7 C 187/2021-31 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozhodnutí včetně příslušenství v podobě úroku vymezeného tamtéž. Těchto se domáhala z titulu nákladů vynaložených žalobkyní na odborné [anonymizováno] vyšetření žalovaného a na jeho dopravu do [anonymizováno] zařízení ve třech případech dne 2.10.2019, 6.11.2019 a 8.11. 2019. Žalobkyně v rámci silniční kontroly v těchto případech podrobila žalovaného orientačnímu testu na jiné návykové látky sadou [anonymizována dvě slova] a ve všech případech byl zjištěn pozitivní výsledek na přítomnost amfetaminu a metamfetaminu. Následně bylo provedeno lékařské vyšetření spojené s odběrem biologického materiálnu v [nemocnice], které bylo vyúčtováno doklady [číslo] na částky 3x624 Kč, ke kterým žalobkyně účtuje dále dopravu žalovaného k tomuto odběru v částkách 123,67 Kč, 119,91 Kč a 106,59 Kč dle ujetých kilometrů. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky dopisy z 22.11.2019, 18.12. 2019, žalovaný tyto neuhradil. 2. Soudu se nezdařilo zjistit místo pobytu žalovaného na území České republiky, kde byl evidován jeho pobyt jen do 18.8. 2017 a nepodařilo se doručit mu soudní písemnosti ani na známou adresu v cizině, proto mu byl dle ust. § 29 odst. 3 o.s.ř. ustanoven opatrovník z řad advokátů. Oba účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, proto soud dle § 115a o.s.ř. rozhodoval na základě účastníky předložených listin. 3. Žalobkyně uplatnila žalobu proti žalovanému jako občanovi Slovenské republiky, pravomoc soudu k řešení tohoto sporu s cizím prvkem je tak v souladu s Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I. bis, článkem 7 odst. 2 založená ve věci této deliktní nebo kvazideliktní odpovědnosti u soudu místa, kde došlo nebo mohlo dojít ke škodné události. Pokud jde o hmotné právo, je v daném případě rozhodné ustanovení čl. 4 Nařízení EP a Rady (ES) č. 864/2007, o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II), podle kterého je rozhodným právem pro mimosmluvní závazkové vztahy, které vznikají z civilních deliktů, právo země, kde škoda vznikla, bez ohledu na to, ve které zemi došlo ke skutečnosti, jež vedla ke vzniku škody, a bez ohledu na to, ve které zemi nebo zemích se projevily nepřímé následky této skutečnosti. Rozhodný je tak právní řád České republiky. 4. Soud má za prokázané, že se žalovaný na základě výzev policejního orgánu OOP ČR [obec] po předchozích kontrolách ve dnech 2.10. 2019 v 19.33 hod., 6.11.2019 v 9.00 hod., 8.11. 2019 v 11.22 hod. v obci [obec] při řízení vozidla [registrační značka] podrobil v těchto 3 případech odborným [anonymizováno] vyšetřením při kterých mu byl odebrán biologický materiál. Jeho vyšetřením byla zjištěna přítomnost metamfetaminu v prvém případě a v dalších metamfetaminu a canabinoidů v krvi. Za [anonymizováno] odběr biologického materiálu a jeho vyšetření zaplatila žalobkyně příslušnému [anonymizováno] zařízení částku 3x624 Kč dle vyúčtování doklady [číslo]. Dále vyúčtovala dopravu žalovaného do zdravotnického zařízení v těchto případech v částkách 123,67 Kč, 119,91 Kč a 106,59 Kč dle ujetých kilometrů. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení těchto částek dopisy z 22.11. 2019 do 22.12. 2019 v prvém případě a dalších dopisem z 16.12.2019 do 17.1.2020. Žalovaný však dlužnou částku ani částečně neuhradil. <i>5. Podle § 19 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek (dále jen„ zákon o ochraně zdraví“), osoba, která vykonává činnost, při níž by mohla ohrozit život nebo zdraví jiné osoby nebo poškodit majetek, nebo ve vztahu k níž jiný právní předpis stanoví zákaz požívat alkohol nebo užívat jiné návykové látky, nesmí požívat alkoholické nápoje nebo užívat jiné návykové látky při výkonu této činnosti nebo před jejím vykonáváním, a to tak, aby zajistila, že tuto činnost nebude vykonávat pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky.</i> <i>6. Podle § 24 odst. 1 zákona o ochraně zdraví, náklady na odborné lékařské vyšetření hradí poskytovateli zdravotních služeb Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, Probační a mediační služba, zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči12), zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění).</i> <i>7. Podle § 24 odst. 2 zákona o ochraně zdraví, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly.</i> <i>8. Podle § 24 odst. 3 zákona o ochraně zdraví, náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce. Neprokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, náklady nese Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, Probační a mediační služba, zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči12), zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění).</i> <i>9. Podle odst. 5 tohoto ustanovení toxikologické vyšetření hradí poskytovateli zdravotních služeb ten, kdo si toto vyšetření vyžádal. Není-li uhrazená částka součástí nákladů řízení podle jiného právního předpisu a prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb toxikologické vyšetření, náklady, které mu úhradou toxikologického vyšetření vznikly; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce.</i> 10. Soud posoudil žalobu dle výše citovaných právních předpisů a této v celém rozsahu vyhověl. Žalovaný byl ve všech uvedených případech kontrolován Policií ČR v době, kdy řídil motorové vozidlo, a orientační zkouškou byla zjištěna přítomnost jiné návykové látky, která byla ve všech případech potvrzena následným odborným [anonymizováno] vyšetření, kterým byl v jeho krvi zjištěn metamfetamin a canabinoid. Náklady na odběr biologického materiálu a jeho vyšetření činily 3x624 Kč, žalobkyně je uhradila, přičemž s ohledem na pozitivní výsledek vyšetření jí vzniklo právo na zaplacení vůči žalovanému. Podobně pak žalovanému vznikla povinnost zaplatit žalobkyni náklady vynaložené na jeho dopravu do zdravotnického zařízení ve výši 123,67 Kč, 119,91 Kč a 106,59 Kč. Žalovaný náklady na dopravu nezaplatil ve lhůtě, kterou mu dala žalobkyně, a ocitl se tak v prodlení podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“). Žalobkyně má proto právo na žalovanou částku včetně úroků z prodlení, a to podle § 1970 o. z., ve výši stanovené podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 11. O nákladech řízení by soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, soudem jí byl přiznána náhrada nákladů nezastoupeného účastníka v částkách 3x100 Kč. 12. Žalobkyně byla v řízení osvobozena od soudního poplatku podle § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Jelikož soud návrhu žalobkyně vyhověl a žalovaný nemá proti žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, uložil soud žalovanému podle § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích povinnost zaplatit soudní poplatek. Jeho výše je určena položkou 1 bodem 1 písm. a) sazebníku soudních poplatníků a činí 1 000 Kč Soudní poplatek je v souladu s § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích splatný do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 13. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena na základě § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku.