3 C 18/2026-29 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení částky 20 539,11 Kč s příslušenstvím. Žalobce se domáhá zaplacení této částky z titulu smlouvy o úvěru uzavřené s právním předchůdcem žalobce - , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , se sídlem , adresa, .2. Žalobce v žalobě uvedl, že jeho právní předchůdce uzavřel se žalovaným dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, („Smlouva“), na základě které byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr s počátečním úvěrovým limitem stanoveným ve Smlouvě, který mohl být v případě splnění podmínek zvýšen až do výše 150.000,- Kč. Poskytovaný úvěr mohl žalovaný čerpat opakovaně prostřednictvím vydané platební úvěrové karty. Nedílnou součástí Smlouvy byl příslušný Sazebník, přičemž podpisem Smlouvy žalovaný výslovně potvrdil, že se se Sazebníkem seznámil. Žalovaný se ve Smlouvě zavázal splatit poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 34.9 % ročně, a to v minimálních měsíčních splátkách po 1530 Kč včetně pojistného splatných vždy k 15. dni v měsíci. Dále se žalovaný zavázal platit poplatky v souladu se Sazebníkem. Právní předchůdce žalobce umožnil žalovanému úvěr na základě Smlouvy čerpat, žalovaný však svou povinnost úvěr splácet podle Smlouvy neplnil řádně a dostal se se splácením úvěrových splátek do prodlení. Při prodlení žalovaného s placením nejméně dvou splátek úvěru v dohodnutém termínu nebo jedné splátky po dobu trvající déle než tři měsíce byl právní předchůdce žalobce oprávněn od Smlouvy odstoupit a zároveň požadovat okamžité zaplacení celého zůstatku úvěru s příslušenstvím, případně dalšími peněžitými závazky. Vzhledem k tomu, že na úvěr nebylo plněno v souladu se smluvními ujednáními, využil právní předchůdce žalobce svého práva a od Smlouvy s účinností ke dni , datum, odstoupil, čímž se stal splatným celý nesplacený zůstatek úvěru včetně veškerého příslušenství. V případě prodlení žalovaného má pak žalobce nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení a úroků z úvěru z dlužné jistiny ode dne následujícího po dni splatnosti zůstatku úvěru s příslušenstvím, do zaplacení. Úroky z úvěru se však žalobce rozhodl požadovat pouze do okamžiku odstoupení od Smlouvy. Žalovaná částka ve výši 20 539,11 Kč představuje dlužnou jistinu ve výši 17 092,36 Kč, dlužné smluvní pokuty ve výši 1500 Kč, a úroky z úvěru dlužné k datu odstoupení od Smlouvy ve výši 1946,75 Kč, Žalobce dále požaduje příslušenství z dlužné jistiny, a to zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti (tedy ode dne , datum, do zaplacení). Žalovaný po datu , datum, již ničeho neuhradil, dlužná jistina tedy přesně odpovídá dlužné jistině k datu odstoupení od Smlouvy.3. Žalobce v doplnění žaloby ze dne , datum, tvrdí, že právní předchůdce žalobce řádně zkoumal úvěruschopnost žalovaného. Právní předchůdce žalobce vyhodnotil dané údaje a úvěr poskytl. K prokázání svých tvrzení však žalobce předložil soudu jen kopii občanského průkazu žalovaného a dále zprávu o posouzení úvěruschopnosti, z níž však nikterak nevyplývá, jakým způsobem žalobce ověřil údaje sdělené žalovaným.4. Soud vyzval účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto postupem projevil výslovný souhlas a žalovaný se ve stanovené lhůtě k navrhovanému postupu soudu nevyjádřil, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.5. Po provedeném dokazování listinnými důkazy soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu a právní kvalifikaci:6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že žalobce uzavřel dne , datum, se žalovaným smlouvu, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr v celkové výši 26 999 Kč, který se žalovaný zavázal splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 1 530 Kč.7. Stran posouzení úvěruschopnosti žalovaného je soud toho názoru, že poskytovatel úvěru nezkoumal úvěruschopnost žalované řádně a důkladně. Tvrzený příjem žalovaného ve výši 25 000 Kč z pracovního poměru nebyl soudu nijak doložen. Taktéž nemá soud za prokázané, že by se žalobce před poskytnutím úvěru zabýval výší nákladů žalovaného a tvrzení žalovaného řádně ověřil.8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrované poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen jako „z. s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.11. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú., poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Jak již bylo uvedeno výše, soud nemá za prokázané, že by otázka úvěruschopnosti žalovaného byla zkoumána pečlivě.13. Úsudek, zda úvěrová smlouvě je platná nebo naopak absolutně neplatná, protože nedošlo k řádnému zjištění a posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, je soud povinen činit z moci úřední. Opačný závěr by byl ve zjevném rozporu s rozhodovací praxí ESDF, podle níž články 8 a 23 Směrnice o smlouvách o spotřebitelském úvěru musí být vykládány tak, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby se z úřední povinnosti zabýval tím, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu.14. Soud vzal dále v úvahu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. Zn. 33 Cdo 3675/2021. Podle § 87 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou z. s. ú., je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odst. 3).15. Při výkladu konkrétního ustanovení zákona lze k závěru o jeho smyslu a obsahu dospět pouze kombinací gramatického, logického, systematického, teleologického a případně historického a komparativního výkladu.16. Již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 z. s. ú. vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. , jméno FO, smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první z. s. ú. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 z. s. ú. nabízelo ustanovení § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad).17.