5 C 258/2020-22 — Okresní soud v Nymburce

Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že její právní předchůdce uzavřel s žalovaným prostřednictví svých webových stránek smlouvu o úvěru ze dne [datum]. Na jejím základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 8.000 Kč, a to převodem na účet žalovaného č. [bankovní účet]. Úvěr byl žalovanému poskytnut po prověření úvěruschopnosti žalovaného. Poskytnutý úvěr se žalovaný zavázal vrátit do [datum]. Žalovaný na svůj dluh ničeho nezaplatil. Žalobkyně se pak stala věřitelkou pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil. K jednání se žalovaný bez řádné a včasné omluvy nedostavil. Soud proto jednal v nepřítomnosti žalovaného ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. <b>Soud zjistil tento skutkový stav věci:</b> Mezi [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena prostředky komunikace na dálku (po internetu) smlouva o úvěru ze dne [datum]. Jejímu uzavření pak předcházelo zřízení uživatelského účtu pro žalovaného, kdy žalovaný na stránkách [anonymizováno] provedl registraci na webovém portálu společnosti. Registrací tak žalovaný sdělil [právnická osoba] své jméno a příjmení, rodné číslo, užívané telefonní číslo, skutečně užívanou emailovou adresu, číslo svého účtu a kód banky a požádal o poskytnutí úvěru ve výši 8.000 Kč. Čerpání úvěru ve výši 8.000 Kč bylo prokázáno výpisem z účtu žalovaného č. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba], za období od [datum] do [datum]. Čerpaný úvěr se žalovaný zavázal zaplatit ve lhůtě nejpozději do [datum]. Žalovaný však na svůj dluh ničeho nezaplatil. Předmětná pohledávka byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému řádně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalovaný byl o zaplacení upomínán. Nebylo naopak prokázáno, že by žalovaný na svůj dluh cokoliv zaplatil. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 1751 odst. 1 o.z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Dle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1968 o.z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem (§ 1969 občanského zákoníku). Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Na základě shora zjištěného skutkového stavu ve světle citovaných právních ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl, a to i co do příslušenství přiznané pohledávky ve smyslu ustanovení § 1970 o.z., když období, za něž žalobkyně úrok z prodlení požaduje, je obdobím, kdy byl žalovaný s plněním své povinnosti již v prodlení. Požadovaná výše úroků z prodlení pak odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8.000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.