6 C 137/2023-20 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 29 425 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] ve znění smlouvy o úvěru ze dne [datum], na základě které společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč s tím, že žalovaný o půjčku zažádal online na internetových stránkách [webová adresa]. Nárok žalobkyně představuje nesplacenou jistinou ve výši 25 000 Kč; smluvní pokutou ve výši 4 425 Kč; náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč; zákonný úrok z prodlení z částky 25 000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 11,75 % ročně; kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 424,49 Kč za období od [datum] do [datum]; kapitalizovaný úrok ve výši 5 800 Kč; kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 299,85 Kč od [datum] do [datum]. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. <i>Dokazování</i> 3. Listina označená jako„ Smlouva o úvěru [číslo]“ datovaná [datum] obsahuje na poslední straně u označení klient strojově psaný text (text vyhotovený v textovém editoru)„ [celé jméno žalovaného]“ a označení věřitel strojově psaný text (text vyhotovený v textovém editoru)„ [právnická osoba]“. K uvedené listině soud dále konstatuje, že nic neprokazuje, že by žalovaný uvedenou listinu skutečně podepsal, když podpis v listině neprokazuje, že jej učinil žalovaný či souhlasil s jejím obsahem. Listina byla předložena ve formátu pdf. bez elektronického podpisu či časového razítka (zjištěno ze Smlouvy o úvěru [číslo]). 4. Účet [číslo] náleží žalovanému (zjištěno z výpisu z účtu ze dne [datum]). Na účet [číslo] byly dne [datum] společností [právnická osoba] převedeny peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč (zjištěno z výpisu z účtu ze dne [datum]). 5. [právnická osoba] postoupila žalobkyni žalovanou pohledávku za žalovaným (zjištěno z rámcové smlouvy (smlouvy o postoupení pohledávek) včetně společného prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávky). 6. [právnická osoba] oznámila žalovanému dopisy ze dne [datum] postoupení žalované pohledávky na žalobkyni (zjištěno z dopisu ze dne [datum], dopisu ze dne [datum] a podacího archu ze dne [datum]). 7. Zástupce žalobkyně dopisem ze dne [datum], který byl odeslán dne [datum] vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky do [datum] (zjištěno z dopisu ze dne [datum] včetně podacího archu ze dne [datum]). 8. Soud dále provedl ve věci následující důkazy, ze kterých však nezjistil nic podstatného pro rozhodnutí ve věci s ohledem na níže uvedený závěr, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným nedošlo k uzavření žádné smlouvy: obchodní podmínky, výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky a výpis z obchodního rejstříku. 9. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 10. Žalovaný obdržel na svůj účet od společnosti [právnická osoba] finanční prostředky v celkové výši 25 000 Kč. Zástupce žalobkyně dopisem ze dne [datum], který byl odeslán dne [datum] vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky do [datum]. 11. Soud nemá za prokázané, že by žalovaný podepsal či souhlasil s obsahem listiny označené„ Smlouva o úvěru [číslo]“ datované [datum]. <i>Právní hodnocení</i> 12. Po právní stránce soud věc hodnotil následovně. 13. Předně se soud zabýval otázkou, zda došlo k uzavření smlouvy mezi společností [právnická osoba] a žalovaným, přičemž dospěl k závěru, že nikoli. 14. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 15. Podle § 104 ZoSÚ vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. <i>16. Podle § 105 odst. 1 ZoSÚ poskytne poskytovatel nebo zprostředkovatel spotřebiteli jedno vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěru v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat neprodleně po uzavření této smlouvy.</i> <i>17. Podle § 562 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“) je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.</i> <i>18. Podle § 561 odst. 1 OZ se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.</i> <i>19. Podle § 582 odst. 1 věty první OZ není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí.</i> 20. Soud věc posuzuje jako nárok ze smlouvy o spotřebitelském úvěru dle § 2 odst. 1 ZoSÚ. 21. Smlouva o spotřebitelském úvěru musí být dle § 104 ZoSÚ uzavřena v písemné formě a musí být podle § 105 odst. 1 ZoSÚ poskytnuta v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat spotřebiteli. Za písemnou formu se podle § 562 odst. 1 OZ považuje i jednání elektronickými prostředky za podmínky, že tyto prostředky umožňují zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Pro dodržení písemné formy musí být písemnost podle ustanovení § 561 odst. 1 OZ podepsána. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění účinném od 19. 9. 2016, přitom rozlišuje tři druhy elektronických podpisů, a to zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis a tzv. prostý elektronický podpis (ten připouští i čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen„ nařízení“). 22. Dle § 104 ZoSÚ nemá nesplnění písemné formy za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Soud konstatuje, že toto ustanovení je v pozici speciality k § 582 odst. 1 OZ, tedy nedodržení písemné formy smlouvy o spotřebitelském úvěru nezpůsobuje její neplatnost. Nicméně pořád tíží žalobkyni břemeno důkazní, co do prokázání skutečnosti, že došlo mezi účastníky k uzavření smlouvy a že znění předložené soudu odpovídá skutečnému znění, se kterým souhlasily obě strany. 23. Vzhledem k tomu, že uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nepatří mezi kategorie jednání s osobou veřejnoprávního charakteru podle § 5 a § 6 zákona č. 297/2016 Sb., je přípustné k jejímu podepsání využít kterýkoliv typ elektronického podpisu. 24. Podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní dvě funkce. První funkcí je, že prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba. Druhou funkcí je, že zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce přitom splňuje pouze zaručený elektronický podpis (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 33 Cdo 3210/2007, dostupný na adrese www.nsoud.cz). Dle nařízení musí zaručený elektronický podpis splňovat mimo jiné požadavek, dle kterého je jednoznačně spojen s podepisující osobou. 25. Otázkou elektronického podpisu se zabýval Krajský soud v Praze v rozsudku ze dne 17. 1. 2019, č. j. 27 Co 327/2018- 142, kde dospěl k závěru, že„ nelze za elektronický podpis dostatečný k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby (a k zachycení konkrétního jednání, které učinila) považovat např. vypsání jména a příjmení v datové zprávě (e-mailu, např. formou tzv. e-mailové patičky), nebo vypsání jména a příjmení textovým editorem v rámci podepisované písemnosti či vypsání nějaké sekvence znaků – kódu, promokódu, popř. připojení obrázku s křivkou vlastnoručního podpisu, nebo fotografie podepsané osoby. To platí i pro uvedení přihlašovacího jména (tzv. ID nebo login) a zadání hesla (PIN) spojeného s následným„ odkliknutím“ nějakého dokumentu na konkrétní webové stránce, popřípadě odeslání SMS zprávy z mobilního telefonu určité osoby, telefonické potvrzení identity a souhlasu (prokazované nahrávkou hlasu při hovoru s operátorem), či zjištění IP adresy použité pro připojení k internetu a podobně. Nic z toho totiž z hlediska technologických vlastností samo o sobě objektivně nechrání„ podepsaná“ data proti následné změně a ani dostatečně věrohodně, popř. vůbec, neumožňuje jednoznačnou identifikaci podepsané osoby, neboť vytvoření takových„ podpisů“ není pod výhradní kontrolou konkrétní (identifikované a autentizovatelné) osoby. Takové údaje nejsou s podepsanými daty nijak pevně technicky spojeny, natož ve smyslu ověření integrity (nezměnitelnosti) podepsaných dat (zpětného určení obsahu jednání). U takových podpisů nelze provést standardizované ověření technické platnosti podpisu a učinit jednoznačný závěr, zda je podpis technicky platný (potažmo pravý), nebo ne. Při právním j