6 C 243/2021-27 — Okresní soud v Nymburce

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala, aby jí žalovaný zaplatil částku uvedenou v záhlaví tohoto rozsudku z titulu smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], dne [datum]. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 37 000 Kč v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaný se poskytnutý úvěr zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 30 284 Kč, a to v 14 měsíčních splátkách po 4 806 Kč Poslední splátka měla být uhrazena dne [datum]. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky, před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Sjednané splátky však žalovaný včas a řádně nehradil, zaplatil pouze částku 31 184 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo v souladu se smluvními podmínkami právo požadovat dlužnou jistinu ve výši 20 645,05 Kč a dlužný souhrnný poplatek ve výši 15 454,95 Kč. Původní věřitelka postoupila s účinností ke dni [datum] pohledávku za žalovaným na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek z téhož dne, o čemž byl žalovaný písemně informován. Žalobkyně po žalovaném požaduje dlužnou jistinu ve výši 20 645,05 Kč, dlužný souhrnný poplatek ve výši 15 454,95 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužných částek. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání soudu se bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl k jednání řádně předvolán. Žalobkyně se z jednání omluvila. Soud proto ve smyslu § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), jednal v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] včetně formuláře pro standardní informace má soud prokázáno, že mezi společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], a žalovaným byla uzavřena smlouva, na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 37 000 Kč v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaný se zároveň zavázal vrátit věřiteli poskytnuté prostředky spolu s poplatkem ve výši 30 284 Kč, který sestává z úroku ve výši 3 562 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru ve výši 14 800 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 2 672 Kč a inkasního poplatku ve výši 9 250 Kč. Úvěr byl splatný v 14 měsíčních splátkách po 4 806 Kč. Splátky byly vždy splatné nejpozději do konce následujícího měsíčního splátkového období. Výše výpůjční úrokové sazby činila 15 % ročně. 4. Ze žádosti o úvěr ze dne [datum] má soud prokázáno, že totožnost žalovaného byla ověřována z [číslo obč. průkazu] s platností do [datum]. Žalovaný uvedl, že je zaměstnán ve [právnická osoba] [právnická osoba] Ve finančních informacích je uvedeno, že pravidelný měsíční příjem žalovaného činil 17 900 Kč. Běžné měsíční výdaje se pak skládaly z výdajů na bydlení ve výši 1 500 Kč a osobních výdajů ve výši 4 000 Kč (celkem tak 5 500 Kč). Použitelný příjem tak měl činit 12 400 Kč. Žalovaný uvedl, že je svobodný, nejvyšší dosažené vzdělání má středoškolské. Bydlí u rodičů, nemá žádné vyživovací povinnosti, nemá žádné jiné půjčky u právní předchůdkyně žalobkyně ani u jiné společnosti. Správnost těchto údajů žalovaný potvrdil čestným prohlášením a podpisem. 5. Z dohody o úpravě mzdových nároků ze dne [datum] a výplatní pásek za měsíce listopad a prosinec 2016 má soud prokázané, že žalovaný dosahoval čistého příjmu v listopadu 2016 ve výši 17 631 Kč a v prosinci 2016 ve výši 19 235 Kč. 6. Z transakční historie soud zjistil, že žalovaný uhradil 12 splátkami celkem 31 184 Kč. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamu postoupených pohledávek má soud za prokázané, že mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní bylo dohodnuto postoupení pohledávky za žalovaným. 8. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] a potvrzení o expedici obyčejných zásilek bylo zjištěno, že žalovanému bylo dne [datum] zasláno vyrozumění o postoupení pohledávky. 9. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne [datum] a podacího lístku k této výzvě má soud prokázáno, že žalovaný byl výzvou odeslanou dne [datum] upozorněn na prodlení s úhradou závazků ze smlouvy [číslo] byl vyzván ke splacení dlužné částky. 10. Shora uvedená skutková zjištění jsou dostatečná pro právní posouzení této věci. 11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle § 419 o.z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. 13. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 14. Podle § 75 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. 15. Podle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. 16. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1. 17. Podle § 86 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 18. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 19. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 věty první o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 20. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda předmětná smlouva o úvěru byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena platně, a to s ohledem na to, zda právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru dostatečně a odborným způsobem zkoumala schopnost žalovaného jakožto spotřebitele sjednávané úvěry splácet (úvěruschopnost), a to v souladu s § 86 a § 87 ZoSÚ, neboť soud nepochyboval o tom, že předmětná smlouva je smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ZoSÚ, kdy na straně jedné vystupuje právní předchůdkyně žalobkyně coby poskytovatel a na straně druhé žalovaný coby spotřebitel. Soud dospěl k závěru, že tuto otázku je nutno posuzovat z úřední povinnosti, bez ohledu na to, zda žalovaný uplatnil námitku neplatnosti smlouvy. 21. Soudní dvůr Evropské unie – druhý senát v rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci OPR- Finance s. r. o. proti GK, C -679-18, uvedl, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním