5 C 210/2022-30 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení finančního plnění zahrnujícího částku jistiny ve výši 4.000 Kč, smluvních úroků ve výši 886 Kč (zahrnující i částku paušalizovaných nákladů na upomínání ve výši 150 Kč), částku smluvní pokuty ve výši 1.772 Kč a příslušenství sestávajícího z kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z jistiny ve výši 400,52 Kč a dále zákonného úroku z jistiny od [datum] do zaplacení. Žalobu pak odůvodnila zejména tím, že nárok na shora uvedená finanční plnění nabyla z titulu smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], kterou uzavřela se společností [právnická osoba], (dále jen„ původní věřitel“). Původní věřitel na základě smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], poskytl žalovanému v hotovosti úvěr ve výši 4.000 Kč, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit úvěr spolu s úrokem ve výši 736 Kč, tj. celkem 4.736 Kč ve lhůtě do 30 dnů od jeho poskytnutí. Následně došlo na základě dodatku ke smlouvě ze dne [datum] k prodloužení lhůty splatnosti do [datum]. Žalovaný však své povinnosti nedostál a nesplatil ničeho. Z tohoto důvodu původnímu věřiteli v souladu s ujednáním uvedeným ve čtvrtém odstavci třetí strany smlouvy vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z dlužné jistiny, která byla původně vyčíslena na 1.796 Kč. Žalobkyně však po revizním přepočtu smluvní pokuty požaduje jen 1.772 Kč, a to s odkazem na ustanovení § 122 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobkyni s účinností ke dni [datum]. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 6.682 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 4.000 Kč, nesplaceného úroku ve výši 736 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 1.796 Kč (před revizí – pozn. soudu) a neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 150 Kč (nárokovaná v souladu s ujednáním ve čtvrtém odstavci třetí strany úvěrové smlouvy). Nad rámec postoupeného žalobkyně požaduje i kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 400, 52 Kč z částky 4.000 Kč za období od [datum] do [datum] a náhradu účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání spojeného s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč. Žalovaný byl o zaplacení opakovaně upomínán. 2. K výzvě soudu žalobkyně výslovně sdělila, že stran procesu zkoumání tzv. úvěruschopnosti žalovaného nedisponuje žádnými důkazními prostředky. V souvislosti s tímto konstatováním proto žalobkyně vzala žalobu částečně zpět, a to co do shora popsané částky kapitalizovaného smluvního úroku a částky smluvní pokuty, tj. vše v celkové výši 2.658 Kč (886 + 1.772). Vzhledem k tomu, že žalobkyně akt částečného zpětvzetí provedla ještě před zahájením prvého jednání ve věci samé, soud tomuto návrhu vyhověl bez zjišťování stanoviska žalovaného a s odkazem na § 96 odst. 2 o. s. ř. řízení v této části zastavil (výrok I. tohoto rozsudku). 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání se pak žalovaný bez řádné a včasné omluvy nedostavil, ačkoliv byl k jednání řádně předvolán. Soud proto jednal v nepřítomnosti žalovaného ve smyslu § 101 odst. 3 o. s. ř. a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. <b>4. Soud má za prokázaný tento skutkový stav věci:</b> Mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum], platná a účinná ve znění dodatku označeného rovněž jako smlouva stejného čísla ze dne [datum]. Úvěr ve výši 4.000 Kč byl žalovanému poskytnut v hotovosti dne [datum], což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit předmětný úvěr spolu s úrokem ve výši 736 Kč, tj. celkem 4.736 Kč ve lhůtě do 30 dnů od jeho poskytnutí. Následně došlo na základě dodatku ke smlouvě ze dne [datum] k prodloužení lhůty splatnosti do [datum]. Uvedený dodatek byl uzavírán již prostředky na dálku (přes internet na internetové adrese [webová adresa]). Žalovaný však své povinnosti přesto nedostál a nesplatil ničeho. Původní věřitel pak pohledávku z výše specifikované smlouvy o úvěru postoupil na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému řádně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalovaný na svůj dluh ani přes opakované upomínky ničeho nezaplatil. Žalovanému byla zaslána i předžalobní upomínka ze dne [datum], ve které byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu nejpozději do [datum]. 5. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném k [datum] (dále jen z. s. ú.), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 7. Podle § 3 odst. 1 písm. d) z. s. ú. poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr. 8. Podle § 86 odst. 1 a 2 z. s. ú. (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 9. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. (1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 14. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 15. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 16. Podle § 1880 odst. 1 a 2 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. (2) Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 17. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 19. Výše zákonného úroku z prodlení je upravena