7 C 192/2021-86 — Okresní soud v Nymburce

Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala žalobou doručenou soudu dne 21.6.2021 zaplacení částky specifikované ve výroku I. jako právní nástupkyně [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [IČO]. Nároku se domáhala z titulu nevrácené jistiny úvěru v částce 5 000 Kč ze dne 24.11. 2018. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit do 24. 12. 2018, což neučinil. Mimo požadovanou jistinu a úroky a úroky z prodlení požaduje žalobkyně smluvní pokutu dohodnutou ve výši 0,1% denně z dlužné jistiny 5 000 Kč za období 25. 12. 2018 do podání žaloby v částce 2 500 Kč. K postoupení pohledávek došlo smlouvou ze dne 27.9. 2019. Soud ve věci nařídil jednání na dne 12.11.2021. Žalobkyně se z jednání omluvila. Žalovaný se nedostavil bez jakékoliv omluvy. Předvolání k jednání mu bylo doručeno dne 1.11.2021 na adresu trvalého bydliště v záhlaví náhradním způsobem dle § 50 odst. 2 o.s.ř. vyvěšením na úřední desce soudu. Soud ve věci jednal a rozhodoval v jeh nepřítomnosti, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů dl e § 101 odst. 3 o.s.ř. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Mezi žalovaným a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]., [IČO] se sídlem [obec a číslo] – [část obce], [anonymizováno] [obec a číslo] byla uzavřena dne 23.11.2018 prostřednictvím internetových stránek [webová adresa] dohoda, na jejímž základě se společnost zavázala poskytnout žalovanému částku 5 000 Kč. Tato částka mu byla zaslána na účet č. [bankovní účet] dne 24.11. 2018. Totožnost žalovaného byla ověřena kopií [číslo obč. průkazu] a řidičského průkazu č. [příjmení] [číslo] Tyto prostředky se žalovaný zavázal vrátit do 30 dní spolu s úrokem ve výši 36% ročně v částce 147,95 Kč a poplatkem za sjednání úvěru 1 015,02 Kč, celkem tedy částku 6 162,97 Kč. Součástí ujednání ve smlouvě, kterou žalovaný dle svého prohlášení přečetl, bylo i sjednání smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky do zaplacení. Žalovaný současně doložil výplatní pásku za měsíc srpen 2018 o výplatě mzdy 20 258 Kč čistého a září 2018 v částce 22 494 Kč od zaměstnavatele [příjmení] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Mezi [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]., [IČO] a žalobkyní byla dne 27.9. 2019 uzavřena dohoda o postoupení pohledávek, jejíž součástí byla i pohledávka za žalovaným. Žalovaný byl dopisem ze dne 16.4.2020 vyrozuměn o postoupení pohledávky na žalobkyni, dopis mu byl doručován následující den. Z lustrace věcí osoby žalovaného u zdejšího soudu vyplývá, že v roce 2018 byly vůči žalovanému vedeny dvě exekuční řízení, zahájené v prosinci 2018 a od této doby cca 14 řízení o zaplacení většinou pojištění a úvěrů. Naopak nebylo prokázáno, že by údaje o žalovaném týkající se zejména jeho výdajů byly jakýmkoliv jiným způsobem zjišťovány a ověřovány, zejména další závazky, současně žalovaný netvrdil, ani neprokázal, že na svůj dluh čehokoliv zaplatil. Na základě výše uvedených zjištění soud posoudil žalobu uplatněnou žalobkyní po právu jen v části. V daném případě měl soud z doložených listin prokázáno, že se právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující zavázala poskytnout žalovanému jako úvěrovanému v jeho prospěch úvěr ve výši 5 000 Kč. Mezi nimi by měl být sjednán smluvní závazkový vztah ze smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. modifikovaném zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z.s.