3 C 402/2025-30 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení částky jistiny 4 999,97 Kč, poplatku za vyplacení tranší úvěru 99,50 Kč, smluvního úroku 6 374,73 Kč, poplatku za službu , Anonymizováno, “ 65,88 Kč a poplatku za službu , Anonymizováno, 165 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 5 330,35 Kč od , datum, do zaplacení a smluvní pokuty ve výši 58,20 Kč. Žalobce se domáhá zaplacení této částky z titulu uzavřené smlouvy o úvěru, případně z titulu vydání bezdůvodného obohacení.2. Žalobce v žalobě uvedl, že uzavřel se žalovaným smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Smlouva byla uzavřena distančním způsobem na adrese , Anonymizováno, . Žalovanému byl poskytnut spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 57 400 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobci spolu s příslušenstvím sjednaným ve smlouvě, a to v pravidelných denních splátkách. První splátka byla splatná dne , datum, , konec kreditového rámce měl nastat dne , datum, .3. Žalobce tvrdí, že řádně zkoumal úvěruschopnost žalovaného, když zjistil celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, pravidelné měsíční výdaje, čisté měsíční příjmy, ověřené čisté měsíční příjmy a další. Žalobce ověřil osobu žalovaného v registrech, a to výpis z centrální evidence exekucí, výpis z insolvenčního rejstříku, z registru neplatných dokladů, z registru hledaných osob, z registru politicky aktivních osob, z katastrálního rejstříku, z registru „sankční seznamy“ a interní registry historie klienta. Žalobce vyhodnotil dané údaje a úvěr poskytl.4. Žalovaný čerpal dne , datum, částku 5 000 Kč. Žalovaný splatil na jistinu celkem částku 0,03 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek a žalobce vypověděl uzavřenou smlouvu, o čemž byl žalovaný informován e-mailem dne , datum, . Od , datum, je žalovaný dle tvrzení žalobce v prodlení s úhradou celého úvěru.5. Žalobce žádá zaplacení částky jistiny 4 999,97 Kč, poplatku za vyplacení tranší úvěru 99,50 Kč, smluvního úroku 6 374,73 Kč, poplatku za službu „, Anonymizováno, 65,88 Kč a poplatku za službu , Anonymizováno, 165 Kč a smluvní pokuty ve výši 58,20 Kč. Smluvní úrok byl sjednán ve výši 1,07 % denně z nesplacené části jistiny.6. Žalobce dále žádá smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Žalovaný byl v prodlení s úhradou splátky splatné dne , datum, . Smluvní pokutu žádá žalobce po dobu 90 dnů a je v částce 58,20 Kč.7. Soud vyzval žalovaného, aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Vzhledem k tomu, že žalobce souhlasil s tímto postupem už v žalobě a žalovaný se ve stanovené lhůtě k navrhovanému postupu soudu nevyjádřil, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.8. Po provedeném dokazování listinnými důkazy soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu a právní kvalifikaci:9. Přehled bankovních transakcí dokládá čerpání částky 5 000 Kč dne , datum, na účet, který uvedl žalovaný ve smlouvě.10. Stran posouzení úvěruschopnosti žalovaného soud zjistil, že z výpisu z bankovního účtu žalovaného vyplývá, že z předmětných účtů žalovaného byly realizovány desítky plateb za účelem různých her a sázek ve prospěch různých sázkařských společností jako , Anonymizováno, objemem výdajů pohlcujících drtivou většinu příchozích plateb, a to i v počtu více než 30 odchozích transakcí denně. Soud je toho názoru, že poskytovatel úvěru nezkoumal úvěruschopnost žalované řádně a důkladně. Pokud by tak činil, měl zjistit, že se žalovaný potýká se závažnou hráčskou závislostí, která se projevovala enormním množstvím plateb realizovaných z bankovních účtů žalovaného, když měl žalobce výpisy z těchto účtů k dispozici.11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrované poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen jako „z. s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.14. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú., poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.15. Dalším důvodem pro závěr o neplatnosti uzavřené smlouvy je výše požadovaného úroku, která je 390,55 % ročně (1,07 % denně), což je zcela nepochybně lichevní výše úroků, která způsobuje absolutní neplatnost celé smlouvy. RPSN byla ujednána ve výši 2 449,66 %. V rozporu s dobrými mravy se dle ustálené soudní praxe zpravidla považuje výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.16. Pokud si účastníci ve smlouvě sjednali úrok ve výši 390,55 % ročně, byla smlouvy od počátku neplatná pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 o. z. (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Odo 236/2005 nebo 21 Cdo 1484/2004).17. Neplatnost smlouvy jakožto důsledek úroku sjednaného v rozporu s dobrými mravy je přitom nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, kterou je soud povinen zabývat se i bez návrhu žalovaného.18. Jak již bylo uvedeno výše, soud dále nemá za prokázané, že by otázka úvěruschopnosti žalovaného byla zkoumána pečlivě.19. Úsudek, zda úvěrová smlouvě je platná nebo naopak absolutně neplatná, protože nedošlo k řádnému zjištění a posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, je soud povinen činit z moci úřední. Opačný závěr by byl ve zjevném rozporu s rozhodovací praxí ESDF, podle níž články 8 a 23 Směrnice o smlouvách o spotřebitelském úvěru musí být vykládány tak, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby se z úřední povinnosti zabýval tím, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu.20. Soud vzal dále v úvahu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. Zn. 33 Cdo 3675/2021. Podle § 87 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou z. s. ú., je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odst. 3).21. Při výkladu konkrétního ustanovení zákona lze k závěru o jeho smyslu a obsahu dospět pouze kombinací gramatického, logického, systematického, teleologického a případně historického a komparativního výkladu.22. Již z te