15 C 94/2026-56 – Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v , adresa, dne , datum, domáhal na žalované zaplacení částky 10 000 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutou ve výši 550 Kč. Uvedl, že dne , datum, byla uzavřena mezi žalobcem jako věřitelem na straně jedné a žalovanou jako dlužníkem na straně druhé Smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva o úvěru“), kterou se žalobce zavázal poskytnout žalované na její žádost a v její prospěch finanční prostředky, i postupně a/nebo opakovaně, a to vždy až do výše úvěrového rámce, který byl stanoven na částku 19 000 Kč (viz čl. 4.2. smlouvy o úvěru). Žalovaná v jednotlivých tranších dle smlouvy o úvěru fakticky načerpala celkem částku ve výši 10 000,00 Kč. Smlouva o úvěru byla uzavřena dle čl. 10 elektronicky, prostřednictvím klientské zóny, skrze aplikaci plnící funkci služby vytvářející důvěru (viz auditní doložka elektronického podpisu). Uzavření smlouvy dále plyne z navazujících úkonů žalované (zejm. zaslání verifikační platby, čímž se žalovaná zachovala podle smlouvy o úvěru). Žalovaná se zavázala revolvingový úvěr splácet alespoň v minimálních měsíčních splátkách splatných vždy nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce, až do úplného splacení úvěru (viz čl. 5.1. smlouvy o úvěru). Minimální splátka byla ke dni posledního čerpání vypočtena na částku ve výši 500 Kč. Žalovaná porušila smlouvu o úvěru, když neuhradila minimální měsíční splátku splatnou dne , datum, Žalobce zaslal žalované první upomínku ze dne , datum, , ve které vyzval žalovanou k úhradě dlužné splátky. Jelikož žalovaná svou povinnost v dodatečné lhůtě nesplnila, zaslal žalobce žalované druhou upomínku ze dne , datum, , kde opětovně vyzval žalovanou k úhradě dlužné splátky. I přes zaslání několika upomínek tak nebyla ze strany žalované řádně uhrazena minimální měsíční splátka úvěru splatná dne , datum, . Na jednotlivé upomínky nebylo reagováno zaplacením, proto došlo k zesplatnění jistiny úvěru v souladu s čl. 5.5. smlouvy o úvěru, jak je patrné z připojeného zesplatnění ze dne , datum, . V návaznosti na shora řečené požaduje žalobce v rámci tohoto řízení po žalované své nároky, a to konkrétně částku ve výši 10 000,00 Kč představující zesplatněnou jistinu poskytnutého úvěru, kapitalizovaný smluvní úrok v celkové výši 1 429,89 Kč vypočtený jako 57.99 %, tj. sjednaný smluvní úrok, z částky 10 000,00 Kč, tj. zbývající výše jistiny, od , datum, , tj. den následující po dni splatnosti neuhrazené splátky, do , datum, , tj. časová hranice smluvního úroku pro případ prodlení žalované podle § 122 odst. 4 ZSÚ, náklady na upomínkování v celkové výši 1 000,00 Kč za upomínku č. , hodnota, a upomínku č. , hodnota, v souladu čl. 5.4. Smlouvy o úvěru, zákonný úrok z prodlení v odpovídající výši z dlužné částky a náhradu nákladů soudního řízení. Nad rámec výše uvedeného žalobce uvedl, že před uzavření smlouvy o úvěru došlo k řádnému posouzení úvěruschopnosti, kdy k prokázání této skutečnosti odkázal na přílohu smlouvy o úvěru, kde je uveden detailní rozbor posouzení úvěruschopnosti prokazující splnění této zákonné povinnosti žalobce. Žalobce v souladu s čl. 5.8. smlouvy o úvěru požaduje také uhrazení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, vypočtené na základě následujícího vzorce: dlužná jistina , Anonymizováno, (tj. ode dne následujícího po dni k plnění uvedeném v předžalobní výzvě do dne sepsání této žaloby). Dne , datum, byla žalované odeslána „Předžalobní výzva, zesplatnění úvěru, oznámení o převzetí pr. zastoupení“, ve které byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky s příslušenstvím a seznámena s dalšími možnostmi řešení svého závazku. Žalovaná byla předchozími upomínkami upozorněna na skutečnost, že při neuhrazení dluhu může žalobce zesplatnit jistinu úvěru a tuto soudně vymáhat. