6 C 228/2022-39 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se domáhá po žalované celkem zaplacení částky 56 884,63 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. 2. Předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]), (dále jen„ banka“) uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na základě které poskytla žalované úvěr ve výši 40 000 Kč a žalovaná se zavázala splatit úvěr spolu s úrokem 12,90 % ročně a pojištěním v 60 měsíčních splátkách po 969 Kč. Žalovaná úvěr nesplácela řádně a včas, a proto banka pohledávku k [datum] zesplatnila. Mezi bankou a žalovanou byla sjednána smluvní pokuta. 3. Ze smlouvy o půjčce [číslo] žalobkyně požaduje jistinu úvěru ve výši 38 547,50 Kč; kapitalizovaný úrok z prodlení z jistiny úvěru do [datum] ve výši 14 Kč; kapitalizovaný úrok z úvěru z jistiny úvěru do [datum] ve výši 1 288,43 Kč; poplatky a smluvní pokutu ve výši 4 030,52 Kč; smluvní úrok 12,90 % p.a. z jistiny úvěru ve výši 38 547,50 Kč od [datum] do zaplacení; úrok z prodlení v zákonné výši 8,50 % p.a. z částky 42 578,02 Kč, sestávají z jistiny úvěru ve výši 38 547,50 Kč a poplatků a smluvní pokuty ve výši 4 030,52 Kč od [datum] do zaplacení. 4. Banka uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o kontokorentu [číslo] na základě které poskytla žalované úvěr do limitu 10 000 Kč a žalovaná se zavázala uhradit úrok 19,90 % p.a. a další případné platby (poplatky). Žalovaná nehradila úvěr řádně a včas, a proto banka ke dni [datum] pohledávku zesplatnila. Mezi bankou a žalovanou byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. 5. Ze smlouvy o kontokorentu [číslo] požaduje žalobkyně zaplacení jistiny úvěru ve výši 11 650,33 Kč; smluvní pokuty ve výši 2 656,28 Kč; smluvního úroku 19,90 % p.a. z jistiny úvěru ve výši 11 650,33 Kč od [datum] do zaplacení; úroku z prodlení v zákonné výši 8,50 % p.a. z částky ve výši 11 650,33 Kč sestávají z jistiny úvěru ve výši 11 650,33 Kč od [datum] do zaplacení. 6. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. <i>Dokazování</i> 7. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav. 8. Banka se dne [datum] zavázala poskytovat žalované bankovní služby (zjištěno z rámcové smlouva ze dne [datum]). 9. Banka se dne [datum] zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 40 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky splatit v 60 měsíčních splátkách ve výši 969 Kč včetně úroku ve výši 12,90 % ročně a měsíčního poplatku za pojištění schopnosti splácet ve výši 60 Kč (zjištěno z návrhu na uzavření smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] a akceptace návrhu na uzavření Smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum]). 10. Žalovaná obdržela dne [datum] od banky finanční prostředky ve výši 40 000 Kč (zjištěno z výpisu z účtu únor 2021). 11. K protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta na č. l. 17 - 18, který se dle svého obsahu má vztahovat k úvěru [číslo] soud konstatuje, že s ohledem na absenci jeho datace, není zřejmé, kdy byl vyhotoven. Tedy neprokazuje, že skutečně byla zkoumána úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru. Dále soud konstatuje, že protokol se z převážné části věnuje obecnému postupu banky při zkoumání úvěruschopnosti, avšak již neprokazuje, že tento postup byl dodržen i u žalované. Konečně soud konstatuje, že v poslední části protokolu je uvedeno, že banka vyšla z deklarovaného příjmu 20 000 Kč, který měl být ověřen komplexním statistickým nástrojem a výdaje byly zohledněny oproti žádosti ve výši 13 110 Kč (4 250 Kč na stávající splátky úvěru, 5 000 Kč na výdaje na bydlení včetně hypotéky, 3 860 Kč výdaje na živobytí). Soud zde zdůrazňuje, že nebyly předloženy ani označeny žádné důkazy, které by měly prokazovat, že by banka měla jakkoli ověřen příjem žalované a její výdaje. 12. Ke kreditnímu reportu na č. l. 19 - 23 soud konstatuje, že toliko prokazuje, že bylo provedeno posouzení žalované, avšak není z něho patrno, kdy bylo provedeno a zejména neprokazuje, že by byly zohledněny příjmy a výdaje žalované. 