6 C 216/2021-34 — Okresní soud v Nymburce

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne [datum], na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované bankovním převodem na účet č. [bankovní účet] částku ve výši 5 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky splácet měsíčními splátkami ve výši 1/5 dlužné částky k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, minimálně však 300 Kč. Aktuální výše dluhu, výše minimální splátky a datum splatnosti byly uvedeny v měsíčním výpisu z úvěru, který žalobkyně žalované zasílala. Žalovaná se dále zavázala žalobkyni uhradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru, tj. celkem poplatek 1 000 Kč, a úrok ve výši 20 % měsíčně z čerpaných peněžních prostředků, a to za dobu od prvního dne druhého měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků, až do jejich vrácení. V případě, že se stane dluh splatným podle čl. 6 smlouvy, byla žalovaná povinna platit žalobkyni z peněžních prostředků úrok ve výši 8 % ročně místo sjednaného úroku 20 % měsíčně. Celková výše úroku naúčtovaného žalované činila 2 511 Kč (vypočteného za období leden až březen 2021). Pro případ prodlení s úhradou dluhu si strany sjednaly za každých započatých 30 dnů prodlení náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč, celkem požaduje žalobkyně po žalované náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 363 Kč. Žalovaná poskytnuté finanční prostředky včas a řádně nevrátila, když uhradila pouze částku ve výši 1 553 Kč. Žalobkyně pohledávku za žalovanou zesplatnila ke dni [datum] a vyzvala žalovanou upomínkou ze dne [datum] k úhradě celé dlužné částky. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení z dlužné částky. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání soudu se bez omluvy nedostavila, ačkoliv byla k jednání řádně předvolána, žalobkyně se z jednání omluvila. Soud proto ve smyslu § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), jednal v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k těmto skutkovým zjištěním a z nich plynoucímu závěru o skutkovém stavu: 4. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] soud zjistil, že smlouva měla být uzavřena dne [datum] a na jejím základě měl být žalované žalobkyní poskytnut úvěrový rámec do celkové výše úvěrového limitu 50 000 Kč. Výše prvního čerpání činilo 5 000 Kč automaticky po uzavření smlouvy a jako účet žalované pro čerpání úvěru byl uveden účet č. [bankovní účet]. Ve smlouvě byl sjednán poplatek za čerpání ve výši 20 % z daného čerpání (bod 5.1 smlouvy), smluvní úrok 20 % měsíčně (v případě zesplatnění úvěru dle bodu 6.5 smlouvy měl být úrok snížen na 8 % ročně dle bodu 6.1 smlouvy). Ve smlouvě byla dále účastníky sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení (bod 6.3 smlouvy). Vyčerpaný úvěr měla žalovaná splácet měsíčními splátkami ve výši 1/5 celkové dlužné částky tvořené vyčerpanou jistinou úvěru a neuhrazenými poplatky za čerpání, smluvním úrokem, úrokem z prodlení a smluvní pokutou, nejméně však 300 Kč měsíčně (bod 4.1. smlouvy). Smlouva nebyla žalovanou podepsána, připojen byl pouze podpis osoby jednající za žalobkyni. Žalobkyně k prokázání ověření totožnosti žalované předložila kopii občanského průkazu žalované. 5. Žalobkyně dále předložila smlouvu o uživatelském účtu, která měla být mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena, přičemž z této listiny soud zjistil, že je podepsána rovněž pouze osobou jednající za žalobkyni, žalovaná smlouvu nepodepsala (podle žalobkyně měla být smlouva uzavřena distančně prostřednictvím internetových stránek žalobkyně). 6. Z výplatní pásky žalované zjištěno, že příjem žalované za říjen 2020 činil 19 764 Kč, mzda jí byla zaslána na účet č. [bankovní účet]. 