8 C 101/2022-27 — Okresní soud v Nymburce

Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni 10 743 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela s žalovaným nájemní smlouvu, na jejímž základě žalovanému přenechala k užívání budovy areálu občerstvení na koupališti v [anonymizováno]. Dne [datum] došlo k ukončení smlouvy. Žalovaný dosud neuhradil nájem za září 2020 ve výši 500 Kč. Dne [datum] byla žalovanému vystavena faktura za vyúčtování energií za období od [datum] do [datum] na částku 10 243 Kč, kterou žalovaný rovněž neuhradil. Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. na základě listinných důkazů předložených účastníky, neboť žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila a žalovaný svůj souhlas vyslovil postupem dle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. Z listiny označené jako„ Nájemní smlouva“ soud zjistil, že tato byla podepsána účastníky dne [datum]. Předmětem nájmu je budova areálu občerstvení na koupališti v [anonymizováno]. Nájemné v měsících září až říjen bylo stanoveno na 500 Kč měsíčně. Splatnost byla ujednána do 15. dne příslušného měsíce. Žalovaný se ve smlouvě zavázal platit poplatek za technické zajištění provozu a náklady na odvoz popelnic. Výše měsíční zálohy byla stanovena na 3 000 Kč s tím, že vyúčtování záloh bude provedeno ke konci roku nebo k datu ukončení nájmu. Z listiny označené jako„ Faktura“ soud zjistil, že tato vyla vystavena žalobkyní dne [datum]. Faktura je vystavena na 10 243 Kč za energie od [datum] do [datum] se splatností [datum]. Z dopisu ze dne [datum] včetně kopie vrácené zásilky soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Na základě skutkových zjištění ve světle shora citovaných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena nájemní smlouva ve smyslu § 2201 o.z., na základě které užíval žalovaný ve smlouvě specifikovaný byt, čímž mu vznikla povinnost platit nájemné. Jelikož žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by zaplatil nájemné za září 2020, vycházel soud z tvrzení žalobkyně o nezaplacení částky 500 Kč. Žalovaný se ve smlouvě rovněž zavázal platit poplatek za technické zajištění provozu a náklady na odvoz popelnic. Žalobkyně za energie a odvoz popelnic vyúčtovala 10 243 Kč Ani v tomto směru žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by tato částka byla zaplacena. S ohledem na výše uvedené soud žalobkyni v plném rozsahu vyhověl, a to i co do úroku z prodlení ve smyslu § 1970 o.z., neboť žalovaný byl v prodlení s placením nájemného od [datum] a s placením vyúčtování od [datum]. Výše úroku z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 452,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 743 Kč sestávající z částky 1 540 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 680 Kč ve výši 772,80 Kč.