ú.), který žalovaný bezhotovostně čerpal v této výši. Žalobkyně současně prokázala, že v souladu s § 1879 a násl. o. z. vstoupila do práv původního věřitele na základě smlouvy ze dne 27.9.2019 a žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn. Právní předchůdkyně žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti poskytla žalovanému, fyzické nepodnikající osobě jako spotřebiteli ve smyslu § 2 z. s. ú., peněžité plnění. Žalovaný měl úvěr splatit do 30 dní. Z listin doložených žalobkyní a její odpovědi k výzvě při předvolání k jednání za účelem doložení zkoumání úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyní vyplývá, že tato mimo zjištění příjmu žalovaného za 2 předchozí měsíce jiné skutečnosti nezjišťovala a neověřovala, zejména pokud jde i o běžné výdaje. S ohledem na počet řízení vedených vůči osobě žalovaného včetně exekucí v té době má soud pochybnost zejména o závazcích žalovaného a výdajích, které nebyly jakkoliv poměřovány k zjištěnému příjmu, o závazcích po splatnosti a exekucích nebylo doloženo ničeho. V souladu s ust. § 86 a 87 z.s.ú. ve spojení s posledními judikatorními závěry, jak Nejvyššího soudu v rozhodnutí vydaném pod sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, tak Ústavního soudu pod sp. zn. III. ÚS 4129/2018 a v souladu s rozsudkem Evropského soudního dvora ze dne 5. března 2020 ve věci OPR- Finance s. r. o. proti GK, C -679/18 učinil soud závěr, že žalobkyně nesplnila povinnost uloženou tímto ustanovením, neboť nedoložila, že by se vůbec touto otázkou zabývala a jakkoliv schopnost žalovaného úvěr splatit prověřovala. Uvedenou smlouvu soud proto vyhodnotil jako právní jednání absolutně neplatné pro rozpor se zákonem a související zjevné narušení veřejného pořádku ve smyslu § 580 odst. 1 o.z. ve spojení s ust. § 588 o. z., jež mezi smluvními stranami od samého počátku nemohlo založit subjektivní práva ani povinnosti. Převzal-li žalovaný předmět plnění na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit dle principů vydání bezdůvodného obohacení v § 2991 odst. 2 o.z. Jelikož žalovaný obdržel částku 5 000 Kč, kterou ani zčásti neuhradil, uložil mu soudu tuto žalobkyni zaplatit spolu s požadovaným úrokem z prodlení v zákonné výši v třídenní pariční lhůtě od právní moci rozsudku. Za okamžik prodlení považuje soud dne následující po doručení výzvy s oznámením o postoupení pohledávky, tj. 18.4.2020, když dřívější písemnost soudu doložena ani tvrzena nebyla. Ve zbývající části soud žalobu pro uvedenou neplatnost zamítl, v části pro nedospělost pohledávky (výrok II). Po zohlednění částečného neúspěchu v rozsahu cca 33% dle § 142 odst. 2 věta o.s.ř. soud přiznal žalobkyni nárok na část nákladů řízení v rozsahu 34% (67% 33%). Ty sestávají z částky 1000 Kč za zaplacený soudní poplatek, částkou odměny za zastoupení žalobkyně v řízení zahájeném na návrh podaný na ustáleném vzoru uplatňovaném žalobcem opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech po 200 Kč za 1 úkon právní služby dle § 14b odst. 1 vyhl.č. 177/1996 Sb., celkem 3 úkony (sepis žaloby, převzetí věci a sepis předžalobní výzvy), náhradou hotových výdajů za 3 úkony po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm.a) této vyhlášky, zvýšené o daň z přidané hodnoty ve výši 21%, kterou je zástupce žalobce z odměny náhrad odvést dle zvláštního právního předpisu v částce 189 Kč, celkem 2 089 Kč 34% této částky činí 710 Kč zaokrouhleně. Lhůtu k plnění soud v obou případech stanovil zákonnou třídenní dle § 160 odst. 1 o.s.ř.