7 C 285/2020-42 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobce se v žalobě doručené soudu dne 30.10. 2020 domáhal vypořádání rozvodem zaniknuvšího společného jmění manželů. Uvedl, že jeho manželství se žalovanou bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu ze dne 3.11. 2017 k datu jeho právní moci téhož dne. Dohoda o vypořádání uzavřena nebyla. Předmětem vypořádání učinil toliko pozemek specifikovaný ve výroku rozhodnutí a společný dluh z půjčky uzavřené s věřitelem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] na částku 850 000 Kč ze dne 26.7.2010, která měla být splacena nejpozději k 10.8. 2017. Jelikož se účastníci ocitli se splácením v prodlení, doplatil žalobce po rozvodu manželství tento závazek v částce 493 090 Kč ze svých výlučných prostředků. Pozemek má dle žalobce cenu 131 220 Kč, tento hodlal převzít do výlučného vlastnictví a po žalované požadoval doplatit polovinu doplacené částky po odečtení poloviny hodnoty pozemku v částce 180 435 Kč. 2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Ve vyjádření k žalobě ze dne 4. 12. 2020 namítala, že samotné uplatnění žaloby bylo pro ni překvapivé. Domnívala se, že žalobce dodrží slib a vypořádají SJM dohodou, jeho tvrzením o komplikacích spojených s pandemií koronaviru věřila a nečekala podání žaloby před koncem tříleté lhůty k vypořádání. Sice souhlasila s převzetím pozemku žalobcem, poukazovala však na jeho vyšší cenu, neboť by se mělo vycházet z jeho tržní hodnoty a skutečnosti, že může být následně určen k zastavění. Nadto tvrdila, že v době jeho pořízení neměli dostatek finančních prostředků a ona obstarala půjčku od svého bratra [jméno] [příjmení], který jim skutečně zaslal 170 000 Kč bankovním převodem a byly použity na nákup tohoto pozemku. K převzatému závazku vůči [anonymizováno] [příjmení] uvedla, že jeho existenci nepopírá, avšak žalobce neuvádí všechna fakta. Zejména ona za trvání manželství uhradila více než 370 000 Kč a soudem by měly být zahrnuty do již zaplacených splátek její platby z výlučného vlastnictví, a to částka 61 094 Kč z dědictví, částka 192 904 Kč ze stavebního spoření a 50 000 Kč z pojistného. Dále podotkla, že půjčkou měl být řešen individuální dluh žalobce z doby před uzavřením manželství. 3. Soudem bylo ve věci nařízeno jednání na den 16.3. 2021, které bylo odročeno z důvodů protiepidemiologických opatření soudu na den 13.4. 2021. Vyrozumění o tomto odročení bylo doručeno zástupci žalované dne 2.3. 2021. K jednání se žalovaná ani její zástupce nedostavili, soudu nebyla zaslána žádná omluva či žádost o odročení, proto jednal a rozhodoval v její nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o.s.ř. Vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 4. Po provedeném dokazování soud učinil následující skutková zjištění. 5. Manželství účastníků uzavřené dne 20.1. 2007 zaniklo rozvodem dle rozhodnutí Okresního soudu v Nymburce ze dne 3.11. 2017 č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci téhož dne, jak soud zjistil z citovaného rozsudku. 6. Z výpisu k katastru nemovitostí, listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí] dále bylo zjištěno, že na základě kupní smlouvy ze dne 12.3. 2014 nabyli oba účastníci vlastnictví k pozemku p. [číslo] tamtéž o výměře [výměra], druh pozemku ostatní plocha. Vlastnické právo bylo ve prospěch jejich společného jmění manželů zapsáno [stát. instituce], [stát. instituce] s právními účinky vkladu vlastnického práva k 17.3. 2014. 7. Dále dne 26.7. 2010 uzavřeli oba účastníci jako dlužníci s [anonymizováno] [jméno] [příjmení], bytem [adresa], na jejímž základě jim posledně jmenovaný poskytl částku 850 000 Kč, jejíž převzetí stvrdili oba svým podpisem. Její splatnost byla sjednána do 10 8. 2017 v měsíčních splátkách po 10 tis. Kč s úroky ve výši 3% splatnými do 10.8. 