13. K listině na č. l. 24 soud konstatuje, že se vztahuje k úvěru [číslo] je v ní uvedeno, že žalovaná je zaměstnanec, příjem činí 20 000 Kč, výdaje na bydlení včetně hypotéky činí 5 000 Kč, výdaje na živobytí činí 2 500 Kč, nic však neprokazuje, jak byly tyto údaje získány, a zda byly ověřeny, tedy ani, že jsou pravdivé. 14. K listině označené jako„ Návrh na uzavření smlouvy o kontokorentu ze dne [datum]“ soud konstatuje, že na poslední straně je u pole klient uveden strojově psaný text:„ V internetovém bankovnictví dne [datum], Číslo mobilního telefonu: [tel. číslo], Kód potvrzovací SMS: [číslo], [jméno] [příjmení]“. Nic však neprokazuje, že by právě žalovaná tuto listinu podepsala, či připojila k této listině potvrzovací kód nebo s jejím obsahem souhlasila. Dále soud dodává, že tato listina byla soudu dodána ve formátu.pdf bez elektronického podpisu či časového razítka. 15. Banka dne [datum] akceptovala návrh na uzavření Smlouvy o kontokorentu [číslo] (zjištěno z akceptace návrhu na uzavření Smlouvy o kontokorentu [datum]). 16. Banka dopisem ze dne [datum] oznámila žalované postoupení pohledávky na žalobkyni (zjištěno z dopisu ze dne [datum] včetně podacího archu). 17. Soud ve věci dospěl k následujícím závěru o skutkovém stavu: 18. Banka se dne [datum] zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 40 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky splatit v 60 měsíčních splátkách ve výši 969 Kč včetně úroku ve výši 12,90 % ročně a měsíčního poplatku za pojištění schopnosti splácet ve výši 60 Kč. Žalovaná obdržela dne [datum] od banky finanční prostředky ve výši 40 000 Kč. 19. Soud však nemá za prokázané, že by bance před poskytnutím úvěru ve výši 40 000 Kč byly známy skutečné příjmy a výdaje žalované a že by jakkoli ověřila, že příjem žalované skutečně činil 20 000 Kč měsíčně a její výdaje 13 110 Kč. 20. Soud nemá za prokázané, že by žalovaná podepsala či jinak potvrdila, že souhlasí s obsahem listiny označené jako„ Návrh na uzavření smlouvy o kontokorentu ze dne [datum]“ a že by od banky obdržela finanční prostředky ve výši 10 000 Kč. 21. Soud nemá za prokázané, že by žalovaná cokoli uhradila. Ostatně ve věci ani nebyly tvrzeny žádné úhrady ze strany žalované. 22. Banka oznámila žalované postoupení pohledávky na žalobkyni. 23. Soud dále provedl následující důkazy, ze kterých však nezjistil nic podstatného pro rozhodnutí ve věci a to s ohledem na skutečnost, že smlouvu o půjčce [číslo] shledal za neplatnou dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) a u smlouvy o kontokorentu nemá za to, že by došlo k jejímu zavření mezi bankou a žalovanou a že by banka žalované na základě této smlouvy poskytla jakékoli finanční prostředky: poštovní arch; poštovní arch; plná moc; dopis ze dne [datum]; výpis z obchodního rejstříku; dopis ze dne [datum]; všeobecné obchodní podmínky; plná moc ze dne [datum]; sazebník; dopis ze dne [datum]; dopis ze dne [datum]; dopis ze dne [datum]; produktové obchodní podmínky; podací lístek; protokol o ověření úvěruschopnosti klienta č. l. 25 – 26; analytický report č. l. 27 – 30; listina na č. l. 31. <i>Právní hodnocení</i> 24. Po právní stránce soud věc posoudil co do nároku ze smlouvy o půjčce [číslo] následovně. 25. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. <i>26. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) je spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.</i> 27. Mezi společností bankou jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovanému došlo dne [datum] k uzavření smluv o spotřebitelském úvěru ve formě smlouvy o úvěru dle § 2395 OZ ve spojení s § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, na základě které banka téhož dne poskytla žalované finanční prostředky ve výši 40 000 Kč a žalovaná se je zavázala vrátit ve splátkách spolu s úrokem a poplatkem za pojištění schopnosti splácet. 28. Dále se soud zabýval otázkou platnosti úvěrové smlouvy a to s ohledem na splnění povinnosti banky jako poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žalované. <i>29. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti sp