10 C 215/2022-16 — Okresní soud v Nymburce

Žalobou, podanou u nadepsaného soudu dne 4. 4. 2022, žalobkyně vůči žalovanému uplatnila nárok na zaplacení částky 517 Kč s příslušenstvím, zákonným úrokem z prodlení z uvedené částky, počítaným od 3. 11. 2021. Co do vymezení uplatněného nároku žalobkyně doplnila, že jistina nárokované částky představuje náklady dopravy žalovaného do zařízení [anonymizováno] záchytné stanice v [obec], jež byla realizována dne 24. 4. 2021. Žalobkyně vyslovila souhlas s tím, aby byla věc projednána bez nařízení jednání. Žalovaný totožný souhlas poskytl prostřednictvím fikce, zakotvené v § 101 odst. 4 o. s. ř., neboť se k výzvě soudu, jež mu byla spolu se žalobou doručena dne 12. 9. 2022, ve stanovené lhůtě nevyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez jednání. Z předložených listin soud učinil níže rozvedený závěr o skutkovém stavu. Žalovaný byl dne 24. 4. 2021 transportován do [anonymizováno] a protitoxikomanické záchytné stanice [obec], a to poté, co byl zajištěn hlídkou [stát. instituce], kterou mu bylo při orientační zkoušce naměřeno 2,8 g alkoholu v krvi. Transport byl proveden vozem [stát. instituce] [registrační značka] s kombinovanou spotřebou 7,4 l benzinu o 95 oktanech na 100 km, přičemž k realizaci transportu došlo na trase [obec] - [obec] (80 km se zohledněním zpáteční cesty). Náklady provedeného transportu žalobkyně vypočetla s odkazem na t. č. účinnou vyhlášku č. 589/2020 Sb., při nákladech amortizace 4,40 Kč za ujetý kilometr a při normované ceně benzinu o 95 oktanech 27,80 Kč, celkem tedy 517 Kč. K zaplacení této částky byl žalovaný vyzván cestou upomínky ze dne 19. 10. 2021, se splatností stanovenou k 2. 11. 2021. Žalobkyně realizovala transport žalovaného, u něhož byla při orientační dechové zkoušce prokázána přítomnost alkoholu, na záchytnou stanici, v důsledku čehož jí, v souladu s § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, vzniklo právo nárokovat vůči žalovanému náklady provedeného transportu. S tím, že žalobkyně náklady transportu, v souladu s paušálem zakotveným t. č. ve vyhlášce [číslo] Sb., řádně vyúčtovala částkou 517 Kč a tuto žalovanému předepsala k úhradě. Žalovaný však nárokovanou částku k datu předepsanému v upomínce nezaplatil, a proto se s povinností platit ocitl v prodlení ve smyslu § 1968 o. z., přičemž k datu následujícímu, tj. k 3. 11. 2021, žalobkyni, ve smyslu § 1970 o. z., vzniklo též právo na zákonný úrok z prodlení ve výši, t. č. stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný nicméně ani po datu splatnosti nezaplatil ničeho. V souhrnu proto soud uplatněný nárok shledal důvodným a uložil jej žalovanému k úhradě. Vzhledem k tomu, že žalobkyně měla ve věci plný úspěch a zároveň žalovanému více než 7 dnů před podáním žaloby zaslala písemnou výzvu k plnění, má podle § 142 odst. 1 a § 142a o. s. ř. vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložila k uplatnění svého práva, tedy na paušálních nákladech ve smyslu § 151 odst. 3 o. s. ř. Tyto náklady zahrnují paušální náhradu za 3 úkony po 100 Kč, ve smyslu § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., ve znění pozdějších předpisů (konkrétně za přípravu podkladů k podání žaloby, za sepis předžalobní výzvy a za sepis žaloby.) Lhůta k plnění byla určena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako zákonná, třídenní. Tento rozsudek je, ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř., zkráceně odůvodněn formou vymezení předmětu nároku, uvedení závěru o skutkovém stavu a stručné právní kvalifikace.