9 C 116/2022-87 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 30. 6. 2022 domáhala určení, že je vlastníkem pozemků parc. [číslo] (ostatní plocha – ostatní komunikace) o výměře 61 m2 a parc. [číslo] (ostatní plocha – ostatní komunikace) o výměře 245 m2, nově vymezených geometrickým plánem [číslo] vyhotoveným [jméno] [příjmení], ověřeným oprávněným zeměměřičským inženýrem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], pod [číslo] potvrzeným Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Nymburk, pod PGP – [číslo] dne [datum], vše v obci a [katastrální uzemí], zapsaným na listu vlastnictví [číslo] (dále tyto pozemky také jako„ předzahrádka“), s tím, že její rodina je po generace vlastní a užívá. Předzahrádka žalobkyně funkčně souvisí s jejími ostatními nemovitými věcmi evidovanými v katastrálním území a obci [obec] na listu vlastnictví [číslo] (tj. pozemkem parc. [číslo] o výměře 312 m2 a pozemkem parc. č. St. 100 o výměře 374 m2, na němž stojí rodinný dům [adresa]). Prarodiče žalobkyně [jméno] a [jméno] [příjmení] vystavěli dům [adresa] a následně v roce [rok] předzahrádku koupili od [anonymizována tři slova] [obec]; v září 1956 došlo k vyměření nových hranic pozemků a v roce 1957 byl také vyhotoven geometrický polohopisný plán. V roce 1962 prarodiče žalobkyně kolem předzahrádky vystavěli oplocení, které ve stejné podobě stojí dodnes. Ideální polovina tohoto souboru nemovitých věcí (tedy včetně předzahrádky) v roce 1991 přešla děděním z [jméno] [příjmení] na jeho dceru [jméno] [příjmení] (matku žalobkyně), a to dle rozhodnutí státního notářství v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. [spisová značka]; zbývající podíl nadále zůstal ve vlastnictví [jméno] [příjmení] (babičky žalobkyně). Žalobkyně pak všechny zmíněné nemovité věci nabyla děděním, když nejprve od své babičky [jméno] [příjmení] dle usnesení soudu (sp. zn. [spisová značka]) nabyla spoluvlastnický podíl o velikosti 1/2 a následně od svojí matky [jméno] [příjmení] dle usnesení Okresního soudu v Nymburce ze dne 15. 10. 2012, č. [číslo jednací], nabyla zbývající podíl o velikosti 1/2. Žalobkyně rovněž uvedla, že její rodina předzahrádku užívala od nepaměti, vždy se chovali jako její vlastníci a starali se o ní (na předzahrádce mimo jiné vysadili strom). Vlastnické právo rodiny žalobkyně k předzahrádce nebylo nikdy nikým zpochybněno, a to ani ze strany žalované. Žalobkyně se proto držby chopila v rozsahu, který znala, a který odpovídal faktickému užívání předzahrádky jejími předky. Právní stav neměla důvod nikdy prověřovat, a to i s ohledem na stav tehdejšího katastru nemovitostí a přístupnost a přesnost katastrálních map. Žalobkyně předzahrádku užívala bez jakýchkoliv pochybností pokojně a v dobré víře jako její vlastník, bez jakéhokoliv rušení, a to až do léta 2021. Teprve tehdy ji žalovaná upozornila, že předzahrádka je ve vlastnictví žalované (jako část pozemků parc. [číslo] parc [číslo]), dopisem ze dne [datum] ji pak žalovaná vyzvala k odstranění oplocení předzahrádky. Žalobkyně požádala dopisem ze dne [datum] žalovanou o akceptaci vydržení předzahrádky žalobkyní, což žalovaná dopisem z [datum] odmítla. Dle žalobkyně jsou však všechny podmínky vydržení předzahrádky splněny a žalobkyně se tak stala jejím vlastníkem. 2. Žalovaná uplatněný nárok žalobkyně neuznala a navrhla zamítnutí žaloby, neboť žalobkyně nedoložila žádný nabývací titul, který by zakládal její dobrou víru, že je vlastníkem předzahrádky, kdy od počátku je v evidenci katastru nemovitostí jako vlastník předzahrádky zapsána žalovaná. Žalovaná rovněž poukázala na nelogičnosti a rozpory v žalobkyní předložených listinách směřujících k nabytí vlastnického práva na základě kupní smlouvy z roku 1955 - k sepisu kupní smlouvy mělo dojít již v roce 1955, k samotnému zaměření předzahrádky však až v roce 1957, přičemž výměra 204 m2 v geometrickém plánu z roku 1957 neodpovídá žalobou uváděné výměře předzahrádky. Pokud by se měla žalobkyně stát vlastníkem předzahrádky vydržením, pak ani s tímto žalovaná nesouhlasila, neboť v žádném z dědických rozhodnutí nebyla předzahrádka uvedena a žalobkyně se tak nemohla stát jejím vlastníkem, resp. dědická rozhodnutí nemohla být ani domnělým nabývacích titulem a nemohla tak založit dobrou víru žalobkyně. Žalovaná rovněž upozornila, že dne [datum] bylo k žádosti předchůdců žalobkyně rozhodnuto o přidělení pozemku (zřejmě předzahrádky) do jejich osobního užívání, ovšem mimo jiné pod podmínkou, že bude uzavřena dohoda o užívání, která však uzavřena nebyla. Samotné