7 C 83/2019-145 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobci a) ,b) se v žalobě doručné soudu dne 15.1. 2019 doplněné podáním ze dne 15.2. 2019 domáhali odstranění neoprávněných staveb a zpřístupnění neoprávněně zabraného pozemku. Uvedli, že jsou vlastníky p. [číslo] v k.ú. [část obce] a žalovaná mimo jiné vlastní sousední pozemky st. p. [číslo] p. [číslo] [číslo]. Dle žalobců došlo v neurčeném období k posunu hranice pozemků mezi p. [číslo] st.p. [číslo] nejméně o 3 metry v jejich neprospěch. Skutečná hranice se liší od katastrální, jak dokládá geometrický plán, který nechali vypracovat, a zábor představuje pozemek v geometrickém plánu označený jako p. [číslo]. Na této části vznikly v minulosti neoprávněné stavby žalované, a to plot, podzemní jímka, altán a dřevník. Dle žalobců byla v minulosti hranice pozemků tvořena náletovými dřevinami a byla nepřesná. Domnělou hranici tvořil plot v havarijním stavu. Po provedené digitalizaci byla zjištěna skutečná poloha této hranice. Proto vyzvali dopisem z 7.2. 2018 žalovanou k odstranění staveb a zpřístupnění pozemku, což odmítla. 2. Totožnou žalobu uplatnili ve shodný den také žalobci c) ,d) ve znění podání z 15.2. 2019, která byla předmětem řízení vedeným zdejším soudem pod sp.zn. [spisová značka] a týkala se jejich pozemku p. [číslo] jakož i odstranění týchž staveb. 3. Obě řízení byla spojena ke společnému projednání v souladu s ust. § 112 odst. 1 o.s.ř. usnesením ze dne 9.2. 2021 č.j. 8 C 82/2019-73, které nabylo právní moci dne 10.2. 2021. Obě věci spolu souvisí a jsou na shodném skutkovém základě. 4. Žalovaná s oběma žalobami nesouhlasila. Namítala, že všechny nemovitosti v jejím vlastnictví tj. st.p. [číslo] jejíž součástí je dům [adresa], p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] tvoří jeden funkční celek dlouhá desetiletí. Tyto nabývala postupně, nejprve v roce 1991 st.p. [číslo] v roce 1995 p. [číslo] p. [číslo] v roce 2010 pozemek p. [číslo]. Všechny však fakticky užívala od roku 1991, pouze se měnil právní důvod užívání. Ona, ani předchozí vlastníci, nebyli nikdy upozorněni, že by tyto užívali neoprávněně či v neoprávněném rozsahu. Také nikdy neposunula převzaté hranice, není pravdou, že by tato byla tvořena náletovými dřevinami. Byl zde plot s původními základy ve shodném místě jako nyní. Digitalizace v obci [část obce] proběhla již roku 2013 a žalobci žalovanou ani tehdy neupozorňovali na nesoulad s průběhem hranic, takto učinili až v minulém roce (od podání žaloby). Současně podotkla, že výměra pozemku není jeho definičním znakem, pozemek je definován svými hranicemi. I pokud by žalovaná nenabyla vlastnické právo k daným pozemkům v hranicích, jak je po celou dobu užívá, bylo by toto zhojeno vydržením vlastnického práva. Sami žalobci a), b) postavili na konci 90.let minulého století u hranic nyní sporovaných kůlnu, s jejíž stavbou žalovaná souhlasila, shodně žalobkyně vybudovala žumpu, žalobci a) ,b) byli účastníky stavebního řízení, a s jejím umístěním souhlasili, ač nyní tuto požadují odstranit. K nároku žalobců c) a d) namítala, že některé stavby se nenachází ani na pozemku označeném v geometrickém plánu p. [číslo]. 5. Na návrh účastníků bylo řízení usnesením z 28.1. 2020 č.j. 7 C 83/2019-56 přerušeno a účastníkům nařízeno první setkání s mediátorem, bezúspěšně. 6. Při jednání ve věci samé dne 1.6. 2021 žalobci upřesnili žalobu tak, že nadále požadovali jen odstranění staveb, a tyto doplnili ve vztahu k jednotlivým pozemkům v jejich vlastnictví jako ve výroku I. Soud tuto změnu žaloby dle § 95 odst. 1 o.s.ř. připustil. 7. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav. 8. Mezi účastníky nebylo sporu, že žalovaná vlastní nemovitosti - st.p. [číslo] jejíž součástí je dům [adresa], p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] v obci [obec], [katastrální uzemí] a žalobci a), b) mimo jiné sousední pozemek p. [číslo] žalobci c), d) pozemek p. [číslo] tamtéž. Tato tvrzení vzal soud dle § 120 odst. 3 o.s.ř. za svá a neprováděl k nim dokazování. 9. Z výpisu listu vlastnictví žalované [list vlastnictví] a jí doložených listin - kupní smlouva uzavřená formou notářského zápisu dne 16.1. 1991 Státním notářstvím v [obec] sp.zn. NZ [číslo] bylo zjištěno, že st.p. [číslo] o výměře [výměra] s rodinným domkem [adresa] nabyla žalovaná kupní smlouvou včetně součástí a příslušenství vymezenými dále jako oplocení, dřevník, venkovní úpravy a trvalé porosty za cenu 85 000 Kčs dle posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 7.12. 