5 C 276/2020-11 — Okresní soud v Nymburce

Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala proti žalovanému zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že její právní předchůdce – [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] se sídlem na [anonymizováno], uzavřel s žalovaným smlouvu o zápůjčce ze dne [datum]. Na jejím základě byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 5.000 Kč, a to převodem na jeho bankovní účet. Žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky nejpozději do [datum]. Žalovaný však zápůjčku ani částečně nesplatil. Žalobkyně se stala věřitelkou předmětné pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému řádně oznámeno. Žalovaný byl o zaplacení opakovaně upomínán. Okresní soud v Nymburce pak ve věci rozhodl elektronickým platebním rozkazem ze dne 9. 9. 2020, č. j. EPR 219933/2020-5, a současně žalovanému uložil povinnost, aby se v případě, že podá odpor proti platebnímu rozkazu, písemně k žalobě vyjádřil do 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu a poučil ho, že pokud se v této lhůtě nevyjádří a ani soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že žalobou uplatněný nárok uznává a soud rozhodne rozsudkem pro uznání. Platební rozkaz s uložením povinnosti podat písemné vyjádření ve věci byl žalovanému doručen dne [datum], lhůta k podání odporu pak uplynula dnem [datum]. Do platebního rozkazu podal žalovaný v zákonné lhůtě odpor, který byl soudu doručen dne [datum]. V odůvodnění odporu však žalovaný neuvedl žádné skutkové okolnosti na svou obranu a neučinil tak ani ve stanovené lhůtě. Soud proto dle § 114b odst. 5 a § 153a odst.3 o.s.ř. rozhodl rozsudkem pro uznání v intencích dále citovaných ustanovení, která dopadají na právní posouzení věci. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 1751 odst. 1 o.z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Dle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1968 o.z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem (§ 1969 občanského zákoníku). Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 2, § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5.000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.