6 C 291/2022-41 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky 37 774,09 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Žalovaný dne [datum] uzavřel se společností [právnická osoba] smlouvu na základě které společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému hotovostní zápůjčku ve výši 22 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit v 60 týdenních splátkách ve výši 714 Kč spolu s poplatkem ve výši 20 817 Kč, který tvoří úrok ve výši 29 % p. a.; částka za zpracování, doručení a flexibilní splácení; částka za administrativní činnost a komfortní splácení. Před uzavřením smlouvy byla posouzena schopnost žalovaného splácet úvěr. [právnická osoba] postoupila žalovanou pohledávku na žalobkyni. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. <i>Dokazování</i> 3. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav. 4. Dne [datum] společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému finanční prostředky v hotovosti ve výši 22 000 Kč a žalovaný se zavázal je splatit v 60 týdenních splátkách po 714 Kč spolu s úrokem ve výši 3 935 Kč; částkou za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 8 596 Kč; částkou za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 6 486 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit pojistné ve výši 1 800 Kč za volitelné doplňkové pojištění, přičemž tato částka je zahrnuta ve splátkách (zjištěno ze smlouvy o zápůjčce). 5. Žalovaný dne [datum] sdělil společnosti [právnická osoba], že žije s rodiči; je svobodný; účelem zápůjčky je kauce na byt; jeho čistý měsíční příjem činí 12 182 Kč; další čisté příjmy domácnosti činí 10 000 Kč; počet vyživovaných osob 0; odhadované měsíční výdaje činí 3 000 Kč; externí splátky činí 0 Kč; interní splátky činí 0 Kč. Žalovaný neuvedl zdroj příjmů, když v zákaznické kartě – žádosti o spotřebitelský úvěr není zaškrtnuto žádné relevantní pole. V zákaznické kartě – žádosti o spotřebitelský úvěr jsou zaškrtnuta pole ohledně ověření zaměstnání: pracovní smlouva, výpisy z bankovního účtu (zjištěno ze zákaznické karty – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne [datum]). 6. [právnická osoba] postoupila žalobkyni pohledávku za žalovaným ze smlouvy (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy). 7. [právnická osoba] oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni dopisem ze dne [datum] (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky včetně potvrzení o podání). 8. Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného v dopise ze dne [datum] k zaplacení dlužné částky do ve lhůtě 7 dnů (zjištěno z dopisu ze dne [datum] včetně potvrzení podání). 9. Žalovaný uhradil společnosti [právnická osoba] celkem částku 16 000 Kč (zjištěno z tabulky). 10. Soud ve věci dospěl k následujícím závěru o skutkovém stavu: 11. Dne [datum] společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému finanční prostředky v hotovosti ve výši 22 000 Kč a žalovaný se zavázal je splatit v 60 týdenních splátkách po 714 Kč spolu s úrokem ve výši 3 935 Kč; částkou za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 8 596 Kč; částkou za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 6 486 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit pojistné ve výši 1 800 Kč za volitelné doplňkové pojištění, přičemž tato částka je zahrnuta ve splátkách. [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky. Žalovaný uvedl, že žije s rodiči; je svobodný; účelem zápůjčky je kauce na byt; jeho čistý měsíční příjem činí 12 182 Kč; další čisté příjmy domácnosti činí 10 000 Kč; počet vyživovaných osob 0; odhadované měsíční výdaje činí 3 000 Kč; externí splátky činí 0 Kč; interní splátky činí 0 Kč. V zákaznické kartě – žádosti o spotřebitelský úvěr jsou zaškrtnuta pole: pracovní smlouva, výpisy z bankovního účtu. Soud konstatuje, že tyto listiny ani žádné jiné dokumenty týkající se příjmů či výdajů žalované nebyly soudu předloženy. Soud nemá za prokázané, že žalobkyně jakkoli zkoumala výdaje žalovaného. Žalovaný uhradil společnosti [právnická osoba] finanční prostředky ve výši 16 000 Kč. 12. Soud ve věci neprovedl navržený výslech paní [jméno] [příjmení] a výpis ze živnostenského rejstříku obchodního zprostředkovatele, neboť žalobkyně neuvedla, které konkrétní skutečnosti mají být výslechem prokázány co do úvěruschopnosti žalovaného. Soud podotýká, že pokud by výslech prokázal, že žalovaný předložil 2 výpisy z bankovních účtů, ni by to nezměnilo na rozhodnutí, neboť by stále nebyl objasněn obsah těchto výpisů. Soud v této souvislosti dodává, že břemeno tvrzení předchází břemenu důkaznímu. Žalobkyně netvrdí, jak mělo probíhat zkoumání výdajů žalovaného, kolik tyto výdaje činili, z čeho se skládaly ani nic bližšího ohledně výdajů žalovaného. Svědecká výpověď nemůže nahrazovat povinnost tvrzení. <i>Právní posouzení</i> 13. Soud věc po právní stránce posoudil následovně. <i>14. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>15. Podle § 2392 odst. 1 věty první OZ lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.</i> <i>16. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) je spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.</i> 17. Mezi společností [právnická osoba] jako zapůjčitelem a žalovaným jako vydlužitelem došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru ve formě smlouvy o zápůjčce dle § 2390 OZ ve spojení s § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, když společnost [právnická osoba] přenechala žalovanému finanční prostředky ve výši 22 000 Kč a žalovaný se zavázala ji vrátit spolu s poplatkem včetně úroku (viz § 2392 odst. 1 věta první OZ). 18. Dále se soud zabýval otázkou platnosti úvěrové smlouvy a to s ohledem na splnění povinnosti společnosti [právnická osoba] jako poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žalovaného. <i>19. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>20. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.</i> <i>21. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>22. Podle § 78 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru pořizují poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.</i> <i>23. Podle § 78 odst. 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.</i> <i>24. Podle § 588 OZ přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> 25. Povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uložena poskytovateli, přičemž pokud tuto svoji povinnost nesplní, je smlouva dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná a to absolutně, tedy soud k ní dle § 588 OZ přihlédne i bez návrhu. 26. Otázkou, zda § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovuje absolutní neplatnost, se zabýval Krajský soud v Praze v rozsudku ze dne 31. 5. 2019, č. j. 27 Co 81/2019 – 71, ve kterém dospěl k závěru,„ že v § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti po