10 C 249/2022-23 — Okresní soud v Nymburce

Žalobkyně se v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeném nadepsanému soudu dne 17. 6. 2022, doplněném 11. 10. 2022, vůči žalovanému, z titulu sjednané pojistné smlouvy [číslo] domáhala zaplacení dlužného pojistného ve výši 156 Kč za období od 20. 5. 2021 do 27. 8. 2021, kdy se žalovaným právní poměr z pojistné smlouvy ukončila s tím, že žalovaný následně, navzdory opakovaným výzvám, na vzniknuvším dluhu neuhradil ničeho. Současně žalobkyně nárokovala též zaplacení příslušenství zahrnujícího úhradu nákladů mimosoudního vymáhání ve výši 600 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 52 Kč za období od 28. 8. 2021 17. 6. 2022. Oba účastníci souhlasili s vyřízením věci bez nařízení jednání, žalobkyně výslovně, žalovaný na základě fikce, ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. Soud proto dle § 115a o. s. ř. rozhodoval na základě účastníky předložených listin. Žaloba, spolu s výzvou k vyjádření souhlasu s vyřízením věci bez jednání, byla žalovanému doručena dne 13. 10. 2022, do jeho datové schránky. Žalovaný se však k žalobě ani k zaslané výzvě nijak nevyjádřil. Z předložených listin soud učinil níže rozvedený závěr o skutkovém stavu. Oproti podpisu listiny, označené jako„ NÁVRH POJISTNÉ SMLOUVY AUTOPOJIŠTĚNÍ COMBI PLUS IV“, [číslo] datované k 20. 5. 2020, se žalobkyně, po předchozím jednání, o němž byl vyhotoven písemný záznam [číslo] žalovanému zavázala poskytovat pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [registrační značka] a to po dobu neurčitou, s účinností k datu 20. 5. 2020 a za podmínek vymezených v jejích„ pojistných podmínkách“ (dále jen„ VOP“). Za pojistné služby se žalovaný zavázal platit roční pojistné ve výši 499 Kč, splatné jednorázově. Sjednání popsaných práv a povinností žalobkyně zaevidovala v dokumentu označeném jako„ POJISTKA - POTVRZENÍ O UZAVŘENÍ POJISTNÉ SMLOUVY AUTOPOJIŠTĚNÍ [číslo]“, datovaném k 5. 6. 2020. Platbu pojistného za období 20. 5. 2021 - 19. 5. 2021 pak žalovaný provedl cestou bankovního převodu dne 4. 6.2020 pod variabilním symbolem [číslo] z bankovního účtu č. [bankovní účet]. Za situace, kdy však žalovaný nezaplatil roční pojistné splatné k 20. 5. 2021, vyzvala jej žalobkyně k zaplacení písemnou upomínkou ze dne 7. 7. 2021, jež byla žalovanému doručena oproti vystavení dodejky. V této výzvě také žalobkyně žalovanému sdělila, že nebude-li předepsané pojistné splaceno do 26. 8. 2021, bude poskytování pojistných služeb ukončeno. Žalovaný však na tuto upomínku nereagoval, a žalobkyně proto následně žalovaného, sděleními ze dnů 8. 9. 2021 a 5. 10. 2021, informovala, že bylo poskytování pojistných služeb k 26. 8. 2021 ukončeno s tím, že je žalovaný i nadále povinen zaplatit část předepsaného pojistného ve výši 156 Kč (odpovídajícího rozmezí dat splatnosti a ukončení pojištění), vč. poplatků ve výši 600 Kč. Poplatky za zaslané upomínky si žalobkyně, v souladu se svým interním sazebníkem a na základě čl. 4 VOP, naúčtovala ve výši 2 x 300 Kč Soud kvalifikoval projednávaný případ dle § 3 odst. 1 a § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve spojení s podpůrně aplikovatelnými § 2758 a násl. o. z., zejména ve spojení s § 2804 o. z. a § 2805 písm. a) o. z., a návrhu v celém rozsahu vyhověl. Z předložených listinných důkazů má soud tvrzení žalobkyně za prokázaná. Žalovaný se žalobkyní sjednal pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení), s jehož sjednáním vyslovil souhlas nejpozději zaplacením prvého pojistného, ve smyslu § 2758 odst. 2 o. s. ř., avšak tento následně, navzdory písemnému oznámení ze dne 7. 7. 2021, do dodatečně určeného data 26. 8. 2021 neuhradil předepsané pojistné, a ocitl se tak s jeho plněním v prodlení ve smyslu § 1968 o. z., v důsledku čehož žalobkyně využila svého práva a k 27. 8. 2021 poskytování pojistných služeb ukončila. Dlužné pojistné (resp. jeho část odpovídající období od data splatnosti do data skončení pojištění), 156 Kč, pak žalobkyně, ve smyslu § 1969 o. z., po právu vymáhá spolu s náklady mimosoudního vymáhání, 600 Kč, a se zákonným úrokem z prodlení dle § 1970 o. z., a to ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb., přičemž předmětný úrok pro účely soudního řízení kapitalizovala. Vzhledem k tomu, že žalobkyně měla ve věci plný úspěch a zároveň žalovanému více než 7 dnů před podáním žaloby, konkrétně k 16. 12. 2021, zaslala prostřednictvím svého zástupce písemnou výzvu k plnění, má podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložila k uplatnění svého práva proti žalovanému, tedy na nákladech právního zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, přičemž bylo třeba vzít v úvahu, že tentýž zástupce podává za totožnou žalobkyni žaloby opakovaně. Tyto náklady zahrnují 3 x úkon právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 cit. vyhlášky, 3 x režijní paušál po 100 Kč (§ 14 odst. 5 písm. a) cit. vyhlášky), to vše navýšeno o 21% DPH v částce 189 Kč dle § 14a odst. 1 cit. vyhlášky, a dále též náhradu za zaplacený soudní poplatek 400 Kč, celkem tedy 1 489 Kč. Lhůta k plnění byla soudem v obou případech určena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako zákonná, třídenní. Tento rozsudek je zkráceně odůvodněn podle § 157 odst. 4 o. s. ř., dle něhož soud v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.