1990 posledně zmíněné listiny vyplývá, že součástí ocenění byl i plaňkový jednoduchý plot, převážně s dřevěnými sloupky na hranici životnosti, také žumpa s vyčerpanou životností a z trvalých porostů jasany, z toho dva stáří 80 let a 3 stáří deset let. Registrace smlouvy Státním notářstvím nastala téhož dne. Dále z kupní smlouvy ze dne 6.12. 1995 uzavřené mezi žalovanou a obcí [obec] bylo dále zjištěno, že po oddělení z pozemku p. [číslo] dosud ve vlastnictví obce byla na žalovanou převedena parcela p. [číslo] o výměře [výměra] a p. [číslo] o výměře [výměra]. Vklad vlastnického práva byl zapsán s právními účinku vkladu k 20.12. 1995. Na základě notářského zápisu sepsaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářkou v [obec] byla žalované do jejího výlučného vlastnictví současně po zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění s manželem [jméno] [příjmení] převedena [anonymizováno] [obec] parcela [číslo] o výměře 32 m2 za částku 3 200 Kč. 10. Z geometrického plánu vypracovaného [jméno] [příjmení] pod [číslo] 2018 a schváleného úředně oprávněnou zeměměřičskou inženýrkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne 13.5. 2018 vyplývá, že část pozemku označovaná žalobci a) ,b) za zábor jako p. [číslo] do jejich pozemku p. [číslo] zasahuje 77 m2 z původních 393 m2 a z pozemku žalobců c) ,d) p. [číslo] zasahuje oddělený pozemek p. [číslo] výměrou 47 m2 z původních 598 m2. 11. Z geometrického plánu vypracovaného a současně schváleného úředně oprávněnou zeměměřičskou inženýrkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [číslo] dne [datum] soud dále zjistil, že jeho součástí byla navrhovaná změna výměry pozemku p. [číslo] na 319 m2 a u skupiny pozemků st.p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p.. [číslo] celkem na 655 m2 oproti původních celkem 620 m2. U pozemku p. [číslo] ke změně nedochází. Tímto plánem mělo dojít pro zápis do katastru nemovitostí k úpravě souřadnic bodů na dosavadní hranici pozemku určené měřením v terénu podle dosavadního určení hranice lomovými body s kódem charakteristiky kvality souřadnic vyšším než 3. Důvodem mělo být nerealizované zpřesnění této hranice, ke kterému je nutné doložit listinu prokazující shodu vlastníků na jejím průběhu. 12. Ze sdělení Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Nymburk z 12.4. 2021 k dotazu soudu vyplývá, že dle jejich dokumentace geometrický plán vyhotovený [jméno] [příjmení] č. zakázky [číslo] 2018 byl vyhotoven za účelem rozdělení pozemku. Souhlas s trvalou stabilizací vyjádřili všichni žalobci a vyhotovitel provedl zaměření pouze dvou bodů, k zaměření ostatních lomových bodů ani bodů na stavbě, která je součástí st.p. [číslo] nedošlo, resp. nebylo vyhotoviteli umožněno. Geometrický plán číslo zakázky [číslo] potvrzený Ing. [příjmení] byl vyhotoven pro několik účelů najednou, a to pro opravu geometrického a polohového určení nemovitosti, vyznačení změny obvodu budovy, změnu hranic pozemků a průběh vytyčené nebo vlastníky zpřesněné hranice pozemků. Dle vyhotovitele je geometrické a polohové určení nemovitosti, které katastrální úřad převzal z mapy původního pozemkového katastru, již je dáno geometrické a polohové určení nemovitosti, chybné. Toto prokazuje zaměřením lomových bodů především na budově na st.60, neboť se jedná o původní budovu; posunem obvodu budovy by pak nutně muselo dojít k posunu zobrazení vlastnické hranice, neboť mezi původní hranicí st. 60 a původní hranicí pp [číslo] a pp [číslo] existovala pp. [číslo], která, jak vyplývá z prvotního podkladu pro SPS z roku 1964, byla sloučena do st. 60. Rozdíl mezi oměrnou hodnotou podle zmpz 126 a měřenou je v dopustné odchylce pro práci v katastru nemovitostí a Katastrální úřad neshledal důvod pro opravu zobrazení a odkázal na předchozí rozhodnutí [číslo jednací] o nevyhovění nesouhlasu žalované s neprovedením opravy. 13. Z posledně citovaného rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Nymburk [číslo jednací] dne 14.10.2020 bylo zjištěno, že dle šetření katastrálního úřadu geometrické a polohové určení st. 60 je dáno mapou původního pozemkového katastru. Do st. 60 byla vývojem operátu sloučena p.p. [číslo], jejíž geometrické a polohové určení je rovněž dáno mapou původního pozemkového katastru (tato skutečnost vyplývá z mapy Evidence nemovitostí, kde je parc. číslo škrtnuto černou tuší s vyznačením sloučení tzv. slučkou, a dále z prvotního dokladu pro SPS z roku 1964). Geometrické a polohové určení p.p. [číslo], p.p. [číslo], p.p. [číslo] je pak dáno jednak mapou původního pozemkového katastru (a sice jihozápadní hranice p.p. [číslo], p.p. [číslo] a p.p. [číslo] a dále