12 C 343/2021-38 — Okresní soud v Nymburce

1. Předmětem řízení bylo peněžité plnění uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku, a to z titulu nároku na příspěvek, který je povinen hradit vlastník popř. provozovatel motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen "pojištění odpovědnosti") v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů. Žalobkyně tvrdila, že osobní automobil, [registrační značka], jehož vlastníkem je žalovaný, je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný, avšak v období od [datum] do [datum] nebylo k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalobkyně proto požadovala částku 8.060 Kč na úhradu příspěvku a částku 300 Kč na úhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Dále tvrdila, že osobní automobil, [registrační značka], jehož vlastníkem je žalovaný, je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný, avšak v období od [datum] do [datum] nebylo k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalobkyně proto požadovala částku 8.035 Kč na úhradu příspěvku a částku 300 Kč na úhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 2. Žalovaný v průběhu řízení nárok žalobkyně zcela uznal. 3. Podle ustanovení § 153a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o. s. ř.) uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce. 4. Podle ustanovení § 153a odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). 5. Žalobkyně se domáhá zaplacení žalované částky s tvrzením, že se jedná o dlužný příspěvek podle ust. § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Soud proto dospěl k závěru, že lze rozhodnout rozsudkem pro uznání, neboť se jedná o věc, v níž jsou účastníci v typickém dvoustranném vztahu, jehož úprava je již podle jeho povahy (a tím i podle příslušného hmotněprávního předpisu) dána plně do dispozice účastníků tohoto vztahu. V daném případě se tedy jedná o věc, v níž lze uzavřít a schválit smír (§ 153a odst. 2 a § 99 odst. 1, 2 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že byly splněny i další podmínky, uvedené v ust. § 153a odst. 1 o. s. ř. rozhodl ve věci rozsudkem pro uznání. 6. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 142a o.s.ř. tak, že uložil žalovanému povinnost nahradit úspěšné žalobkyni účelně vynaložené náklady v tomto řízení, představované částkou 800 Kč za zaplacený soudní poplatek, částkou odměny za zastoupení žalobcem v řízení zahájeném na návrh podaný na ustáleném vzoru uplatňovaném žalobcem opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech po 300 Kč za 1 úkon právní služby dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., celkem 3 úkony, náhradou hotových výdajů za 3 úkony po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky, zvýšené o daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je zástupce žalobce z odměny náhrad odvést dle zvláštního právního předpisu v částce 252 Kč Celkem tak výše nákladů přiznaných žalobci činí 2.252 Kč. 7. Lhůta k zaplacení byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.