6 C 118/2026-86 – Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení částky 40 639 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 40 639 Kč od , datum, do zaplacení z titulu uzavřené smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, mezi právním předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, a žalovaným. Žalobce uvedl, že původní věřitel poskytl žalovanému úvěr v původní výši 22 000 Kč, když žalovaný následně využil svého práva na navýšení úvěru a načerpal celkově úvěr ve výši 29 300 Kč, který měl být splatný nejpozději , datum, . Žalovaný se zavázal uhradit smluvní úrok ve výši 11 339 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena z původního věřitele na žalobce.2. Žalovaný se k věci nevyjádřil, zůstal nečinný. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný taktéž nevyjádřil. Proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání. Žalobce již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu uvedl, že souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání.3. Soud vyzval žalobce, aby doložil důkazy o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, a dále aby uvedl, jak poskytovatel úvěru zjišťoval existenci předchozích dluhů žalovaného, aby sdělil, jakou částku celkem žalovaný na úhradu dluhu zaplatil a dále aby vysvětlil, z jakého důvodu byly s žalovaným uzavírány další smlouvy o úvěru – dodatky, když předchozí dluhy neuhradil.4. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že původní věřitel a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byl právní předchůdce žalobce povinen poskytnout žalovanému částku 22 000 Kč, úroková sazba byla ujednána na 279,83 % p.a., RPSN 1 141 %. Úvěr byl poskytnut na dobu určitou v déle 12 měsíců. Z dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný měl možnost čerpat úvěr až do výše 17 882 Kč, úvěrový rámec tak byl nově sjednán na částku 24 100 Kč, zápůjční úroková sazba byla ujednána 279,83 % p.a., RPSN 1 140 %. Z dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný měl možnost čerpat úvěr až do výše 19 982 Kč, úvěrový rámec tak byl nově sjednán na částku 26 200 Kč, zápůjční úroková sazba byla ujednána 279,83 % p.a., RPSN 1 140 %. Z dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný měl možnost čerpat úvěr až do výše 21 982 Kč, úvěrový rámec tak byl nově sjednán na částku 28 200 Kč, zápůjční úroková sazba byla ujednána 279,83 % p.a., RPSN 1 141 %. Z dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný měl možnost čerpat úvěr až do výše 21 983 Kč, úvěrový rámec tak byl nově sjednán na částku 29 300 Kč, zápůjční úroková sazba byla ujednána 279,83 % p.a., RPSN 1 141 %.5. Z výpisů z účtu právního předchůdce žalobce má soud za prokázané, že dne , datum, byla žalovanému poskytnuta částka 22 000 Kč, dne , datum, částka 2 100 Kč, dne , datum, částka 2 100 Kč, dne , datum, částka 2 000 Kč a dne , datum, částka 1 100 Kč.6. Z výzvy k úhradě má soud za prokázané, že žalovaný byl dne , datum, upomínán k úhradě dlužné částky a dopisem ze dne , datum, došlo k zesplatnění celého úvěru.7. Smlouva o postoupení pohledávek prokazuje postoupení předmětné pohledávky za žalovaným z původního věřitele na žalobce. Z oznámení o postoupení pohledávky má soud za prokázané, že žalovanému bylo postoupení pohledávky dne , datum, oznámeno.8. Soud si dále vyžádal výpisy z účtu žalovaného, na který mu byl poskytnut úvěr. Z výpisů z účtu má soud za prokázané, že v době poskytnutí úvěru žalovaný své příjmy investoval převážně do her a sázek, jeho příjmy sice drobě převyšovaly výdaje, ovšem příjmy byly tvořeny mimo jiné dalšími úvěry poskytnutými právním předchůdcem žalobce.9. Po provedeném dokazování zjistil soud následující skutkový stav. Původní věřitel a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru a následně 4 dodatky, v důsledku kterých byl žalovaný oprávněn čerpat částku do úvěrového rámce 29 300 Kč. Zápůjční úroková sazba byla ujednána 279,83 % p.a., RPSN 1 141 %. Dne , datum, byla žalovanému poskytnuta částka 22 000 Kč, dne , datum, částka 2 100 Kč, dne , datum, částka 2 100 Kč, dne , datum, částka 2 000 Kč a dne , datum, částka 1 100 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena z původního věřitele na žalobce. Původní věřitel řádně nezkoumal úvěruschopnost žalovaného.10. Soud je povinen zkoumat z úřední povinnosti, zda je uzavřená smlouva platná. Zkoumá, zda neplatnost smlouvy nezpůsobuje jednak sjednání lichevní výše úroku a dále, zda byla řádně zkoumána úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy, neboť neřádné zkoumání úvěruschopnosti žadatele o úvěr způsobuje absolutní neplatnost smlouvy.11. Soud vzal v úvahu tato ustanovení zákona.12. Podle § 580 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jako i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.13. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrované poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.15. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen jako„ z. s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.16. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú., poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.17. Podle § 87 odst. 1 s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2) je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Podle odstavce 3) změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.18. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je důvodný pouze částečně. Pro své rozhodnutí soud považoval za významné zodpovězení otázky, zda se v případě Smlouvy o úvěru jedná o platný smluvní závazek.19. Důvod pro závěr o neplatnosti uzavřené smlouvy je výše požadovaného úroku a RPSN, neboť úrok byl sjednán ve výši 279,83 % p.a. a běžný úrok spotřebitelských úvěrů v roce 2024 byl od 9,2 % p.a. do 8,5 % p.a., RPSN byla sjednána ve výši 1 141 %. Výše úroku i RPSN je dle názoru soudu lichevní a způsobuje neplatnost smlouvy, neboť uvedená výše obou ukazatelů je nemravná. V rozporu s dobrými mravy se dle ustálené soudní praxe zpravidla považuje výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Ve smlouvě byl úrok sjednán cca 31 x vyšší, než byla běžná výše úroku u spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami a výše RPSN je v tisících procent.20. Pokud si účastníci ve smlouvě sjednali úrok výrazně vyšší, byla smlouva od počátku neplatná pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 o. z., kdy neplatně sjednaný úrok vzhledem k ustálené soudní praxi způsobil neplatnost celé smlouvy o úvěru (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Odo 236/2005 nebo 21 Cdo 1484/2004).2