10 C 342/2021-18 — Okresní soud v Nymburce

Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným nadepsanému soudu dne 31. 8. 2021, domáhala po žalované zaplacení částky 3 023 Kč s příslušenstvím vymezeným shodně jako ve výroku I. tohoto rozsudku. Právo domáhat se nárokovaného plnění žalobkyně nabyla z titulu postoupení nabyla od společnosti [právnická osoba] (dále postupitel), která toto plnění žalované vyúčtovala jakožto platbu za odebranou elektrickou energii. Oba účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalobkyně výslovně, žalovaná formou fikce, ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto soud dle §115a o.s.ř. rozhodoval na základě účastníky předložených listin. Žaloba, spolu s uvedenou výzvou, byla doručena žalované do vlastních rukou dne 27. 12. 2021 a následně k 30. 12. 2021 vhozena do domovní schránky. Z předložených listinných důkazů vzal soud za prokázaný níže rozvedený závěr o skutkovém stavu. [právnická osoba] (dále jen postupitel), se žalované, oproti podpisu„ Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN“ [číslo] ze dne 6. 9. 2018, zavázala dodávat elektřinu na odběrné místo nacházející se na odběrné adrese [adresa]. Kupní cena poskytované elektřiny byla sjednána s odkazem na ceník Postupitele. Za období od 8. 9. 2018 až 29. 10. 2018 tak postupitel žalované vyúčtoval částku 419 Kč, splatnou k 14. 11. 2018, dle faktury [číslo] za období od 30. 10. 2018 až 22. 10. 2019 částku 2 604 Kč, splatnou k 11. 11. 2019, dle faktury [číslo]. Na ani jedno z takto vyúčtovaných plnění nicméně žalovaná neplnila ničeho a postupitel následně právo na úhradu předmětných pohledávek převedl na žalobkyni, a to oproti uhrazení úplaty, k níž se postupiteli zavázala oproti podpisu„ Smlouvy o postoupení pohledávek“ ze dne 13. 10. 2017, resp. jejích dodatků [číslo] [číslo] datovaných k 29. 3. 2019 a 27. 3. 2020. S tím, že převáděné právo, jako pohledávka, bylo označeno v seznamu, vymezující celý soubor dalších převáděných pohledávek. O aktu převodu byla žalovaná informována dopisem datovaným k 4. 3. 2021, přičemž v rámci souběžně zasílané výzvy bylo žalované uloženo, aby v sedmi denní lhůtě od doručení předmětné výzvy zde vymezené plnění zaplatila. Žalovaná nicméně, navzdory zaslané výzvy, nezaplatila ničeho. V návaznosti na shora učiněné skutkové závěry soud, s ohledem na povahu vzájemně sjednaných práv a povinností, právní poměr založený mezi žalovanou a postupitelem kvalifikoval jako závazek ze smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny, ve smyslu § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů. Z titulu takto sjednaného závazku postupitel žalované poskytl elektřinu, kterou prostřednictvím dvou faktur vyúčtoval. Takto vyúčtovaná plnění však žalovaná k datům předepsané splatnosti (419 Kč k 14. 11. 2018, 2 604 Kč k 11. 11. 2019) nezaplatila a vinou této skutečnosti se žalovaná, ve smyslu § 1968 o. z., k datům následujícím ocitla k prodlení, v důsledku čehož postupiteli současně k těmto datům vzniklo též právo nárokovat zákonný úrok z prodlení, ve smyslu § 1970 o. z., a to ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Postupitel pak, ve smyslu § 1879 o. z. ve spojení s § 1887 o. z., právo na zaplacení zde specifikovaných plnění převedl, postoupil, na žalobkyni, která nárok na žalovanou uplatnila cestou žaloby, jíž soud v plném rozsahu shledal jako důvodnou. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalované uložil povinnost nahradit v řízení úspěšné žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, neboť tato byla v řízení v plném rozsahu úspěšná a žalovanou, ve smyslu § 142a odst. 1 o. s. ř., před podáním žaloby vyzvala k dobrovolnému zaplacení. Výše náhrady sestává s částky 400 Kč za zaplacený soudní poplatek a částky odměny za 3 úkony právní služby (sepis žaloby, převzetí věci a sepis předžalobní výzvy), jejichž tarifní hodnotu, 200 Kč, soud určil s odkazem na § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť šlo v projednávané věci o řízení v tarifní hodnotě do 10 000 Kč zahájené na návrh podaný na ustáleném vzoru podávaném žalobkyní opakovaně, a to ve skutkově i právně obdobných věcech (viz např. věci projednávané nadepsaným soudem pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]). Dále žalobkyni náleží též právo na náhradu hotových výdajů za 3 shora uvedené úkony právní služby po 100 Kč, ve smyslu § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky, to vše zvýšeno o náhradu za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je zástupce žalobkyně z odměny a náhrad povinen odvést dle zvláštního právního předpisu, ve smyslu § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., konkrétně v částce 189 Kč Celkem tak výše náhrady nákladů přiznaných žalobkyni činí částku 1 489 Kč. Lhůta k plnění byla v obou případech určena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako zákonná, tedy třídenní. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna provést k rukám zástupce žalobkyně, ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. Tento rozsudek je zkráceně odůvodněn podle § 157 odst. 4 o. s. ř., dle něhož soud v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.