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu ve lhůtě nejpozději do , datum, .2. Žalovaná se k žalobě ve lhůtě stanovené soudem nevyjádřila, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporovala.3. Jelikož žalobce již v žalobě samé souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, vyzval soud žalovanou, aby sdělila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaná ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Vzhledem k tomu, že se žalovaná ve stanovené lhůtě k navrhovanému postupu soudu nevyjádřila, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.4. Z listinných důkazů zjistil následující skutečnosti.5. Žalovaná uzavřela se žalobcem smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru a zavázala se uhradit poskytnutou částku, sjednaný úrok, popř. další platby spojené s případným prodlením žalovaného (smluvní pokuta). Z detailu pohybu – bezhotovostní platba a sdělení společnosti , právnická osoba, . je prokázáno poskytnutí částky 10 000 Kč žalované. Žalovaná úvěr řádně nesplácela.6. Žalobce na výzvu soudu, jakým způsobem byla úvěruschopnost žalované fakticky zkoumána předložil přehled bankovní historie za období od 9. 12. 2024 do 6. 6. 2025, zprávu o posouzení úvěruschopnosti a datový výstup z Credit Info CEE. V těchto zprávách je zaznamenáno, že žalovaná měla příjem cca 20 000 Kč, náklady domácnosti ověřené z bankovního výpisu činily 11 269 kč a finanční závazky objevené na bankovním výpisu činily 1 404 Kč. U nákladů na bydlení vycházel žalobce z tzv. „váženého“ průměru, a to 8 000 Kč. Z bankovního výpisu (poskytnutého společností , právnická osoba, .) bylo zjištěno, že dne , datum, byl žalované mimo předmětného úvěru 10 000 Kč, poskytnut i úvěr ve výši 5 000 Kč od společnosti , právnická osoba, . Do data poskytnutí těchto úvěrů hospodařila žalovaná za období měsíce června 2025 se záporným zůstatkem – 2 243,29 Kč. V měsíci květnu 2025 (od 1. 5. do 31. 5.) hospodařila žalovaná s kladným zůstatkem 1 642,72 Kč, kdy však dne , datum, byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši 3 000 Kč od společnosti , Anonymizováno, V měsíci dubnu 2025 hospodařila žalovaná se záporným zůstatkem - 1 627,70 Kč. Soud rozhodoval na základě předložených listinných důkazů a dospěl k závěru, že nárok žalobce je důvodný pouze částečně. Pro své rozhodnutí soud považoval za významné zodpovězení otázky, zda se v případě smlouvy o úvěru, která byla mezi účastníky uzavřena, jedná o platný smluvní závazek. V daném případě nelze smlouvu o úvěru považovat za platnou proto, že ze strany poskytovatele úvěru, tj. ze strany žalobce, nedošlo k pečlivému posouzení schopnosti žalované úvěr splácet. Žalobce měl k dispozici bankovní výpisy žalované, když tyto soudu sám předložil. Kdyby tyto pečlivě zkoumal, musel by zjistit, že žalovaná v období cca 3 měsíců před poskytnutím úvěru hospodařila vždy se záporným zůstatkem (pakliže by nebyly zohledněny v příjmech ostatní půjčky). Žalobce sám tvrdil, že na bankovním účtu nalezl závazky ve výši 1 404 Kč, nicméně žalovaná dne , datum, čerpala půjčku ve výši 3 000 Kč, která dle výpisů z účtu nebyla do data poskytnutí předmětného úvěru nijak splacena. Soud tedy nezjistil, z jakých případných konkrétních údajů poskytovatel úvěru vycházel, jaké veškeré skutečnosti bral v úvahu. Posouzení schopnosti klienta splácet spotřebitelský úvěr je však nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním případně v domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. To podle názoru soudu žalobce učinil chybně, nedostatečně, respektive není prokázáno, že by tak vůbec činil. Z tohoto důvodu považuje soud úvěrovou smlouvu za neplatnou.7. Žalobce si tedy počínal nezodpovědně, když finanční situaci žalované posoudil jako situaci, za které bude žalovaná schopna podmínky úvěrové smlouvy plnit. Neplatnost smlouvy je důsledkem porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Jde o neplatnost absolutní podle § 588 o. z. vzhledem k tomu, že dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně zjevně porušuje veřejný pořádek. V případě porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není totiž neplatnost uzavřené úvěrové smlouvy stanovena jen na ochranu úvěru neschopného spotřebitele, ale také společnosti jako celku, jelikož předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů. Soud byl proto povinen zabývat se otázkou platnosti smlouvy i bez návrhu žalované.8. Soud posuzoval nárok žalobce podle následujících ustanovení.9. Podle § 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na z