalobce, kdo definuje předmět sporu, podává žalobu (§ 79 o. s. ř.), může ji vzít zcela či částečně zpět (§ 96 o. s. ř.) nebo ji změnit (§ 95 o. s. ř.).27. Z žádného ustanovení ani základních zásad občanského soudního řádu tak nevyplývá, že by existence způsobilého předmětu řízení měla být podmínkou řízení, kterou by byl soud v souladu s § 103 o. s. ř. povinen zkoumat a v případě jeho nedostatku snad řízení podle § 104 o. s. ř. zastavit.28. Na projednávanou věc lze analogicky aplikovat závěr Nejvyššího soudu ČR z usnesení ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, kdy „Smyslem občanského soudního řízení (§ 1 a 2 o. s. ř.) je především ochrana práv a právem chráněných zájmů účastníků zajišťovaná autoritativními rozhodnutími soudu. Pokud se v řízení, v němž se rozhoduje o zrušení právního jednání (smlouvy) nebo o uložení povinnosti k požadovanému plnění, zjistí, že dotyčné právní jednání zaniklo nebo že požadované plnění bylo již poskytnuto nebo zaniklo z jiného právního důvodu, odpadá samotná podstata sporu a rozhodování soudu nemůže vést k předpokládanému účelu; za této situace musí soud žalobu (pokud ji žalobce nevezme zpět) zamítnout b