5 C 196/2020-26 — Okresní soud v Nymburce

Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] proti žalovanému domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že s žalovaným uzavřela dohodu o podmínkách podávání poštovních zásilek [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] a [anonymizována tři slova] a [anonymizována tři slova] č. [rok] [číslo] ze dne [datum]. V souladu s touto dohodou pak žalobkyně poskytla žalovanému řádně a včas poštovní služby, jejichž cena měla být zaplacena na základě faktury [číslo] s [variabilní symbol] znějící na částku 120,16 Kč. Žalovaný poskytnutou službu nikdy nereklamoval, přesto ji ale nezaplatil, ač byl k úhradě dlužné částky opakovaně vyzýván. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. na základě listinných důkazů předložených účastníky, neboť účastníci svůj souhlas s tímto postupem vyjádřili ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. <b>Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav věci:</b> Mezi žalobkyní a žalovaným jako podnikatelem byla platně uzavřena dohoda o podmínkách podávání poštovních zásilek [příjmení] [příjmení] ruky a [anonymizována tři slova] a [anonymizována tři slova] č. [rok] [číslo] ze dne [datum]. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému poštovní služby, jejichž cena byla vyúčtována fakturou ze dne [datum], [číslo] s [variabilní symbol], znějící na částku 120,16 Kč, se splatností do [datum]. Žalovaný poskytnutou službu nikdy nereklamoval. Předmětnou fakturu žalovaný ani přes opakované upomínky neuhradil. Nebylo naopak prokázáno, že by žalovaný na svůj dluh cokoliv zaplatil. Podle § 1746 odst. 2 o.z. strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Dle § 1968 o.z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem (§ 1969 občanského zákoníku). Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Na základě shora zjištěného skutkového stavu ve světle citovaných právních ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, a proto žalobě vyhověl. Soud vyhověl žalobkyni i co do příslušenství přiznané pohledávky ve smyslu ustanovení § 1970 o.z., když období, za něž žalobkyně úrok z prodlení požaduje, je obdobím, kdy byl žalovaný s plněním své povinnosti již v prodlení, tj. od [datum]. Požadovaná výše úroku z prodlení odpovídá úrokům z prodlení určeným nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Podle § 513 o.z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1.200 Kč. Soud dále vyhověl žalobě i co do požadovaných nákladů spojených s uplatněním pohledávky nárokovaných v souladu s citovaným ustanovením nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pouze pro doplnění soud uvádí, že částku požadovaných nákladů 1.200 Kč připočetl k jistině 120,16 Kč, čímž dostal částku 1.320,16 Kč (výrok I. tohoto rozsudku). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.271,39 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 120,16 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 300 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci (odvolání ze dne [datum]) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. s tím, že odměna byla dle § 14b odst. 4 a. t. omezena výší tarifní hodnoty, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 720,16 Kč ve výši 151,23 Kč.