Okresní soud v Náchodě 5 C 146/2026-33 – Náklady řízení

Žalobce podal proti žalovanému žalobu o zaplacení 40 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení. V žalobě uvedl, že právní předchůdce žalobce společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, . uzavřel jako věřitel se žalovaným jakožto dlužníkem smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy byla žalovanému dne , datum, částka celkem , hodnota, Kč na bankovní účet žalovaného. Žalobce požaduje žalovanou částku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení, na straně žalovaného, jelikož mezi původním věřitelem a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy o úvěru, ale uzavřenou smlouvu není žalobce schopen doložit. Žalovaný neuhradil čerpanou jistinu 40 000 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, mezi společností společnost , právnická osoba, , IČ: , IČO, jako postupitelem a společností , Anonymizováno, , právnická osoba, .. pohledávku nabyla společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, .. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovaným postoupena společností , Anonymizováno, , právnická osoba, . žalobci. Žalobce po žalovaném požaduje zákonný úrok z prodlení ode dne uplynutí splatnosti pohledávky, tj. od , datum, .2. Soud dospěl k názoru, že věc lze projednat a rozhodnout bez nařízení jednání, pouze na základě listinných důkazů předložených žalobcem. Účastníci s tímto postupem soudu souhlasili.3. Ze zprávy , Anonymizováno, považuje soud za prokázané že na účet žalovaného č. , č. účtu, byla poukázána částka 40 000 Kč tak, jak je uvedeno v žalobě. Majitele účtu a jedinou osobou s právem dispozice k účtu je žalovaný.4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, soud zjistil, že pohledávka byla postoupena na žalobce.5. Z Oznámení o postoupení pohledávky, výzvy k úhradě ze dne , datum, a podacího lístku soud zjistil, že žalobce oznámil žalovanému převzetí pohledávky a vyzval ho k úhradě žalované částky nejpozději do 3 dnů.6. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.7. Podle § 2991 odst. 2, bezdůvodně se obohatí ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním použitím cizí hodnoty nebo tím, za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.8. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.9. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovaném částku 40 000 Kč bez právního důvodu. Žalovanému vznikla povinnost toto plnění žalobci vrátit. Přijetím plnění bez právního důvodu (žalobce ani žalovaný právní důvod neprokázali) se žalovaný na úkor právního předchůdce žalobce bezdůvodně obohatil (§ 2991 odst. 1 o. z.). Výše bezdůvodného obohacení žalovaného je rovna částce, kterou žalovaný dosud žalobci nevrátil. Soud z těchto důvodů uložil žalovanému povinnost dosud nevrácenou částku 36 000 Kč, představující jeho bezdůvodné obohacení, žalobci vrátit.10. Žalobci nemohl vzniknout nárok žalobce na zákonné úroky z prodlení, neboť bezdůvodné obohacení žalovaného je splatné teprve na základě tohoto soudního rozhodnutí (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu 33 Cdo 3675/2021). Žalovaný tedy dosud není se zaplacením žalované částky v prodlení. Ohledně požadovaného úroku z prodlení proto soud žalobu zamítl.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 3 o.s.ř.. Žalobce neuspěl pouze z nepatrné části předmětu žaloby, proto mu soud zcela přiznal náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatnění jeho práva. Náklady řízení žalobce se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 600 Kč dle položky 2 písm. a) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb., odměny za zastupování advokátem v celkové výši 2 100 Kč, tj. za 3 úkony právní služby po 700 Kč dle § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. – převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a sepis žaloby, 3 režijních paušálů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč. Soud aplikoval na sazbu za 1 úkon právní pomoci advokáta ustanovení § 14b cit. vyhlášky, neboť žalobce u soud podává typově stejné žaloby, lišící se pouze výší žalované částky, označením účastníků a údaji o uzavřených smlouvách. Náklady soudního řízení zaplatí žalovaný k rukám zástupkyně žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).