2018. V článku V. smlouvy oba účastníci současně tento dluh co do důvodu a výše uznali jako pravý. Dále byla v článku IV. dohodnuta úhrada smluvní pokuty pro případ prodlení se splácením půjčky či splátek ve výši 0,0135% denně. Tyto skutečnosti soud převzal z doložené smlouvy o půjčce výše uvedeného data. Z výzvy datované 29.1. 2018 adresované žalobci bylo dále zjištěno, že žalobce byl vyzýván prostřednictvím [právnická osoba] jménem věřitele [anonymizováno] [jméno] [příjmení] k úhradě dluhu ze smlouvy o půjčce z 26.7. 2010, jejíž výše dlužné jistiny činila 480 000 Kč a smluvní pokuta 0,0135 % denně z této částky za období 11.8.2017 do 29.1. 2018 činila 11 145,60 Kč Celkem byl vyzván k úhradě částky 491 145,60 Kč na účet klienta č. [bankovní účet]. 8. Z příkazu k úhradě zadaného [právnická osoba] a zpracované bankou dne 28.2. 2018 bylo z účtu č. [bankovní účet] na účet č. [bankovní účet] přikázáno zaplatit 493 090 Kč. 9. Ze znaleckého posudku předloženého žalobcem a vypracovaným znalkyní z oboru ekonomika, odvětví cena a odhady nemovitostí [jméno] [příjmení] č. zn.deníku [číslo] [číslo] s vědomím následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku, měl soud dále prokázáno toto. Znalkyně stanovila obvyklou cenu pozemku p. [číslo] v k.ú. a obci [obec] dle stávajícího stavu ke dni 12.10. 2020 na částku 131 220 Kč. Vyšla ze zjištění, že pozemek je dosud dle platného územního plánu obce zahrnut do ploch dosud nestabilizovaných, může být užíván jako zahrada a do doby zpracování regulačního plánu řešícího detailně toto území nesmí být zastavěn. Porovnávací metodou s cenou nabízených pozemků v obci [obec], [obec] a [obec] dospěla k průměrné jednotkové ceně 90 Kč za 1 m2. Součástí znaleckého posudku byl i výřez územního plánu a kupní smlouva z 27.1. 2014, na jejímž základě účastníci pozemek nabyli od prodávajícího [jméno] [příjmení] za částku 113 580 Kč. 10. Na základě těchto zjištění učinil soud následující závěr skutkového stavu. V průběhu manželství zaniklého jeho rozvodem k 3.11. 2017 účastníci nabyli koupí do vlastnictví jako manželé pozemek p. [číslo] v k.ú. a obci [obec], který má hodnotu dle současného stavu 131 220 Kč. Dále v průběhu manželství oba dne 26.7. 2010 převzali závazek z půjčky od [anonymizováno] [jméno] [příjmení] v částce 850 000 Kč, který po rozvodu manželství doplatil žalovaný po termínu jeho splatnosti spolu se smluvní pokutou v částce 493 090 Kč. 11. Provedení jiných důkazů nebylo ze strany žalobce navrhováno. Žalovaná žádné důkazy ke svým tvrzením nepředložila, uvedla, že potřebné doklady doloží před zahájením jednání s tím, že bližší okolnosti objasní svým účastnickým výslechem. Jelikož žalovaná k výzvě soudu jiné dokumenty před nařízeným jednáním nedodala, k samotnému jednání se bez omluvy nedostavila, soud jiné důkazy nemohl provést. Vzhledem k hodnocení případných vnosů za trvání manželství z jejích výlučných prostředků na společný závazek by další dokazování bylo nadbytečné, v případě možných dalších okolností rozhodných pro posouzení tohoto sporu, absencí při jednání zmařila i možnou výzvu soudu k případnému doplnění tvrzení či důkazů dle § 118a o.s.ř. 12. Při právním posouzení tohoto sporu o vypořádání společného jmění manželů zaniklého ke dni 3.11. 2017 vycházel soud z principů upravených pro tato práva a povinnosti v ustanoveních občanského zákoníku z.č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) účinných k 1.1. 2014. 13. Je-li podle § 736 o.z. společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně. 14. Podle ust. § 740 o.z. nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění. 15. Nedojde-li podle ustanovení § 741 o.z. do tří let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, že a) hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá, b) ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné, c) ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma; jejich podíly jsou stejné. 16. Podle ust. § 742 odst. 1 o.z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění. 17. Na základě shora uvedených skutkových zjišt