8 C 193/2023-22 — Okresní soud v Nymburce

Žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení 20 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené 17.1.2023 se společností [právnická osoba] (dále jen„ původní věřitel“). Původní věřitel zaslal žalovanému na účet částku 20 000 Kč dne 6.2.2021. Na výzvu ze dne 8.2.2023 k vrácení uvedené částky žalovaný nereagoval. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů předložených účastníky, neboť žalobkyně s tímto souhlasila a žalovaný svůj souhlas vyslovil postupem podle § 101 odst. 4 o. s. ř. Na základě listinných důkazů dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Na účet žalovaného byla dne 6.2.2021 zaslána částka 20 000 Kč od původního věřitele. Na základě smlouvy ze dne 17.1.2023 byla pohledávka původního věřitele postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 8.2.2023 odeslaným téhož dne. Žalovaný byl rovněž vyzván k zaplacení dlužné částky do tří dnů. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění (§ 1880 odst. 1 o. z.) Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení. Na základě zjištěných skutečností ve světle shora citovaných ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovanému bylo na bankovní účet zasláno původním věřitelem 20 000 Kč. Dopisem ze dne 8.2.2023 byl žalovaný vyzvána k vrácení poskytnuté částky a současně informován o postoupení pohledávky na žalobkyni. Žalovaný má povinnost vrátit poskytnutou částku z titulu bezdůvodného obohacení v souladu s § 2991 odst. 1 o.z. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to i co do příslušenství přiznané pohledávky ve smyslu § 1970 o. z., když období, za něž žalobkyně zákonný úrok z prodlení požaduje, je obdobím, kdy byl žalovaný s plněním své povinnosti již v prodlení. Požadovaná výše úroku z prodlení odpovídá úrokům z prodlení určených nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.