oplocení předzahrádky pak nemůže založit vlastnické právo ani dobrou víru žalobkyně, že je vlastníkem. Žalobkyně se navíc dle žalované k předzahrádce nikdy nechovala jako její vlastník, neboť ji například neměla přihlášenu k dani z nemovitostí a tuto daň nehradila (k této dani je registrována žalovaná, která ji rovněž platí). Žalobkyně také od dubna 2015 disponuje pasportem domu [adresa], v jehož příloze (katastrální mapě) není zakresleno, že by žalobkyně vlastnila také předzahrádku. Žalobkyně byla navíc dne [datum] přítomna na prezentaci architektonické studie celé obce, kde vyšlo veřejně najevo, že předzahrádka narušuje celkovou linii ulice s veřejnou zelení; následně pak žalobkyně při jiném jednání na obecním úřadě před svědky uznala, že pokud to bude nutné, bude oplocení předzahrádky odstraněno. 3. V daném případě se žalobkyně domáhala určení, že je vlastníkem předzahrádky, a to na základě kupní smlouvy z roku 1955, případně z titulu vydržení. Jako první se proto soud zabýval otázkou, zda má žalobkyně naléhavý právní zájem na určení svého vlastnického práva ve smyslu § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), přičemž dospěl k závěru, že naléhavý právní zájem žalobkyně na požadovaném určení je dán. Obecně je naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva dán tehdy, existuje-li mezi žalobcem a žalovaným vztah právní nejistoty, který ohrožuje žalobcovo právní postavení a jiným právním prostředkem jej nelze odstranit. V daném případě je mezi účastníky spor o vlastnické právo k pozemku předzahrádky, kdy žalobkyně své vlastnické právo opírá o kupní smlouvu z roku 1955, resp. o vydržení, a žalovaná tento požadavek žalobkyně odmítá akceptovat. Jestliže se tedy žalobkyně domáhá určení svého vlastnického práva k předzahrádce a v katastru nemovitostí je jako vlastník zapsána žalovaná, která odmítla učinit právní kroky směřující ke změně zápisu vlastnického práva k předzahrádce, nemá žalobkyně jinou možnost, než se domáhat určení svého vlastnického práva prostřednictvím určovací žaloby. Tímto způsobem pak může docílit změny zápisu v katastru nemovitostí, tedy zajištění souladu mezi stavem skutečným a stavem zapsaným, čímž dojde k odstranění její právní nejistoty a zároveň z toho pramenících případných budoucích sporů účastníků. Vzhledem k tomu, že žalobkyně má na požadovaném určení vlastnického práva k předzahrádce naléhavý právní zájem, zabýval se soud podanou žalobou po věcné stránce. 4. Z faktury advokátní poradny v [obec] ze dne [datum], vystavené [jméno] a [jméno] [příjmení] z [adresa], soud zjistil, že faktura byla vystavena za sepis kupní smlouvy dne [datum], za žádost na ONV v [obec] o schválení smlouvy kupní dne [datum] a za sepis knihovní žádosti dne [datum]. 5. Z nedatované žádosti [jméno] [příjmení] z [obec], adresované [anonymizována tři slova] ve [obec], soud zjistil, že pan [příjmení] žádal o odprodání místa před domkem [adresa] k sokolovně, cca 2 m od domku, s tím, že měl dokončit stavbu domku („ letošního roku z jara“) a po odprodání místa chtěl toto oplotit. 6. Z dopisů adresovaných paní [příjmení] a [anonymizováno 5 slov] ze dne [datum] soud zjistil, že pisatel adresátům sdělil, že [anonymizováno] ve [obec] odprodal pisateli místo před domkem [adresa] a dne [datum] bude prováděno vyměření a vyznačení hranic s tím, že se má jednat o vyznačení společných hranic. 7. Z faktury [číslo] ze dne [datum], která byla vystavena [jméno] [příjmení] z [adresa], soud zjistil, že [anonymizováno 5 slov] v [obec] fakturoval na základě objednávky z [datum], a to za oddělení části pozemkové parcely č. kat. [anonymizováno], [číslo], [anonymizována dvě slova] v [katastrální uzemí], a to ve výměře 342 m2 k účelům stavebním. 8. Z geometrického polohopisného plánu z roku 1957 soud zjistil, že se měl týkat rozdělení pozemků [číslo] [číslo] kdy z každého měla být oddělena část a vytvořen pozemek parc. [číslo] o celkové výměře 204 m2, jehož držiteli se měli stát manželé [jméno] a [jméno] [příjmení]. 9. Z rozhodnutí o přípustnosti stavby vydaného [anonymizována čtyři slova] [obec] soud zjistil, že bylo vydáno na základě žádosti ze dne [datum] dne [datum], stavebníkem byl uváděn [jméno] [příjmení], [adresa žalobkyně], místem stavby byly [adresa žalobkyně]. Rozhodnutí se týkalo stavby plotu před domem [adresa] až k hranicím plotu sokolovny, a to plotu drátěného s podezdívkou 60 cm vysokou, kdy stavba měla být provedena dle předložených schválených stavebních plánků. V podmínkách výstavby bylo mimo jiné uvedeno, že komínové zdivo b