7 C 290/2020-28 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně uplatnila v návrhu doručeném soudu dne [datum] nárok na zaplacení částky ve výroku I. tohoto rozsudku jako právní nástupkyně [právnická osoba] [příjmení] p.l.c., se sídlem [adresa], [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo] [země]. Nároku se domáhala z titulu nevrácené jistiny zápůjčky ze dne [datum] sjednané prostřednictvím elektronického formuláře na stránkách [anonymizováno]. Žalovaná se zavázala zápůjčku vrátit spolu s poplatkem za zpracování zápůjčky do [datum], což neučinila. K postoupení pohledávek došlo smlouvou ze dne [datum]. 2. Soud ve věci vydal elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo doručit žalované do vlastních rukou a byl proto zrušen ve smyslu ust. § 173 odst. 2 o.s.ř.. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], ke kterému se žalobkyně omluvila a žalovaná bez omluvy nedostavila. Předvolání k jednání jí bylo doručeno dne [datum] náhradním způsobem na adresu trvalého bydliště. Soud jednal a rozhodoval v jejich nepřítomnosti, dle § 101 odst. 3 o.s.ř. vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Soud učinil následující zjištění o skutkovém stavu. Mezi žalovanou a [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] sídlem: [adresa], [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země] ([anonymizována dvě slova]„ [anonymizováno]“), byla uzavřena dohoda, na jejímž základě poskytla společnost žalované částku [částka] jako úvěr dne [datum] na účet č. [bankovní účet] dle žádosti žalované. Tyto měla vrátit do [datum] spolu s poplatkem [částka]. Mezi [právnická osoba] a žalobkyní byla dne [datum] uzavřena dohoda o postoupení pohledávek, jejíž součástí byla i pohledávka za žalovanou a žalovaná o tom vyrozuměna [datum]. 4. Oproti tomu nebylo v řízení prokázáno, že by se předchůdce žalobkyně jakkoliv zkoumal schopnost žalované tento úvěr splatit. 5. Po právní stránce soud posoudil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen„ o. z.“) a zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni sjednání smlouvy dne [datum]. 6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z.s.ú.) ve znění účinném od 24. 2. 2013, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 8. Podle ust. § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 9. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 10. Podle ust. § 2991 odst. 2 o.z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. V daném případě měl soud z doložených listin prokázáno, že se právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující zavázala poskytnout žalované jako úvěrované v její prospěch blíže specifikovaný úvěr v částce [částka]. Mezi nimi by měl být sjednán smluvní závazkový vztah ze smlouvy o úvěru ve smyslu shora citovaného § 2395 o. z. modifikovaném zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, který žalovaná bezhotovostně čerpala. Žalobkyně současně prokázala, že v souladu s § 1879 a násl. o. z. vstoupila do práv původního věřitele. Právní předchůdkyně žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti /jako věřitel ve smyslu § 3 písm. b) z. s. ú./ poskytla žalované, fyzické nepodnikající osobě / jako spotřebiteli ve smyslu § 3 písm. a) z. s. ú., peněžité plnění. Žalovaná měla úvěr splatit do [datum]. S ohledem na zmíněný zákon č. 145/2010 Sb. a znění § 9 odst. 1 tohoto zákona účinného v době uzavření smlouvy dne [datum] se soud zabýval předně posouzením míry zkoumání úvěruschopnosti žalované ze strany úvěrující. Žalobkyně ve shodě s posledními judikatorními závěry, jak Nejvyššího soudu v rozhodnutí vydaném pod sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, tak Ústavního soudu pod sp. zn. III. ÚS 4129/2018 k této otázce ničeho nedoložila. Dle názoru soudu nesplnila povinnost uloženou citovaným ustanovením, neboť nedoložila, že by se vůbec touto otázkou zabývala a jakkoliv schopnost žalované úvěr splatit posuzovala. Uvedenou smlouvu soud proto vyhodnotil jako právní jednání absolutně neplatné pro rozpor se zákonem a související zjevné narušení veřejného pořádku ve smyslu § 580 odst. 1 o.z. ve spojení s ust. § 588 o. z., jež mezi smluvními stranami od samého počátku nemohlo založit subjektivní práva ani povinnosti. Posouzení úvěruschopnosti se činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. K tomuto porovnání však nijak nedošlo a vzhledem k nedostatku jakýchkoli podkladů k výdajům žalované v daném případě ani nemohlo dojít. Neúčastí při jednání současně zamezila i případné výzvě dle § 118a odst. 1,3 o.s.ř. 13. Převzala-li žalovaná předmět plnění na základě neplatné smlouvy, je povinna tuto částku vrátit dle principů vydání bezdůvodného obohacení v § 2991 odst. 2 o.z. Jelikož žalovaná obdržela částku [částka], žalobkyně požaduje zaplacení toliko této částky, žalovaná další alespoň částečnou úhradu nijak nedoložila ani netvrdila, je povinna vydat žalobkyni tuto částku dle principu vydání bezdůvodného obohacení dále i spolu s úrokem z prodlení podle § 1970 o. z. v požadované výši od [datum], neboť od této doby byla žalovaná prokazatelně v prodlení se zaplacením dlužné částky. Požadovaná výše úroků z prodlení je v souladu s jejich zákonnou výší dle nař. vl. č. 351/2013 Sb. 14. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 142a o.s.ř. tak, že uložil žalované povinnost nahradit úspěšné žalobkyni účelně vynaložené náklady v tomto řízení, představované částkou [částka] za zaplacený soudní poplatek, částkou odměny za zastoupení žalobkyně v řízení zahájeném na návrh podaný na ustáleném vzoru uplatňovaném žalobcem opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech po [částka] za 1 úkon právní služby dle § 14b odst. 1 vyhl.č. 177/1996 Sb., celkem 3 úkony (sepis žaloby, převzetí věci a sepis předžalobní výzvy), náhradou hotových výdajů za 3 úkony po [částka] dle § 14b odst. 5 písm.a) této vyhlášky, zvýšené o daň z přidané hodnoty ve výši 21%, kterou je zástupce žalobce z odměny náhrad odvést dle zvláštního právního předpisu v částce [částka] Celkem tak výše nákladů přiznaných žalobci činí částku [částka]. 15. Lhůtu k plnění v obou případech určil dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. zákonnou třídenní.