8 C 278/2023-29 — Okresní soud v Nymburce

Žalobce se domáhá po žalovaném vyklizení bytové jednotky specifikovaného ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnil tím, že je vlastníkem bytové jednotky a dne 1.10.2020 uzavřel se žalovaným nájemní smlouvu, jejímž obsahem bylo přenechání této bytové jednotky žalovanému na dobu určitou od 1.10.2020 do 30.9.2023. Nájemné bylo ujednáno ve výši 100 Kč měsíčně a žalovaný se zavázal platit další platby spojené s užíváním bytové jednotky. Žalovaný však nájemné nehradil, nehradil ani další platby spojené s užíváním bytu. Proto žalobce dopisem ze dne 7.6.2023 vypověděl nájem a vyzval ho k vyklizení bytu do jednoho měsíce. Žalovaný ani před další upomínku ze dne 17.8.2023 bytovou jednotku nevyklidil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. na základě listinných důkazů předložených účastníky, neboť žalobce s tímto postupem výslovně souhlasil a žalovaný svůj souhlas vyslovil postupem dle § 101 odst. 4 o.s.ř. Na základě žalobcem předložených listinných důkazů soud po skutkové stránce zjistil, že žalobce je v katastru nemovitostí zapsán jako vlastník jednotky č. [rok], byt, vymezené v budově [adresa] stojící na pozemku parc. č. st. [číslo] a parc. č. st. [číslo] v k.ú. [obec]. Dne 1.10.2020 účastníci podepsali listinu označenou jako„ Nájemní smlouva“, jejímž obsahem je ujednání o přenechání jednotky žalovanému k užívání na dobu určitou od 1.10.2020 do 30.9.2023. Žalovaný se ve smlouvě zavázal platit nájemné ve výši 100 Kč měsíčně a služby spojené s užíváním bytové jednotky (elektřina, plyn a 4 353 Kč na zálohách za služby). Dopisem ze dne 7.6.2023 odeslaným dne 14.6.2023 žalobce vypověděl nájemní smlouvu pro zvlášť závažné porušení smlouvy z důvodu neplacení nájemného. Dopisem ze dne 17.8.2023 odeslaným téhož dne byl žalovaný vyzván k vyklizení bytu před podáním žaloby. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2288 odst. 1 písm. a) o.z. pronajímatel může vypovědět nájem na dobu určitou nebo neurčitou v tříměsíční výpovědní době, poruší-li nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu. Podle § 2291 odst. 1 a 2 o.z. poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu (odst. 1). Nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje-li byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí nebo užívá-li neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno (odst. 2). Podle § 1040 odst. 1 o.z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. V daném případě bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o nájmu bytu ve smyslu § 2201 o.z. Bylo rovněž prokázáno, že žalovanému odpadl právní důvod užívání výpovědí smlouvy pro zvlášť závažné porušení povinnosti platit nájemné a rovněž uplynutím doby, na niž byl nájem sjednán. Žalovaný tak zasahuje do výkonu vlastnického práva žalobce a žalobce má právo na ochranu dle § 1040 odst. 1 o.z. Z uvedeného důvodu soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 626,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 750 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 650 Kč ve výši 976,50 Kč.