7. Z tabulky vyhotovené žalobkyní za účelem posouzení schopnosti žalované splácet úvěr (databáze žalobkyně) soud zjistil, že žalobkyně při vyhodnocování schopnosti žalované splácet revolvingový úvěr vycházela z příjmů žalované 17 425 Kč čistého měsíčně a z výdajů žalované 3 500 Kč měsíčně (náklady na obživu 3 500 Kč; žalovaná měla bydlet v pronájmu). Ve formuláři bylo dále žalobkyní uvedeno, že posouzení je provedeno pro nabízený úvěr 50 000/ 5 000 Kč. 8. Z výpisu z bankovního účtu žalobkyně za listopad 2020 a z výpisů k revolvingovému úvěru ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] soud mimo jiné zjistil, že žalované byla dne [datum] žalobkyní vyplacena částka 5 000 Kč, a to na bankovní účet žalované č. [bankovní účet]. V únoru 2021 žalovaná uhradila částku 1 553 Kč. 9. Z výzvy k úhradě ze dne [datum] včetně podacího archu bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou předžalobní upomínkou odeslanou dne [datum] k úhradě dlužné částky do [datum]. 10. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalobkyně vyplatila na účet žalované dne [datum] částku 5 000 Kč, přičemž v průběhu února 2021 uhradila žalovaná žalobkyni částku 1 553 Kč. 11. Soud naopak nemá po provedeném dokazování za prokázané, že žalovaná uzavřela se žalobkyní dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] na základě které jí byl poskytnut úvěr ve výši 5 000 Kč. V daném případě ze žádného z provedených důkazů nevyplývá, že by žalovaná znění předložené smlouvy skutečně odsouhlasila, tedy že by projevila vůli uzavřít se žalobkyní smlouvu uvedeného znění, a to za využití prostředků komunikace na dálku (podle doplněného tvrzení žalobkyně byla smlouva uzavřena prostřednictvím internetových stránek žalobkyně, nicméně žalobkyně nijak nedoložila, že žalovaná skutečně se zněním předložené smlouvy vyjádřila souhlas, tedy projevila vůli být uvedenými ujednáními a podmínkami vázána). Soud proto nemá za prokázané, že byla žalovaná skutečně povinna platit žalobkyni smluvní úrok ve výši 20 % ročně, smluvní pokuty sjednané pro případ prodlení a poplatek za čerpání úvěru tak, jak žalobkyně žalobou požadovala. 12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Podle § 561 odst. 1 o.z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 14. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 15. V daném případě nebylo prokázáno, že by skutečně došlo mezi účastníky k uzavření předložené smlouvy o úvěru, tedy žalobkyně ve věci neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní týkající se uzavření smlouvy o úvěru se žalovanou, přičemž se k jednání soudu nedostavila a nemohla tak být soudem poučena podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., o tom, jaké skutečnosti je třeba doplnit a prokázat, aby byla ve sporu plně procesně úspěšná. Soud proto po provedeném dokazování posoudil nárok žalobkyně jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, neboť žalobkyně zaslala žalované částku 5 000 Kč (v souvislosti s jednáním o uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru, která měla být účastníky uzavřena prostřednictvím internetových stránek žalobkyně, tedy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku) a žalovaná uvedené prostředky, které jí byly zaslány bez právního důvodu, žalobkyni vrátila jen zčásti. Žalovaná se k podané žalobě nijak nevyjádřila, případné bezdůvodné obohacení, kterého se jí podle provedeného dokazování dostalo, žádným způsobem nevysvětlila, resp. netvrdila, že by se na její straně nejednalo o bezdůvodné obohacení, a že byla oprávněna si poskytnuté finanční prostředky ve výši 5 000 Kč po promítnutí částečné úhrady ve výši 1 553 Kč ponechat. S ohledem na shora uvedené tak soud podané žalobě částečně vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 3 447 Kč (5 000 Kč – 1 553 Kč) včetně zákonného úroku z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od dne [datum] do zaplacení, neboť lhůta k zaplacení byla v předžalobní upomínce stanovena do [datum], od [datum] je tak žalovaná v prodlení. Povinnost platit úrok z prodlení vyplývá z § 1970 o.z., výši úroků stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 16. Ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Lhůta pro splnění povinnosti uložené žalované tímto rozsudkem byla soudem stanovena na základě § 160 odst. 1 o.s.ř., tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku. 1