10 C 28/2022-16 — Okresní soud v Nymburce

Žalobou, podanou u nadepsaného soudu dne 27. 10. 2021, se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 1 755 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 214 Kč. Předmět uplatněného nároku žalobkyně vymezila tak, že tento vnikl z titulu neuhrazení televizního poplatku, který byl žalovaný, jako držitel televizního přijímače, povinen žalobkyni platit podle zvláštního zákona, a to za období měsíce prosince 2019 až prosince 2020, neboť byl již od 1. 4. 1991 registrován jako poplatník. Oba účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalobkyně výslovně, žalovaný formou fikce, ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., neboť se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, zda souhlasí s vyřízením věci bez nařízení jednání. Soud proto dle §115a o. s. ř. rozhodoval na základě účastníky předložených listin. Žaloba byla žalovanému doručena spolu s uvedenou výzvou dne 24. 2. 2022, a to poté, co uplynula 10 denní lhůta k vyzvednutí. Nato byla zásilka dne 25. 2. 2022 vhozena do domovní schránky. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaný se dne 1. 4. 1991 přihlásil do příslušné evidence držitelů televizního přijímače, jakožto poplatník televizního poplatku. Tento poplatek však v období od prosince roku 2019 do prosince roku 2020 nezaplatil, a celkem tak nebylo zaplaceno 1 755 Kč (13 x 135 Kč). Žalobkyně žalovaného ke splnění této povinnosti písemně vyzvala upomínkami datovanými k 8. 3. 2021 a k 18. 5. 2021. Prvá z uvedených upomínek, byla žalovanému doručena 21. 3. 2021, po uplynutí 10 denní lhůty k vyzvednutí, a následně vhozena do jeho domovní schránky. Druhá z upomínek byla žalobkyni vrácena jako nedoručená. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZRTP), poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. Podle § 6 ZRTP měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč. Podle § 7 odst. 2 ZRTP je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. Podle § 10 ZRTP nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. Podle ustanovení § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výš zákonného úroku z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovanému, jakožto držiteli televizního přijímače, vznikla v souvislosti se shora citovaným ustanovením § 3 odst. 2 ZRPT povinnost hradit žalobkyni televizní poplatky ve výši stanovené tímto zákonem. Žalovaný tuto povinnost řádně nesplnil, neboť žalobkyni, k datům předepsané splatnosti, tj. k 15. dni měsíce následujícího, ve smyslu § 7 odst. 2 ZRTP, neuhradil poplatky za období od prosince roku 2019 do prosince roku 2020, v celkové výši 1 755 Kč. Ve vztahu k plnění na dílčí poplatky z uvedeného období se tak žalovaný, ve smyslu § 1968 o. z., ocitl v prodlení a žalobkyni, ve smyslu § 1970 o. z. ve spojení s § 10 ZRTP, vzniklo též právo nárokovat vůči žalovanému zákonný úrok z prodlení. S tím, že žalobkyně nárok na zákonný úrok z prodlení kapitalizovala částkou 214 Kč. Lze tedy uzavřít, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, a soud proto uložil žalovanému celé nárokované plnění k úhradě. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 755 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč. K dobrovolné úhradě nárokovaného plnění byl žalovaný před podáním žaloby, ve smyslu § 10 ZRTP, vyzván přímo žalobkyní. Lhůta k plnění byla soudem určena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako zákonná třídenní. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen provést k rukám zástupce žalobkyně, ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. Tento rozsudek je zkráceně odůvodněn podle § 157 odst. 4 o. s. ř., podle něhož soud v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.